Smart city

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Smart City)
Jump to navigation Jump to search

Smart city (anglicky „chytré město“) je koncept, který využívá digitální, informační a komunikační technologie pro zvýšení kvality života ve městech. Zaměřuje se na efektivní využívání stávajících a hledání nových zdrojů, snižování spotřeby energií, eliminaci zátěží životního prostředí, optimalizaci dopravy a sdílení dat pro veřejné účely. Obdobou smart city v regionálním měřítku, na úrovni samosprávných nižších celků, je smart region („chytrý kraj/oblast“).

Oblasti uplatnění[editovat | editovat zdroj]

„Chytrá města“ lze dle stávající praxe, zejména států amerických a západoevropských, vytvořit kombinací zavádění technických novinek a novátorských přístupů k řízení, organizaci a správě zejména v těchto oblastech života:

Chytrá ekonomika (smart economy)[editovat | editovat zdroj]

Inteligentní město je ideálním místem pro experimentování a inovace. V rámci tohoto tvůrčího prostředí existuje snaha vytvářet pracovní místa, podporovat investice a financování, přilákat talenty a poskytnout pomoc pro firmy a podnikatele.

Tendence
  • optimalizace nákladů
  • modely spolupráce
  • spoluspotřebitelství

Chytrá doprava (smart mobility)[editovat | editovat zdroj]

Mobilita a doprava jsou nezbytnou součástí městské infrastruktury. Inteligentní město by mělo být snadno dostupné pro návštěvníky i jeho obyvatele. Cestovat přes město by mělo být bezproblémové, pohodlné ale také ekologické. Cílem je poskytnout mnohostranné, efektivní, bezpečné a pohodlné dopravní systémy, které jsou propojeny s infrastrukturou informačních a komunikačních technologií a otevřených dat.

Tendence
  • systém sledování provozu
  • sdílení dopravních prostředků
  • inteligentní řízení dopravy
  • inteligentní světelná signalizace
  • inteligentní dopravní informace
  • sdílení zkušeností občanů s dopravou
  • inteligentní parkovací místa a systémy chytrého parkování
  • preference vodících pásem pro vozy IZS
  • sdílení kol (bike sharing)
  • elektromobily
  • optimalizace a popularizace veřejné dopravy

Chytré životní prostředí (smart environment)[editovat | editovat zdroj]

Jedním ze základních znaků smart city je snaha o zlepšení stavu životního prostředí. Tyto procesy se prolínají se všemi ostatními body smart city. Využitím moderních technologií uvnitř města je možné měřit kvalitu ovzduší, vody, světelného znečištění a mnoho dalších informací. Instalací chytrých odpadkových košů a podzemních kontejnerů se dá docílit efektivnějšího svozu odpadu. Důležitým aspektem je vzdělávání lidí, vedení a motivace k šetrnému přístupu. Recyklace, chytré využívání obnovitelných zdrojů, snižování emisí CO2 – to vše a mnoho dalšího se dá zahrnout pod pojem Smart Environment.

Tendence
  • optimalizace využití energie (spotřeba vody - moderní zásobování vody, systém předchází haváriím, sleduje a vyhodnocuje data)
  • využívání obnovitelných zdrojů
  • monitorování svozu odpadu, jeho vyhodnocení a optimalizace
  • podpora alternativních druhů dopravy
  • snižování emisí CO2
  • zachování, případně i navýšení podílu zelených ploch (zelené střechy, parky, nábřeží, náměstí atd.)

Chytří lidé (smart people)[editovat | editovat zdroj]

Město není nic bez svých obyvatel a návštěvníků. Vzdělaná a inteligentní společnost je zásadní aspekt chytrého města. Základem jsou sociální a lidské zdroje, poskytování informací ze strany města. S tím jde ruku v ruce vývoj samotných obyvatel a úroveň a dostupnost vzdělávacích zařízení. Přístup ke znalostem pro každého a schopnost sdílet tyto informace jsou klíčem k vytváření více inkluzivní a spolupracující společnosti. Zavádění nových technologií do vzdělávacích procesů usnadňuje učení, ale také zvyšuje pohodlí a bezpečnost.

Tendence
  • celoživotní vzdělávání
  • efektivní využívání lidských zdrojů
  • environmentální vzdělávání
  • využívání sociálních sítí
  • bezpečnost
  • sdílení dat

Chytré bydlení (smart living)[editovat | editovat zdroj]

Inteligentní město je ideální místo pro bydlení, práci a volný čas. Mezi aspekty, které ovlivňují kvalitu života v této oblasti, patří kultura, zdraví, bezpečnost, zaměstnanost, turistická atraktivita atd. Vytvoření inteligentních infrastruktur, respektování životního prostředí a co nejlepší využití zdrojů jsou vhodné prostředky pro zajištění obyvatelnosti města pro další generace a také způsob, jak efektivně oslovit nově příchozí obyvatele.

