Blahočet: Porovnání verzí
m Robot: standardizace parametru infoboxu; kosmetické úpravy |
m oprava Papua-Nová Guinea → Papua Nová Guinea |
||
Řádek 22: | Řádek 22: | ||
Blahočet je rostlina pocházející ze „středověku Země“, předchůdce dnešního blahočetu již rostl v [[geologické období|geologických období]] [[jura]] a [[křída]], kdy byl rozšířen po [[severní polokoule|severní]] i [[jižní polokoule|jižní polokouli]]. Se vznikem [[krytosemenné|krytosemenných]] rostlin a [[Klimatická změna|změnou klimatu]] ustoupil blahočet převážně do [[tropické podnebí|tropického pásma]] a až na výjimky se vyskytuje jen na jižní polokouli. |
Blahočet je rostlina pocházející ze „středověku Země“, předchůdce dnešního blahočetu již rostl v [[geologické období|geologických období]] [[jura]] a [[křída]], kdy byl rozšířen po [[severní polokoule|severní]] i [[jižní polokoule|jižní polokouli]]. Se vznikem [[krytosemenné|krytosemenných]] rostlin a [[Klimatická změna|změnou klimatu]] ustoupil blahočet převážně do [[tropické podnebí|tropického pásma]] a až na výjimky se vyskytuje jen na jižní polokouli. |
||
Roste na východě [[Austrálie]], severu [[Nový Zéland|Nového Zélandu]], na [[Nová Kaledonie|Nové Kaledonii]] (nejvíce druhů), na [[Norfolk (ostrov)|Norfolku]], [[Papua |
Roste na východě [[Austrálie]], severu [[Nový Zéland|Nového Zélandu]], na [[Nová Kaledonie|Nové Kaledonii]] (nejvíce druhů), na [[Norfolk (ostrov)|Norfolku]], [[Papua Nová Guinea|Papui Nové Guineji]], v [[Indonésie|Indonésii]] a dále na severní polokouli v [[Malajsie|Malajsii]] a na [[Filipíny|Filipínách]]. Další skupina blahočetů se vyskytuje na dvou místech [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]], první – druh (''Araucaria angustifolia'') v [[deštný prales|deštných pralesích]] poblíž [[pobřeží]] na jihovýchodě [[Brazílie]] a severovýchodě [[Argentina|Argentiny]] a druhé – [[ohrožený druh]] [[blahočet chilský]] (''Araucaria araucana'') v poměrně suché oblasti [[Andy|And]] na pomezí [[Chile]] a Argentiny. |
||
== Popis == |
== Popis == |
Verze z 13. 4. 2020, 11:29
Blahočet | |
---|---|
Blahočet Bidwillův (Araucaria bidwillii) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | nahosemenné (Pinophyta) |
Třída | jehličnany (Pinopsida) |
Řád | borovicotvaré (Pinales) |
Čeleď | blahočetovité (Araucariaceae) |
Rod | blahočet (Araucaria) Juss., 1789 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Blahočet (Araucaria), také araukárie, je rod stále zelených jehličnanů z čeledi blahočetovitých.
Historie a rozšíření
Blahočet je rostlina pocházející ze „středověku Země“, předchůdce dnešního blahočetu již rostl v geologických období jura a křída, kdy byl rozšířen po severní i jižní polokouli. Se vznikem krytosemenných rostlin a změnou klimatu ustoupil blahočet převážně do tropického pásma a až na výjimky se vyskytuje jen na jižní polokouli.
Roste na východě Austrálie, severu Nového Zélandu, na Nové Kaledonii (nejvíce druhů), na Norfolku, Papui Nové Guineji, v Indonésii a dále na severní polokouli v Malajsii a na Filipínách. Další skupina blahočetů se vyskytuje na dvou místech Jižní Ameriky, první – druh (Araucaria angustifolia) v deštných pralesích poblíž pobřeží na jihovýchodě Brazílie a severovýchodě Argentiny a druhé – ohrožený druh blahočet chilský (Araucaria araucana) v poměrně suché oblasti And na pomezí Chile a Argentiny.
Popis
Jsou to nahosemenné, většinou dvoudomé stromy, někdy lze ale nalézt samčí i samičí rozmnožovací orgány na jednom stromě, tato vlastnost se může v průběhu let změnit. Mají statný kmen, dorůstající do výše 30 až 80 m. Větve vyrůstají v pravidelných nebo skoro pravidelných přeslenech. Mladé stromky jsou větvené až k zemi, kdežto staré mají dlouhý, štíhlý kmen a většinou pravidelnou zploštělou korunu. Kožovité listy jsou spirálovitě uspořádané, tvar mají od jehlicovitých až po široké, vejčité. Dokonce někteří jedinci mají listy s rozdílnými tvary.
Samčí šištice jsou terminální nebo úžlabní, tvaru cylindrického nebo vejčitého, opylování se uskutečňuje větrem, pylová zrna však nemají vzduchové vaky. Samičí šištice rostou vzpřímeně na vrcholku stromu, mají tvar elipsoidní až kulovitý, v průměru mívají 7 až 25 cm. Plodové šupiny obsahují po jednom vajíčku. Po dozrání semen, za dva až tři roky, se šišky rozpadnou, některá semena mají postranní křidélka. Semen je v šišce 80 až 200 a jsou jedlá, podobají se piniovým „oříškům“, ale jsou větší.[1]
Použití
Některé druhy se cíleně vysazují pro produkci dřeva a pro jedlá semena. Jiné zase pro svůj neobvyklý růst se pěstují v zahradách a parcích. U nás je známý blahočet různolistý (lidově pokojová jedle), který lze jako jediný druh pěstovat v místnosti. V domovině dorůstá až do výše 50 metrů, u nás to nehrozí.
Taxonomie
Rod blahočet se skládá z 19 druhů, které se podle příbuzností dělí do čtyř sekcí.
- Sekce Araucaria (vyskytují se jen v Jižní Americe)
- Araucaria angustifolia (Bertol.) Kuntze, 1898
- blahočet chilský (Araucaria araucana (Molina) C. Koch), 1873
- Sekce Bunya
- blahočet Bidwillův (Araucaria bidwillii Hook.), 1843
- Sekce Intermedia
- Araucaria hunsteinii K. Schum., 1889
- Sekce Eutacta
- Araucaria bernieri Buchh., 1949
- Araucaria biramulata Buchh., 1949
- Araucaria columnaris (J. R. Forst.) Hook., 1852
- Araucaria cunninghamii Aiton ex D. Don, 1837
- Araucaria humboldtensis Buchh., 1949
- Araucaria laubenfelsii Corbasson, 1968
- Araucaria luxurians (Brongn. et Gris) de Laub., 1972
- Araucaria montana Brongn. et Gris, 1871
- Araucaria muelleri (Carrière) Brongn. et Gris, 1870
- Araucaria nemorosa de Laub., 1969
- Araucaria rulei F. Muell., 1860
- Araucaria scopulorum de Laub., 1969
- Araucaria schmidii de Laub., 1969
- Araucaria subulata Vieill., 1862
- blahočet různolistý (Araucaria heterophylla (Salisb.) Franco), 1952[2]
Poznámka. Někdy jsou sekce Bunya a Intermedia slučovány se sekcí Eutacta.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu blahočet na Wikimedia Commons
- Galerie blahočet na Wikimedia Commons
- www.mobot.org
- www.biologie.uni-hamburg.de
- www.answers.com