Slovjansk
| Slovjansk Слов'янськ | |
|---|---|
 | |
 Znak  Vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°51′12″ s. š., 37°36′21″ v. d. |
| Nadmořská výška | 74 m n. m. |
| Stát |  Ukrajina |
| Oblast | Doněcká |
| Rajón | Kramatorský |
  Slovjansk | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 58,90 km² |
| Počet obyvatel | 105 141 (2022)[1] |
| Hustota zalidnění | 1 785,1 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Vadym Mychajlovyč Lach (2021-) |
| Vznik | 1645 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | +380-6262 |
| PSČ | 84100—84129 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Slovjansk (ukrajinsky Слов'янськ) či Slavjansk (rusky Славянск) je město na Ukrajině. Leží v Donbasu na východě země, spadá pod Doněckou oblast. Od oblastního centra Doněcku leží 110 km severně. Protéká jím řeka Kazennyj Torec, přítok Severního Doňce. Pod správu slovjanské městské rady spadají také blízká městečka Mykolajivka a Svjatohirsk.
Historie
[editovat | editovat zdroj].jpg)
Město je jedno z nejstarších v oblasti, neboť vzniklo ještě před počátkem těžby uhlí, která v 19. století probudila region k rychlému růstu. V době nástupu cara Alexeje I. Michajloviče na ruský trůn roku 1645 postavili kozáci nedaleko slaného jezera Ropne pevnost „Tor“, která měla bránit nájezdům Krymských Tatarů do Ruského carství. Kolem tvrze vyrostla osada, jejíž obyvatelé se zabývali vařením soli a obchodem s ní. Město bylo založeno v roce 1676. Roku 1784 bylo přejmenováno na Slavjansk a stalo se součástí Charkovské gubernie Ruského impéria. Během druhé poloviny 19. století se město stalo lázeňským letoviskem, prosperovala zde také továrna Essen-Kuzněcov na výrobu fajánsu.
Dne 12. dubna 2014 za proruských protestů na Ukrajině obsadili ozbrojení proruští demonstranti, hlásící se k lidové milici, místní radnici, policejní stanici a pobočku tajné služby SBU. Na radnici byla vztyčena ruská vlajka a na stanici měli ozbrojenci ukořistit přibližně 400 pistolí Makarov a 20 útočných pušek Kalašnikov.[2] Město bylo osvobozeno ukrajinskou armádou 5. července 2014. Většina proruských vzbouřenců uprchla do Ruska nebo do města Doněck.[3]
Během ruské invaze v roce 2022 se po dobytí Lysyčansku na přelomu června a července 2022 fronta posunula na západ a ruská armáda začala postupovat na Slovjansk.[4] Postupně město opustilo asi 80 % jeho původních obyvatel.[5] Po osvobození nedalekého Lymanu ukrajinskou armádou během její protiofenzívy v říjnu 2022 se ruský vojenský tlak na město snížil, ale opět začal narůstat v průběhu roku 2026 po dobytí Kosťantynivky.[6]
Ekonomika
[editovat | editovat zdroj]Město mělo několik větších průmyslových závodů, bylo střediskem lázeňství. K lázeňským domům a hotelům patří také balneologický ústav. Mělo také poměrně dobře vybudovanou infrastrukturu. Kromě toho bylo dopravním uzlem (zejména železničním). V provozu byla trolejbusová doprava (od r. 1977; 4 linky).
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]V roce 2021 mělo město 106 972 obyvatel.[7] Při sčítání lidu v roce 2001 se 73,1 % obyvatel označilo za Ukrajince a 23,6 % za Rusy. 41,3 % Ukrajinců uvedlo jako svůj rodný jazyk ruštinu.[8]
| 1897 | 1920 | 1926 | 1939 | 1959 | 1970 | 1979 | 1989 | 2001 | 2005 | 2012 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 15 600 | 31 000 | 28 000 | 75 500 | 83 000 | 124 000 | 140 256 | 135 300 | 124 829 | 122 049 | 117 994 | 106 972 |
Kultura a školství
[editovat | editovat zdroj]- Palác kultury
- Památky: pravoslavné chrámy Alexandra Něvského a Kristova vzkříšení, mnohé historické stavby se dochovaly v ruinách (dvě budovy továrny na fajáns, hrobka rodiny Zaleských)
- Univerzita, několik středních škol
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Petr Končalovský (1876 –1956), malíř
- Mychajlo Petrenko (1817 –1863), básník
- Boris Sluckij (1919–1986), básník
- Mykola Ilarionovyč Semejko (1923 Slovjansk – 1945 východní Prusko), válečný pilot, sestřelen, Hrdina Sovětského svazu
- Zynovij (Korzynkin) (* 1948), kněz ruské pravoslavné církve, hudební pedagog a biskup
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Dostupné online.
- ↑ ČTK. Na východě Ukrajiny se vyhrocuje situace. České noviny [online]. Česká tisková kancelář, 2014-04-12 [cit. 2014-04-12]. Dostupné online. ISSN 1213-5003.
- ↑ Ukraine President Poroshenko hails 'turning point'. BBC News [online]. 2014-07-06 [cit. 2023-07-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Analytik: Rusko sílí. Boj o velké město na Donbase byl pro Ukrajince zdrcující. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2022-07-08 [cit. 2023-07-14]. Dostupné online.
- ↑ 80% of the population of Slovyansk have evacuated. sports.yahoo.com [online]. [cit. 2022-10-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-10-30. (anglicky)
- ↑ HALASJUKOVÁ, Anastasija. „Situace se výrazně zhoršila.“ Slovjansk čelí novým ruským dronům i sílícímu ostřelování. ČT24 [online]. [cit. 2026-08-01]. Dostupné online.
- ↑ Number of Present Population of Ukraine, as of January 1 [online]. Příprava vydání Mariia TIMONINA, Olena VYSHNEVSKA. Kyiv: State Statistics Service of Ukraine, 2021 [cit. 2022-07-08]. S. 48. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-02-14. (anglicky, ukrajinsky)
- ↑ Національний склад та рідна мова населення Донецької області. donetskstat.gov.ua [online]. [cit. 2016-02-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-07-08. (ukrajinsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Slovjansk na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Slavjansk v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Stránky městské rady [Rus]
- Neoficiální stránky slovjanského trolejbusového systému [Rus]