Tendence
  • inteligentní budovy
  • optimalizace využití energií (minimalizace nákladů na vytápění či klimatizaci, interakce interních systémů například s informacemi o počasí)
  • inteligentně řízené přizpůsobitelné pouliční osvětlení
  • veřejná hromadná doprava
  • dostupnost služeb (fyzická/online)

Chytrá vláda (smart governance)[editovat | editovat zdroj]

Použití nových technologií optimalizuje veřejné a sociální služby a zajišťuje jejich větší efektivitu a dostupnost. Pomáhá vytvářet otevřenější a kvalifikovanější společnost a především zlepšit kvalitu života. Místní politici a úředníci by měli mít za cíl usnadnit interakci široké veřejnosti s vládou a o zlepšení a zjednodušení administrativních postupů. Podporovat a rozvíjet elektronické správní služby, tak, aby lidé mohli komunikovat a vyřizovat svoje záležitosti rychle, pružně a efektivně.

Tendence

Prvky smart city ve světě[editovat | editovat zdroj]

Amsterdam[editovat | editovat zdroj]

Každý rok město Amsterdam pořádá „Smart City Challenge“, kdy přijímá nové návrhy pro vylepšení stávajícího systému a inovace. Na jeho ulicích můžete najít chytré pouliční osvětlení, které reaguje na vytíženost ulic chodci a na základě těchto informací reguluje osvětlení a tím snižuje jeho energetickou náročnost. Město také vyvinulo aplikaci Mobypark, která umožňuje majitelům parkovacích míst svá místa za poplatek pronajmout dalším řidičům, přičemž je zde i zpětná vazba v podobě vytíženosti parkovacích míst. Amsterdam také monitoruje městskou dopravu a v reálném čase dává doporučení řidičům, jakou trasu zvolit.

Vídeň[editovat | editovat zdroj]

Město Vídeň se zavázalo ke snižování CO2 z aktuálních 3,1 tuny na obyvatele na 1 tunu, tj. o 80 % do roku 2050. Dále chce do roku 2050 50 % energie využívat z obnovitelných zdrojů, snížit spotřebu energie na vytápění, chlazení a teplou vodu ročně o 1 % na obyvatele a zachovat podíl 50 % zelených ploch.

Barcelona[editovat | editovat zdroj]

Španělská metropole využívá prvky smart city například ve svých parcích (68 % veřejných parků je zapojeno v tomto programu), kdy monitoruje úroveň potřeby zavlažování rostlin - zaměstnanci mají informaci, která oblast potřebuje zavlažení a která ne. Díky tomuto kroku město ušetří ročně 25 % svých zásob vody a finančně vyjádřeno je to roční úspora 550 000 $! Barcelona do své dopravy také integruje chytré semafory, které umožňují optimalizaci počtu zelených světel na vytížených trasách (na základě monitorovaného provozu). Chytré semafory také zvýhodňují vozidla IZS (na základě GPS vozidla), kdy umožní například záchranné službě se dostat k insidentu bez zbytečného prodlení.

Stockholm[editovat | editovat zdroj]

Hlavní město Švédska prosazuje snížení dopadu na životní prostředí svým programem Green IT strategy. Program se zaměřuje na energeticky účinné budovy, monitorování dopravy, rozvoj elektronických služeb (minimalizace spotřeby papíru) a větší komunikaci se svými obyvateli prostřednictvím e-Governance (politická oznámení, městské informace…)

Santa Cruz[editovat | editovat zdroj]

Slunné kalifornské město integruje do svého systému alternativní prvky smart city technologií. Analyzuje historicky trestnou činnost a na základě vyhodnocování je schopné posilovat hlídky v oblastech s predikcí vyšší trestné činnosti v konkrétní datum a čas.

Milton Keynes[editovat | editovat zdroj]

Město nacházející se v anglickém hrabství Buckinghamshire využívá prvky smart city převážně pro spolupráci místní samosprávy, podniků, akademické obce a organizací. Jedná se o sdílení dat například o spotřebě energie, vody, informace o dopravě, které vedou k optimalizaci služeb a chodu celého města.

