Kozorožec iberský: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m ref
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 1: Řádek 1:
{{Taxobox
{{Taxobox
| jméno= Kozorožec iberský
| jméno = Kozorožec iberský
| obrázek= Capra pyrenaica.jpg
| obrázek = Capra pyrenaica.jpg
| šířka obrázku=
| šířka obrázku =
| popis obrázku= Samec kozorožce iberského
| popis obrázku = Samec kozorožce iberského
| říše= [[živočichové]] (Animalia)
| říše = [[živočichové]] (Animalia)
| kmen= [[strunatci]] (Chordata)
| kmen = [[strunatci]] (Chordata)
| podkmen= [[obratlovci]] (Vertebrata)
| podkmen = [[obratlovci]] (Vertebrata)
| nadtřída= [[čtyřnožci]] (Tetrapoda)
| nadtřída = [[čtyřnožci]] (Tetrapoda)
| třída= [[savci]] (Mammalia)
| třída = [[savci]] (Mammalia)
| řád= [[sudokopytníci]] (Artiodactyla)
| řád = [[sudokopytníci]] (Artiodactyla)
| čeleď= [[turovití]] (Bovidae)
| čeleď = [[turovití]] (Bovidae)
| podčeleď= [[kozy a ovce]] (Caprinae)
| podčeleď = [[kozy a ovce]] (Caprinae)
| rod= [[Koza|kozorožec]] (Capra)
| rod = [[Koza|kozorožec]] (Capra)
| synonyma= Kozorožec španělský<br />Tur pyrenejský
| synonyma = Kozorožec španělský<br />Tur pyrenejský
| binomické jméno=Capra pyrenaica
| binomické jméno = Capra pyrenaica
| druh popsal= ([[Heinrich Rudolf Schinz|Schinz]], [[1838]])
| druh popsal = ([[Heinrich Rudolf Schinz|Schinz]], [[1838]])
| mapa rozšíření= Spanish Ibex.jpg
| mapa rozšíření = Spanish Ibex.jpg
| popis mapy= Červeně vyznačené rozšíření kozorožců iberských
| popis mapy = Červeně vyznačené rozšíření kozorožců iberských
| druhotné dělení =[[Poddruh|Poddruhy]]
| druhotné dělení = [[Poddruh|Poddruhy]]
| podřazené taxony =[[Kozorožec granadský]]<br />[[Kozorožec portugalský]] †<br />[[Kozorožec pyrenejský]] †<br />[[Kozorožec Cabrerův]]
| podřazené taxony = [[Kozorožec granadský]]<br />[[Kozorožec portugalský]] †<br />[[Kozorožec pyrenejský]] †<br />[[Kozorožec Cabrerův]]
}}
}}

'''Kozorožec iberský''' (''Capra pyrenaica'') je druh [[Koza|kozorožce]] se čtyřmi poddruhy. Z nich dva lze stále nalézt na [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejském poloostrově]], ale zbývající dva jsou nyní [[Vymírání|vyhynulé]]. Poddruh [[kozorožec portugalský]] vyhynul rokem 1892 a [[kozorožec pyrenejský]] až v roce 2000.<ref name=":2">{{Citace periodika|příjmení=Folch|jméno=J.|příjmení2=Cocero|jméno2=M.J.|příjmení3=Chesné|jméno3=P.|titul=First birth of an animal from an extinct subspecies (Capra pyrenaica pyrenaica) by cloning|periodikum=Theriogenology|ročník=71|číslo=6|strany=1026–1034|doi=10.1016/j.theriogenology.2008.11.005|url=http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0093691X08007784}}</ref> Tento poddruh byl ale znovu klonován a v lednu 2009 se narodil první živý exemplář.<ref name=":2" /> Ten zemřel sice několik minut po porodu na defekt plic, přesto se tím kozorožec pyrenejský stal prvním taxonem, který získal status ''un-extinct'', tedy ''nevyhynulý''.<ref name=":2" />
'''Kozorožec iberský''' (''Capra pyrenaica'') je druh [[Koza|kozorožce]] se čtyřmi poddruhy. Z nich dva lze stále nalézt na [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejském poloostrově]], ale zbývající dva jsou nyní [[Vymírání|vyhynulé]]. Poddruh [[kozorožec portugalský]] vyhynul rokem 1892 a [[kozorožec pyrenejský]] až v roce 2000.<ref name=":2">{{Citace periodika|příjmení=Folch|jméno=J.|příjmení2=Cocero|jméno2=M.J.|příjmení3=Chesné|jméno3=P.|titul=First birth of an animal from an extinct subspecies (Capra pyrenaica pyrenaica) by cloning|periodikum=Theriogenology|ročník=71|číslo=6|strany=1026–1034|doi=10.1016/j.theriogenology.2008.11.005|url=http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0093691X08007784}}</ref> Tento poddruh byl ale znovu klonován a v lednu 2009 se narodil první živý exemplář.<ref name=":2" /> Ten zemřel sice několik minut po porodu na defekt plic, přesto se tím kozorožec pyrenejský stal prvním taxonem, který získal status ''un-extinct'', tedy ''nevyhynulý''.<ref name=":2" />


Řádek 45: Řádek 44:
}}</ref> To jim dává výhodu oproti velkému množství dravců a predátorů, kteří se k nim nemohou dostat.
}}</ref> To jim dává výhodu oproti velkému množství dravců a predátorů, kteří se k nim nemohou dostat.


