Kozorožec pyrenejský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxKozorožec pyrenejský
alternativní popis obrázku chybí
Ilustrace z roku 1898
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Nadtřídačtyřnožci (Tetrapoda)
Třídasavci (Mammalia)
Řádsudokopytníci (Artiodactyla)
Čeleďturovití (Bovidae)
Podčeleďkozy a ovce (Caprinae)
Rodkozorožec (Capra)
Druhkozorožec iberský (Capra pyrenaica)
Trinomické jméno
Capra pyrenaica pyrenaica
(Schinz, 1838)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Capra pyrenaica pyrenaica

Kozorožec pyrenejský (Capra pyrenaica pyrenaica) je vyhynulý poddruh kozorožce iberského. Obýval Kantaberské pohoří, jižní Francii a severních Pyreneje a za vymřelý byl oficiálně označen v roce 2000. Od té doby bylo provedeno několik pokusů o obnovení druhu a v roce 2009 se narodil první naklonovaný živý jedinec, který ale zemřel krátce poté v důsledku poškození plic.[1][2]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Kozorožec pyrenejský bylo dobře stavěné horské zvíře se zakřivenýma nohama, které v dospělosti dosahovalo váhy až 100 kg.[2][3] Měl krátkou srst, která měnila svoji strukturu s ročním obdobím: v létě byla krátká, v zimě delší a hustší. Samec byl od samice snadno rozpoznatelný díky mohutným zatočeným rohům. Krom toho se ale lišil i barevně, jelikož v létě měla jejich srst šedavě hnědou a černou barvu a v zimě tmavě šedou, zatímco samice byly po celý rok hnědé. Mladí jedinci byli až do prvního roku života zbarvení jako samice.[4]

Rohy samce byly mohutné, zakřivené a s hrbolky, které přibývaly s věkem. Samice měla rohy krátké a válcového tvaru.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Kozorožci pyrenejští byli pozorováni v některých částech Francie, Portugalska, Španělska a Andorry, v severní části Pyrenejského poloostrova spíše minimálně. Právě tam také vyhynuli nejdříve.

Na jaře se přesouvali do vyšších nadmořských výšek, kde probíhalo páření, načež samice místo opustily a vydaly se do více izolovaných oblastí, kde porodily mladé. Naopak během zimy se kozorožci pyrenejští přesouvali do údolí, kde nebyl sníh.[4]

Vyhynutí[editovat | editovat zdroj]

Kozorožec pyrenejský byl jeden ze čtyř poddruhů kozorožce iberského a již druhý vyhynulý. Poslední jedinec byla samice Celia, kterou v lednu roku 2000 zabil padající strom a následně byl poddruh prohlášen za vymřelý.

Ačkoliv ještě ve středověku žily v Pyrenejích velké populace těchto kozorožců, během 19. a 20. století stavy rychle klesly kvůli lovu. V roce 1973 byli oficiálně označeni za chráněná zvířata, situaci to ale nezlepšilo a v roce 1981 žilo jen posledních 30 jedinců v národním parku Ordesa y Monte Perdido.[3][1] Nebyl to ale jen lov, co zhoršovalo podmínky kozorožců pyrenejských: důvod vyhynutí byla i konkurence domácích ovcí a koz, které se především během léta pasou na vysokohorských pastvinách a spásají tak potravu pro divokou zvěř. Rozšíření nepůvodních druhů, například daňků evropských (Dama dama) a ovcí kruhorohých (Ovis orientalis orientalis), zase způsobilo přenos nemocí, proti kterým nebyli kozorožci pyrenejští chráněni.[5]

Obnovení[editovat | editovat zdroj]

V roce 2008 byly použity vzorky tkáně kozorožců pyrenejských ke klonování, z čehož vzniklo 439 embryí. 57 z nich bylo implantováno do domácích koz a pouze sedm se jich rozvíjelo. Jedna z koz nakonec porodila samici, která ale zemřela několik minut poté v důsledku poškození plic.[3][6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pyrenean ibex na anglické Wikipedii.

  1. a b FOLCH, J.; COCERO, M.J.; CHESNÉ, P. First birth of an animal from an extinct subspecies (Capra pyrenaica pyrenaica) by cloning. Theriogenology. 2009-04, roč. 71, čís. 6, s. 1026–1034. Dostupné online [cit. 2018-05-08]. ISSN 0093-691X. DOI 10.1016/j.theriogenology.2008.11.005. (anglicky) 
  2. a b ZIMMER, Carl. Bringing Them Back to Life [online]. National Geographic [cit. 2018-05-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c GRAY, Richard; DOBSON, Roger. Extinct ibex is resurrected by cloning [online]. The Telegraph, 2009-01-31 [cit. 2018-05-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b Pyrenean Ibex - Capra pyrenaica pyrenaica [online]. The Sixth Extinction, rev. 2012-04-15 [cit. 2018-05-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  5. PEREZ, Jesus M.; GRANADOS, Jose E.; SORIGUER, RamoN C. Distribution, status and conservation problems of the Spanish Ibex, Capra pyrenaica (Mammalia: Artiodactyla)+. Mammal Review. 2002-03, roč. 32, čís. 1, s. 26–39. Dostupné online [cit. 2018-05-08]. ISSN 0305-1838. DOI 10.1046/j.1365-2907.2002.00097.x. (anglicky) 
  6. PLATT, John. Hello again, Pyrenean ibex: Can cloning resurrect an extinct species? [online]. Scientific American, 2009-02-03 [cit. 2018-05-09]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]