Smart projekty v Česku[editovat | editovat zdroj]

Smart cities v Česku[editovat | editovat zdroj]

V České republice se již podstupují první kroky k zavedení standardů „chytrého města“. K chartě smart cities se přihlásila většina hlavních krajských měst, některé z nich podnikly již první kroky. Některé investice však nerespektují posloupnost navrženou strategickými dokumenty EU, odborná veřejnost dokonce označuje 70 % dedikovaných zdrojů za špatně využitých. Kromě dílčích projektů ve velkých městech probíhá největší pokrok na úrovni implementace smart communication v lokálních samosprávách.

Konkrétní realizace:

  • Ostrava - inteligentní zastávky se světelnými tabulemi odjezdech autobusů a a veřejně dostupnou Wi-Fi; bezkontaktní platební terminály ve vozech MHD
  • Pardubice - ve spolupráci s organizací SMART CITY POINT do roku 2020 vybudovat chytré město, které chce optimalizovat dopady na životní prostředí, šetřit zdroje a zjednodušit život svým obyvatelům.
  • Zlín - implementace adaptivního systému řízení a preference MHD. Systém funguje na principu obousměrné on-line komunikaci mezi řadičem světelné signalizace a vozidlem MHD. Díky systému preference MHD se zrychlil průjezd městem Zlín na jednotlivých linkách až o 20 % a na základě těchto dat byly upraveny (zrychleny) jízdní řády.

Smart Prague[editovat | editovat zdroj]

Iniciativu představila primátorka v dubnu 2016.[1] Pražské projekty jsou propagovány pod názvem Smart Prague. Společnost Operátor ICT vydala v roce 2017 nedatovaný materiál Koncepce Smart Prague do roku 2030, kterou pro ni zpracovala společnost Deloitte Česká republika. Některé projekty mají přejít na společnost Technologie Hlavního města Prahy. Témata jsou rozdělena do šesti oblastí: Mobilita budoucnosti, Chytré budovy a energie, Bezodpadové město, Atraktivní turistika, Lidé a městské prostředí, Datová oblast.[2] Agendu urbanistického konceptu Smart Prague koordinuje Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy.

Mezi první realizované pilotní projekty patřilo deset tzv. chytrých laviček se solárními panely, USB dobíječkami a wifi signálem na různých místech v Praze, první na Karlínském náměstí,[3] které ovšem zčásti nefungují a jejich využití je minimální.[4] Praha chce v oblasti kolem Karlínského náměstí a ulic Sokolovská a Křižíkova směrem ke stanici metra Křižíkova vybudovat chytrou čtvrťa pilotně ze testovat několik technologií, další mají být na 92 stávajících stožárech tzv. chytré lampy. Kromě chytřejšího svícení (regulace intenzity svitu) mají umožňovat připojení k internetu, dobití elektromobilu, a mají být vybaveny senzory předávajícími informace o intenzitě provozu či počasí a znečištění vzduchu.[3] Pět stožárů má být zcela vyměněno, nové stožáry budou obsahovat dobíječky elektromobilů, přičemž na každý z těchto stožárů bude možné současně napojit dvě vozidla. K dispozici budou dvě zásuvky na 400 V a jedna na 230 V.[3] Městská Wi-Fi má být zaváděna kromě Petřína také v zoologické a botanické zahradě v Troji a rovněž na Karlínském náměstí.[3] Má vzniknout městská geolokační aplikace, která má sloužit například i k propagaci kulturních událostí podporovaných městem, k průzkumům veřejného mínění atd.[3]

Tzv. chytré kompresní odpadkové koše, označované jako solární popelnice, značky Bigbelly, které umí samy stlačovat odpad pomocí lisu poháněného ze zdroje na solární energii a díky čídlu samy upozorní popeláře, když jsou naplněné, dodala firma Verb na základě smlouvy se společností Operátor ICT, která koše provozovala. Třicet těchto košů (v oblasti náměstí Republiky, ulice Na příkopě a Rašínova nábřeží) bylo v pilotním provozu od 15. srpna 2017 do 15. ledna 2018 a Praha za půl roku pronájmu zaplatila téměř dva miliony korun. Do května 2018 pak Operátor ICT pilotní provoz vyhodnocoval a došel k závěru, že se provoz vyplatil. Efektivita pilotního provozu solárních odpadových nádob byla vyčíslena na 95 procent uspořených svozů běžných košů, což má představovat finanční úsporu nákladů za svoz a likvidaci odpadu ve výši 834 653 korun za půl roku. Pronajímající firma byla ochotná v projektu pokračovat, město však neprojevilo zájem a dodavatel si tak začátkem června 2018 koše demontoval. Operátor ICT společně s Pražskými službami a Technickou správou komunikací na základě zkušeností z pilotního projektu mají navrhnout případné další použití chytrých košů pro celé město a do konce srpna by se Praha měla rozhodnout, zda vypíše veřejnou soutěž na chytré koše. Tímto procesem chce Operátor ICT zabránit bezhlavému investování.[5]