U kozorožců iberských je výrazný [[pohlavní dimorfismus]], přičemž samci jsou větší a těžší než samice, navíc mají i mohutné rohy. Samotné rohy se liší v závislosti na poddruhu, ale oproti jiným druhům koz se kozorožci iberští liší právě linií rohů. Samice jsou sice menší i lehčí, ale rychleji u nich probíhá proces [[Osifikace|kostnatění]] a tím se vývoj jejich [[Kost|kostí]] zastavuje mnohem rychleji než u samců, u těch to běžně trvá o dva roky více.<ref name=":0" />
U kozorožců iberských je výrazný [[pohlavní dimorfismus]], přičemž samci jsou větší a těžší než samice, navíc mají i mohutné rohy. Samotné rohy se liší v závislosti na poddruhu, ale oproti jiným druhům koz se kozorožci iberští liší právě linií rohů. Samice jsou sice menší i lehčí, ale rychleji u nich probíhá proces [[Osifikace|kostnatění]] a tím se vývoj jejich [[kost]]í zastavuje mnohem rychleji než u samců, u těch to běžně trvá o dva roky více.<ref name=":0" />


Kozorožec iberský obývá Pyrenejský poloostrov a původně měl celkem čtyři uznané poddruhu. Nicméně, s vymřením dvou poddruhů se populace mírně snížila a v současné době existují pouze dva poddruhu.<ref name=":0" /> Tyto dva poddruhy, [[kozorožec granadský]] (''Capra pyrenaica hispanica'') a [[kozorožec Cabrerův]] (''Capra pyrenaica victoriae''), obývají převážně východní pobřeží Pyrenejského poloostrova. Menší populace ale žije i ve vnitrozemí [[Portugalsko|Portugalska]].<ref name=":0" />
Kozorožec iberský obývá Pyrenejský poloostrov a původně měl celkem čtyři uznané poddruhu. Nicméně, s vymřením dvou poddruhů se populace mírně snížila a v současné době existují pouze dva poddruhu.<ref name=":0" /> Tyto dva poddruhy, [[kozorožec granadský]] (''Capra pyrenaica hispanica'') a [[kozorožec Cabrerův]] (''Capra pyrenaica victoriae''), obývají převážně východní pobřeží Pyrenejského poloostrova. Menší populace ale žije i ve vnitrozemí [[Portugalsko|Portugalska]].<ref name=":0" />
Řádek 107: Řádek 106:


{{Portály|Živočichové}}
{{Portály|Živočichové}}
{{Autoritní data}}


[[Kategorie:Kozy a ovce]]
[[Kategorie:Kozy a ovce]]

Verze z 6. 10. 2017, 10:49

Jak číst taxoboxKozorožec iberský
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Nadtřídačtyřnožci (Tetrapoda)
Třídasavci (Mammalia)
Řádsudokopytníci (Artiodactyla)
Čeleďturovití (Bovidae)
Podčeleďkozy a ovce (Caprinae)
Rodkozorožec (Capra)
Binomické jméno
Capra pyrenaica
(Schinz, 1838)
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Poddruhy
Synonyma

Kozorožec španělský
Tur pyrenejský

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kozorožec iberský (Capra pyrenaica) je druh kozorožce se čtyřmi poddruhy. Z nich dva lze stále nalézt na Pyrenejském poloostrově, ale zbývající dva jsou nyní vyhynulé. Poddruh kozorožec portugalský vyhynul rokem 1892 a kozorožec pyrenejský až v roce 2000.[2] Tento poddruh byl ale znovu klonován a v lednu 2009 se narodil první živý exemplář.[2] Ten zemřel sice několik minut po porodu na defekt plic, přesto se tím kozorožec pyrenejský stal prvním taxonem, který získal status un-extinct, tedy nevyhynulý.[2]

Popis

Samice kozorožce Cabrerova
Mládě

Kozorožec iberský je typické silné horské zvíře, které je známé i svými měkkými kopýtky, která mu pomáhají pohybovat se po těžko schůdných cestách, a krátkými nohami. Obě tyto charakteristiky pomáhají kozorožcům iberským provádět vysoké skoky na skalách a strmých svazích.[3] To jim dává výhodu oproti velkému množství dravců a predátorů, kteří se k nim nemohou dostat.

