Přeskočit na obsah

Severoatlantická smlouva

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek pojednává o zakládající listině vojenské mezinárodní organizace. Možná hledáte: článek o této organizaci – Severoatlantická aliance.
Postupný vývoj členství v NATO

Jako Severoatlantická smlouva[1] nebo též Severoatlantická dohoda, Severoatlantický pakt,[2] Atlantický pakt[3],[4] Severoatlantická aliance, Atlantická aliance[5] či Washingtonská smlouva[6][7] se označuje mezinárodní smlouva, jejímž podpisem vznikla Severoatlantická aliance (NATO).

Signatáři

[editovat | editovat zdroj]

Smlouvu 4. dubna 1949 ve Washingtonu podepsalo 12 států, které se tak staly zakládajícími státy NATO:

Později se přidaly následující státy:

Severoatlantickou smlouvu tak celkem podepsalo 32 států.

V České republice je vyhlášena Sdělením č. 66/1999 Sb. Ministerstva zahraničních věcí o přístupu České republiky k Severoatlantické smlouvě.[1]

Smlouva obsahuje 14 článků.[1][7][6]

Článek 1

[editovat | editovat zdroj]
Smluvní strany se zavazují, jak je uvedeno v Chartě OSN, urovnávat veškeré mezinárodní spory, v nichž mohou být účastny, mírovými prostředky tak, aby nebyl ohrožen mezinárodní mír, bezpečnost a spravedlnost, a zdržet se ve svých mezinárodních vztazích hrozby silou nebo použití síly jakýmkoli způsobem neslučitelným s cíli OSN.
— [1][7][6]

Článek 5

[editovat | editovat zdroj]
Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto odsouhlasily, že dojde-li k takovému ozbrojenému útoku, každá z nich uplatní právo na individuální nebo kolektivní obranu, uznané článkem 51 Charty Spojených národů, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v souladu s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a udržet bezpečnost severoatlantické oblasti.

Každý takový útok a všechna opatření učiněná v jeho důsledku budou neprodleně oznámena Radě bezpečnosti. Tato opatření budou ukončena, jakmile Rada bezpečnosti přijme opatření nutná pro obnovení a zachování mezinárodního míru a bezpečnosti.

— [1][7][6]

Tento článek byl poprvé použit po teroristických útocích 11. září 2001.

  1. a b c d e Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 66/1999 Sb., o přístupu České republiky k Severoatlantické smlouvě. In: Sbírka zákonů. 1999. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  2. NATO: Pakt, aliance nebo obranné souručenství?. ČT24 [online]. Česká televize, 2009-04-04 [cit. 2024-04-06]. Dostupné online. 
  3. https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=atlantický
  4. https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=pakt
  5. https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=severoatlantický
  6. a b c d NATO - Severoatlantická smlouva. MILITARY.CZ [online]. [cit. 2018-07-18]. Dostupné online. 
  7. a b c d Washingtonská smlouva: Plné znění zakládajícího dokumentu NATO. natoaktual.cz [online]. Jagello 2000 [cit. 2022-11-25]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]