Hermann Müller-Karpe: Porovnání verzí
záv. sekce |
překlep |
||
Řádek 5: | Řádek 5: | ||
Jako syn studijního rady působil Müller-Karpe po složení maturitní zkoušky krátce na ''Institutu pro vlastivědný výzkum Korutan (Institut für Kärntner Landesforschung)'' v [[Klagenfurt am Wörthersee|Klagenfurtu]], než byl v roce [[1944]] povolán k [[Wehrmacht]]u a posléze se dostal do zajetí. |
Jako syn studijního rady působil Müller-Karpe po složení maturitní zkoušky krátce na ''Institutu pro vlastivědný výzkum Korutan (Institut für Kärntner Landesforschung)'' v [[Klagenfurt am Wörthersee|Klagenfurtu]], než byl v roce [[1944]] povolán k [[Wehrmacht]]u a posléze se dostal do zajetí. |
||
Po těchto událostech studoval prehistorickou, protohistorickou i klasickou archeologii na [[Univerzita Marburg|univerzitě v Marburgu]] a promoval roku [[1948]] na katedře před- a protohistorie vedené tehdy [[Gero von Merhart]]em. Po promoci působil jako vědecký spolupracovní ''[[Hessisches Landesmuseum (Kassel)|Hessenského zemského muzea]]'' v [[Kassel]]u, od roku [[1950]] potom jako konzervátor ''[[Archäologische Staatssammlung|Státní prehistorické sbírky (Prähistorische Staatssammlung)]]'' v [[Mnichov]]ě. Během tohoto působení prováděl archeologické výzkumy v [[Hesensko|Hesensku]] i v [[Bavorsko|Bavorsku]] a podnikal služební cesty po |
Po těchto událostech studoval prehistorickou, protohistorickou i klasickou archeologii na [[Univerzita Marburg|univerzitě v Marburgu]] a promoval roku [[1948]] na katedře před- a protohistorie vedené tehdy [[Gero von Merhart]]em. Po promoci působil jako vědecký spolupracovní ''[[Hessisches Landesmuseum (Kassel)|Hessenského zemského muzea]]'' v [[Kassel]]u, od roku [[1950]] potom jako konzervátor ''[[Archäologische Staatssammlung|Státní prehistorické sbírky (Prähistorische Staatssammlung)]]'' v [[Mnichov]]ě. Během tohoto působení prováděl archeologické výzkumy v [[Hesensko|Hesensku]] i v [[Bavorsko|Bavorsku]] a podnikal služební cesty po muzeích severně i jižně od [[Alpy|Alp]]. Na doporučení [[Joachim Werner|Joachima Wernera]] (řádného profesora na univerzitě v Mnichově) habilitoval roku [[1958]] jako docent na katedře před- a protohistorie [[Ludwig-Maximilians-Universität München|mnichovské univerzity]]. Ve své habilitační práci se zabýval chronologií doby popelnicových polí severně a jižně od Alp. Poté vyučoval od roku [[1959]] ve [[Würzburg]]u a roku [[1963]] se stal řádným profesorem v [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu nad Mohanem]]. V letech [[1980]]–[[1986|86]] vedl nově založenou ''Komisi pro obecnou a srovnávací archeologii (Kommission für Allgemeine und Vergleichende Archäologie) [[Deutsches Archäologisches Institut|Německého archeologického institutu]]'' (tehdy) v [[Bonn]]u. Jako ředitel komise přednášel, organizoval kolokvia, založil nový časopis a dvě řady monografií, podněcoval vysílání archeologických expedic, byl zodpovědný za archeologický výzkum v [[Peru]] a podnikl výzkumné výpravy do [[Střední Amerika|Střední-]] a [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]], do [[Rusko|Ruska]] a na [[Sibiř]] a do afrických a asijských zemí. |
||
Mimo jiné byl členem ''Německého archeologického institutu'', ''[[British Academy|Britské akademie]], [[Slovinská akademie věd a umění|Slovinské akademie věd a umění]]'', vědecké společnosti na ''[[Univerzita Johanna Wolfganga Goetheho Frankfurt|Univerzitě Johanna Wolfganga Goetheho ve Frankfurtu]]'', ''Římsko-germánské komise'', stálé komise ''[[l’Union Internationale des Sciences Préhistoriquies et Protohistoriques|Mezinárodí unie pre- a protohistorických věd]]'', a dalších. |
Mimo jiné byl členem ''Německého archeologického institutu'', ''[[British Academy|Britské akademie]], [[Slovinská akademie věd a umění|Slovinské akademie věd a umění]]'', vědecké společnosti na ''[[Univerzita Johanna Wolfganga Goetheho Frankfurt|Univerzitě Johanna Wolfganga Goetheho ve Frankfurtu]]'', ''Římsko-germánské komise'', stálé komise ''[[l’Union Internationale des Sciences Préhistoriquies et Protohistoriques|Mezinárodí unie pre- a protohistorických věd]]'', a dalších. |
Verze z 26. 7. 2020, 22:57
Hermann Müller-Karpe | |
---|---|
Narození | 1. února 1925 Hanau |
Úmrtí | 20. září 2013 (ve věku 88 let) Marburg |
Místo pohřbení | Thomasberg |
Alma mater | Marburská univerzita |
Povolání | archeolog, prehistorik a vysokoškolský učitel |
Zaměstnavatelé | Univerzita Johanna Wolfganga Goetheho Frankfurt Juliova-Maxmiliánova univerzita ve Würzburku |
Ocenění | honorary doctor of Comenius University |
Děti | Andreas Müller-Karpe |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Hermann Müller-Karpe (1. února 1925 Hanau – 20. září 2013 Marburg) byl německý archeolog.