U kozorožců iberských je výrazný pohlavní dimorfismus, přičemž samci jsou větší a těžší než samice, navíc mají i mohutné rohy. Samotné rohy se liší v závislosti na poddruhu, ale oproti jiným druhům koz se kozorožci iberští liší právě linií rohů. Samice jsou sice menší i lehčí, ale rychleji u nich probíhá proces kostnatění a tím se vývoj jejich kostí zastavuje mnohem rychleji než u samců, u těch to běžně trvá o dva roky více.[3]

Kozorožec iberský obývá Pyrenejský poloostrov a původně měl celkem čtyři uznané poddruhu. Nicméně, s vymřením dvou poddruhů se populace mírně snížila a v současné době existují pouze dva poddruhu.[3] Tyto dva poddruhy, kozorožec granadský (Capra pyrenaica hispanica) a kozorožec Cabrerův (Capra pyrenaica victoriae), obývají převážně východní pobřeží Pyrenejského poloostrova. Menší populace ale žije i ve vnitrozemí Portugalska.[3]

Rozmnožování

Zástupci druhu kozorožec pyrenejský obvykle mohou vytvářet dva typy sociálních skupin; buďto stádo, ve kterém se nacházejí pouze samci, nebo stádo se samicemi a mladými jedinci. Během říjové sezóny, tedy během listopadu až prosince, samci vyhledávají samice a tvoří s nimi velká stáda. Ta většinou zůstávají po celou zimu, ale při narození mláďat samci opět samice opouští.[4] Samice pak tvoří stádo jen s mladými.

Ekologie

Kozorožci iberští mají jedinečný způsob signalizace při spatření potenciálního predátora. Dospělý kozorožec se nejdříve napřímí a nasměruje uši i hlavu směrem k dravci, pak spustí poplachové volání, který způsobí, že ostatní kozorožci uprchnou do jiné oblasti, kde je lepší rozhled nebo do míst, kde je strmý svah a kam se predátoři dostat nemohou.[5] Zvláštní na tomto způsobu signalizace je, že při útěku se stádo chová velmi koordinovaně a ve většině případů jej vede dospělá samice (v případě stáda složeného ze samic a mladých) nebo dospělý samec (v případě stád složených čistě jen ze samců).[5]

Kozorožec iberský je býložravec, který složení své stravy mění v základě na sezóně, výskytu i ročním období.[3] Všechny druhy kozorožců mají také speciální mechanismus v ledvinách, který umožňuje ukládat tuk, aby byl později použit jako energie v zimě nebo chladném počasí.

Populace

Populace kozorožců iberských se v průběhu posledních staletí výrazně snížila. To může být důsledkem kombinace hned několika faktorů; lov a pytláctví, rozvoj zemědělství i zhoršení podmínek v přírodě. Kozorožci iberští též mohou trpět na mnoho různých chorob a často se u nich vyskytuje i svrab. V roce 1890 oficiálně vyhynul poddruh kozorožec portugalský (Capra pyrenaica lusitanica), který žil v portugalských pohořích Sierra de Geres a Galicie. Další poddruh, kozorožec pyrenejský, oficiálně vymřel až roku 2000. Posledním známým exemplářem byla samice z národního parku Ordesa.[6]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Spanish ibex na anglické Wikipedii.

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
  2. a b c FOLCH, J.; COCERO, M.J.; CHESNÉ, P. First birth of an animal from an extinct subspecies (Capra pyrenaica pyrenaica) by cloning. Theriogenology. Roč. 71, čís. 6, s. 1026–1034. Dostupné online. DOI 10.1016/j.theriogenology.2008.11.005. 
  3. a b c d e ACEVEDO, Pelayo; CASSINELLO, Jorge. Biology, ecology and status of Iberian ibex Capra pyrenaica: a critical review and research prospectus. Mammal Review. 2009-01-01, roč. 39, čís. 1, s. 17–32. Dostupné online [cit. 2016-03-24]. ISSN 1365-2907. DOI 10.1111/j.1365-2907.2008.00138.x. (anglicky) 
  4. FANDOS, Paulino. La cabra montés (Capra pyrenaica) en el Parque Natural de Cazorla, Segura y Las Villas [online]. ResearchGate [cit. 2016-03-24]. Dostupné online. 
  5. a b ALADOS, C. L.; ESCOS, J. Alarm calls and flight behaviour in Spanish ibex [online]. Biology od Behaviour [cit. 2016-03-24]. Dostupné online. 
  6. PÉREZ, Jesús M.; GRANADOS, José E.; SORIGUER, RamóN C. Distribution, status and conservation problems of the Spanish Ibex, Capra pyrenaica (Mammalia: Artiodactyla)†. Mammal Review. 2002-03-01, roč. 32, čís. 1, s. 26–39. Dostupné online [cit. 2016-03-24]. ISSN 1365-2907. DOI 10.1046/j.1365-2907.2002.00097.x. (anglicky) 

Externí odkazy