Poštorná

Šablona:Infobox - sídloPoštorná (německy Unter Themenau) je místní část Břeclavi, původně samostatná obec (městys), do roku 1920 součást Dolních Rakous. Má asi 5 tisíc obyvatel.

Od charvátské kolonizace v 16. století se jednalo o jednu z mála slovanských obcí v historických Rakousích. Zdejší obyvatelstvo postupně splynulo s Moravskými Slováky z přilehlého Podluží a vytvořilo svébytný folklór kombinující podlužácké a charvátské prvky.

Roku 1920 byla Poštorná jako součást Valticka včleněna do Československa, země moravské, politického okresu Hodonín. V letech 1938–45 byla v rámci Sudet (spíše ze strategických než národnostních důvodů) přímou součástí Německa. Od roku 1949 patřila do nově vzniklého okresu Břeclav a roku 1974 byla k Břeclavi připojena.

Geografie

Poštorná se nachází v Dolnomoravském úvalu při ústí potoka Včelínek do systému ramen řeky Dyje. Terén je plochý, mírně skloněný k východu, většina zástavby leží na nízké terase nad dyjskou nivou. Z většiny stran obklopují Poštornou lesy: ze západu a jihu Boří les, ze severovýchodu a jihovýchodu komplex lužních lesů podél dolní Dyje. Tyto zalesněné části katastru vesměs patří do Lednicko-valtického areálu. Západně od čtvrti se těžily cíhlářské hlíny a jíly (těžba již neprobíhá), na několika místech katastru jsou naleziště ropy.

Poštorná sousedí na severu s Charvátskou Novou Vsí, na východě s vlastní Břeclaví, na západě s Valticemi a na jihu s Rakouskem (obec Bernhardsthal).

Přehled historie

• 1. polovina 16. století – na lichtenštejnském panství založena charvátskými kolonisty ves Poštorná
• od 1653 – sídlo samostatné farnosti (do roku 1785 součástí pasovské diecéze)
• po 1860 – industrializace (sladovna, knížecí cihelna, chemická továrna)
• 1872 – napojení na železnici (trať Břeclav–Znojmo) s dnešní stanicí Boří les (u chemické továrny)
• 1873 – 1262 obyvatel
• 1901 – otevření železniční trati do Lednice, se stanicí Poštorná (u cihelny)
• od 1908 – boj za udržení českojazyčné školy
• 31. 7. 1920 – připojení k Československu (velká většina obyvatel českojazyčná – 94 % roku 1900)
• 1924 – povýšení na městys
• 1938–1945 – součást Německé říše
• 1961 – 3472 obyvatel
• 1. 1. 1974 – připojení k Břeclavi

Obyvatelstvo

Členění Břeclavi s vyznačením Poštorné

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.

Urbanisticky a funkčně je součástí Poštorné i největší břeclavské sídliště Na Valtické, které ale katastrálně náleží vedlejší místní části Charvátská Nová Ves. S tímto sídlištěm by měla Poštorná asi 9 tisíc obyvatel.

Místní části		1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Počet obyvatel	část Poštorná	1175	1711	2639	3426	3679	3860	3853	3073	3472	3682	4386	5190	5304	5038
Počet domů	část Poštorná	194	247	316	403	521	586	723	773	801	801	815	1077	1137	1241

Společnost a kultura

V Poštorné se konají tradiční hody s lidovou muzikou, tanci a místními zvyklostmi a obyčeji.

Doprava

Poštornou prochází silnice I/55 z Břeclavi na hraniční přechod do rakouského Reintalu, z níž se zde odpojuje silnice I/40 do Mikulova a silnice do Lednice. Dlouhodobě se plánuje výstavba silničního obchvatu jižně okolo čtvrti.

Prochází tudy také několik železnic, z toho stanici (jménem Boří les) zde má trať 246 Břeclav–Znojmo, z níž se zde odpojuje trať 247 do Lednice se stanicí Poštorná. Pro osobní dopravu do Poštorné však železnice nemá velký význam, protože stanice Boří les je odlehlá a řídce obsluhovaná a na trati do Lednice je pouze sezónní turistický provoz. Obvyklé je použít uzlovou stanici Břeclav a do/z Poštorné se dopravit individuálně nebo městskou hromadnou dopravou.

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Břeclavi.

V centru Poštorné se nachází soubor památkově chráněných budov z přelomu 19. a 20. století, navržených lichtenštejnským dvorním architektem Karlem Weinbrennerem. Tyto stavby jsou charakteristické použitím glazované keramické krytiny a keramických tvarovek, které dodávala místní knížecí cihelna (později Poštorenské keramické závody). K těmto objektům patří:

• farní kostel Navštívení Panny Marie, novogotický farní chrám postavený v letech 1895–1898. Nachází se ve středu Poštorné a tvoří její současnou dominantu.
• Fara čp. 1, dvoupatrová stavba z konce 19. století naproti kostela.
• Budova tzv. „červené školy“ z roku 1906.

K Weinbrennerovým dílům v Poštorné se řadí i budova nádraží z roku 1901, na západním okraji městské části.

Fotogalerie

• 
  Kostel
• 
  Fara
• 
  Škola
• 
  Stanice Poštorná
• 
  Stanice Boří les
• 
  Most na trati Břeclav–Boří les
• 
  Chemický podnik Fosfa
• 
  Rameno Dyje u Poštorné

Odkazy

Literatura

• Kordiovský, Emil – Klanicová Evženie (eds.): Město Břeclav. Muzejní a vlastivědná společnost, Brno 2001.
• Nekuda, Vladimír (ed.): Břeclavsko. Musejní spolek v Brně – Okresní archiv pro okres Břeclav, Brno-Mikulov 1969.

Související články

• Římskokatolická farnost Břeclav-Poštorná
• SK Tatran Poštorná

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Poštorná na Wikimedia Commons
• Územně identifikační registr ČR