Život
Jako syn studijního rady působil Müller-Karpe po složení maturitní zkoušky krátce na Institutu pro vlastivědný výzkum Korutan (Institut für Kärntner Landesforschung) v Klagenfurtu, než byl v roce 1944 povolán k Wehrmachtu a posléze se dostal do zajetí.
Po těchto událostech studoval prehistorickou, protohistorickou i klasickou archeologii na univerzitě v Marburgu a promoval roku 1948 na katedře před- a protohistorie vedené tehdy Gero von Merhartem. Po promoci působil jako vědecký spolupracovní Hessenského zemského muzea v Kasselu, od roku 1950 potom jako konzervátor Státní prehistorické sbírky (Prähistorische Staatssammlung) v Mnichově. Během tohoto působení prováděl archeologické výzkumy v Hesensku i v Bavorsku a podnikal služební cesty po muzeích severně i jižně od Alp. Na doporučení Joachima Wernera (řádného profesora na univerzitě v Mnichově) habilitoval roku 1958 jako docent na katedře před- a protohistorie mnichovské univerzity. Ve své habilitační práci se zabýval chronologií doby popelnicových polí severně a jižně od Alp. Poté vyučoval od roku 1959 ve Würzburgu a roku 1963 se stal řádným profesorem v Frankfurtu nad Mohanem. V letech 1980–86 vedl nově založenou Komisi pro obecnou a srovnávací archeologii (Kommission für Allgemeine und Vergleichende Archäologie) Německého archeologického institutu (tehdy) v Bonnu. Jako ředitel komise přednášel, organizoval kolokvia, založil nový časopis a dvě řady monografií, podněcoval vysílání archeologických expedic, byl zodpovědný za archeologický výzkum v Peru a podnikl výzkumné výpravy do Střední- a Jižní Ameriky, do Ruska a na Sibiř a do afrických a asijských zemí.
Mimo jiné byl členem Německého archeologického institutu, Britské akademie, Slovinské akademie věd a umění, vědecké společnosti na Univerzitě Johanna Wolfganga Goetheho ve Frankfurtu, Římsko-germánské komise, stálé komise Mezinárodí unie pre- a protohistorických věd, a dalších.
V roce 1996 obdržel Hermann Müller-Karpe čestný doktorát na Univerzitě Komenského v Bratislavě[1].
Na téma své habilitační práce navázal důležitými pracemi k pozdní době bronzové v Itálii, mezi jinými prací o časném osídlení území města Říma. V roce 1965 inicioval vydávání rozsáhlé edice Prähistorische Bronzefunde (PBF), která do dnešních dob (nyní pod vedením Albrechta Jockenhövela a Ute Luise Dietz) vychází na univerzitách ve Frankfurtu na Mohanem a Münsteru.
Známá jsou Müller-Karpova rozsáhlá materiálová studia jako Handbuch der Vorgeschichte, kde uplatnil kulturně-historický pohled zakotvený v komparaci chronologicky současných artefaktů a jejich zastoupení, odmítl nicméně data získaná radiokarbonovou metodou, díky čemuž byly jeho závěry překonané již v době svého vzniku.
Z jeho pěti dětí se nejstarší syn Michael Müller-Karpe stal také archeologem a působí v Římsko-germánském ústředním muzeu v Mainzu, nejmladší syn Andreas je profesorem prehistorie a protohistorie na univerzitě v Marburgu.
Dílo
- Die Urnenfelderkultur im Hanauer Land. Marburg 1948
- Grünwalder Gräber. In: Prähistorische Zeitschrift 34/35, 1949/50, S. 313–325.
- Münchener Urnenfelder. Kallmünz/Opf. 1957
- Beiträge zur Chronologie der Urnenfelderzeit nördlich und südlich der Alpen. Römisch-Germanische Forschungen 22, Berlin 1959
- Die Vollgriffschwerter der Urnenfelderzeit aus Bayern. Münchner Beitr. Vor- u. Frühgesch. 6 München 1961
- Zur Stadtwerdung Roms. Mitt. DAI Rom Ergh. 8, Heidelberg 1962
- Einführung in die Vorgeschichte. München 1975
- Das Urnenfeld von Kelheim. Kallmünz/Opf. 1952
- Handbuch der Vorgeschichte. München 1966–1980
- Geschichte der Steinzeit. Verlag C. H. Beck, München 1974, ISBN 3-406-05356-4.
- Grundzüge früher Menschheitsgeschichte. 5 Bde. Theiss, Stuttgart und Wissenschaftliche Buchgesellschaft, Darmstadt 1998
- Geschichte der Gottesverehrung von der Altsteinzeit bis zur Gegenwart. Frankfurt 2005
- Der Ölberg im Siebengebirge als christliches Symbol. Königswinter 2006
- Religionsarchäologie. Archäologische Beiträge zur Religionsgeschichte. Frankfurt 2008
- Zur Aktualität christlicher Weltanschauung. Aufgrund einer geistesgeschichtlichen Sicht des Urmenschen. Otto Lembeck, Frankfurt 2008
- Erwachen in der Steinzeit. Wie wir Menschen wurden. Augsburg 20101959
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hermann Müller-Karpe na německé Wikipedii.
- ↑ Archív UK: ČESTNÍ DOKTORI UK: Prof. Dr. Hermann Müller-Karpe Universita Komenského, 2010
Literatura
- Albrecht Jockenhövel (Hrsg.): Festschrift für Hermann Müller-Karpe zum 70. Geburtstag. Bonn 1995. (německy)
- Albrecht Jockenhövel: Hermann Müller-Karpe (1925–2013) [Nachruf]. In: Blickpunkt Archäologie 2/2014, s. 82f. (německy)