Mikuláš Ferjenčík, bývalý pražský zastupitel a mluvčí klubu Pirátů, k projektu Smart Prague řekl: „Je to v podstatě druhá Opencard, nepřipravený a samoúčelný technologický projekt kvůli čerpání veřejných prostředků.“[4]

Smart regions v Česku[editovat | editovat zdroj]

Jako první z krajů se na této myšlence podílí Moravskoslezský kraj, který hned po volbách v roce 2016 vyčlenil pro tuto agendu samostatného náměstka hejtmana kraje Jakuba Unucku, který se stal vůbec prvním voleným politikem s gescí „smart“. [6]

Moravskoslezský kraj vytvořil v roce 2017 první strategii nazvanou „Chytřejší Moravskoslezský kraj“ a samostatné oddělení v rámci Krajského úřadu. [7] Návazný Akční plán rozvoje chytrého regionu pak definuje jednotlivé oblasti, ve kterých Moravskoslezský kraj své aktivity vyvíjí. [8] Jsou to:

  • Doprava
  • ICT infrastruktura
  • Úspory
  • Zdravotnictví
  • Debyrokratizace

Moravskoslezský kraj se tak přihlásil k celosvětovému trendu budování tzv. "smart regions" a úspěšně implementuje první projekty do praxe. [9] Jeho vizí je především vybudování vysokorychlostní datové sítě, pokrytí Wi-Fi signálem v budovách ve vlastnictví kraje, sítě internetu věcí, či výstavby vodíkových stanic. [10] Již v roce 2017 byly učiněny první konkrétní kroky, jako například zadání nových kritérií tendrů pro autobusové dopravce. Nově například musí dopravní prostředky obsahovat právě připojení k wi-fi signálu, či USB nabíječky a možnost platit jízdné bezkontaktní platební kartou. [11] Prostřednictvím soutěže o nejlepší chytrá řešení, kterou kraj vyhlásil bude v roce 2018 síť dobíjecích stanic pro elektromobily - tzv. wall-boxy, také rychlonabíjecí stanice nebo zavedeny první sestavy telemedicínských zařízení v krajských zdravotnických zařízeních. [12]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Smart Prague: Z Prahy má být chytré město, stavět se bude i datové centrum, Lupa.cz, 27. 4. 2016
  • Smart Prague
  • a b c d e Ondřej Holzman: Smart Prague: Praha v Karlíně buduje moderní veřejný prostor a testuje, co z chytrých prvků dává smysl, Ty internety, 21. 12. 2017
  • a b Jakub Kučera: "Chytré" město? Spíš další podezřelá investice: Projekt Smart Prague je jako Potěmkinova vesnice, Čti doma.cz, 9. 4. 2018
  • VIDEO: Chytré odpadkové koše se osvědčily, přesto zatím z ulic zmizí, iDnes.cz, 3. 6. 2018
  • ODS. Jakub Unucka: Celý kraj bude pokrytý bezplatným bezdrátovým signálem – ODS – Občanská demokratická strana. Občanská demokratická strana [online]. [cit. 2017-12-28]. Dostupné online. (česky) 
  • KRAJ, Moravskoslezský. Moravskoslezský kraj | Chytrý region. www.msk.cz [online]. [cit. 2017-12-28]. Dostupné online. (česky) 
  • KRAJ, Moravskoslezský. Moravskoslezský kraj chce být chytřejší. www.msk.cz [online]. [cit. 2017-12-28]. Dostupné online. (česky) 
  • Nejchytřejší kraj? Ten Moravskoslezský!. https://www.leco-ostrava.cz [online]. [cit. 2017-12-28]. Dostupné online. (česky) 
  • Unucka: I ocelové srdce republiky může být chytrým regionem!. www.patriotmagazin.cz [online]. [cit. 2017-12-28]. Dostupné online. (česky) 
  • Ve většině autobusů v kraji bude možné platit jízdné i bankovní kartou. iDNES.cz [online]. 2017-12-11 [cit. 2017-12-28]. Dostupné online. 
  • Nejchytřejší kraj? Ten Moravskoslezský!. https://www.leco-ostrava.cz [online]. [cit. 2017-12-28]. Dostupné online. (česky)