Ruměnice písečná
 Ruměnice písečná | |
|---|---|
 Ruměnice písečná (Onosma arenaria) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | brutnákotvaré (Boraginales) |
| Čeleď | brutnákovité (Boraginaceae) |
| Rod | ruměnice (Onosma) |
| Binomické jméno | |
| Onosma arenaria Waldst. et Kit., 1806 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ruměnice písečná (Onosma arenaria) je původní, vytrvalá rostlina, jediný druh rodu ruměnice vyskytující se v české krajině. Tato průměrně půl metru vysoká, chlupatá bylina roste na suchých a slunečných místech, kde v letních měsících vykvétá svěšenými, trubkovitými, světle žlutými květy. V přírodě České republiky se vyskytuje velmi vzácně a je považována za rostlinu ohroženou vyhynutím.[1][2][3]
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Areál ruměnice písečné je malý, rozkládá se pouze ve střední, částečně jihovýchodní a hlavně ve východní Evropě. Česká republika, Slovensko a Německo leží na severní hranici rozšíření, západní ohraničení probíhá Rakouskem a Německem a jižní sahá až do Albánie a Řecka u Středozemního moře. Směrem na východ se vyskytuje v Rusku až k Uralu, po hranici s Asií. Ve střední Evropě je rostlinou panonské oblasti, kde ale nyní roste pouze ojediněle.
V ČR byla historicky známa ze čtyř lokalit na jižní Moravě. Nyní přežívá v malém počtu jen na jediném, částečně zalesněném stanovišti Doubrava, nacházející se v Dolnomoravském úvalu v okrese Hodonín.[1][2][3][4][5]
Ekologie
[editovat | editovat zdroj]Hemikryptofyt rostoucí nejčastěji na výslunných stráních, v řídkých borových nebo i světlých, rozvolněných, listnatých lesích nebo ve stepích, kde nachází nezapojený porost a pouze částečné zastínění. Vyhovují ji výhřevné, vysychavé, zásadité, nejlépe písčité půdy v teplých oblastech, v rozsahu od nížin po pahorkatiny. Kvete od května do července. Ploidie druhu je 2n = 20.[1][2][6]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Dvouletá nebo častěji vytrvalá bylina se štětinatou, přímou, v horní polovině větvenou lodyhou vysokou 20 až 70 cm. Vyrůstá z hrubého, červenavého, dřevnatějícího kořene, z něhož raší více přízemních růžic a tím i více lodyh. V prvém roce vyroste pouze listová růžice s listy obkopinatými, 5 až 18 cm dlouhými, 0,5 až 1,5 cm širokými, na vrcholu zašpičatělými a oboustranně dlouze štětinatými. Následující rok z růžice vyroste lodyha, její přisedlé listy jsou tvarově podobné listům přizemním a výše přecházejí v úzké listeny.
V horní části lodyhy a odbočujících větví vyrůstají z paždí listenů vijany květů. Oboupohlavné, pětičetné květy mají krátké, svěšené stopky, které se po odkvětu napřimují a prodlužují. Květní kalich je světle zelený, vytrvalý, hluboce členěný do kopinatých, dlouze špičatých cípů štětinatě chlupatých. Světle žlutá koruna je trubkovitá, o třetinu delší než kalich, na bázi zúžená a bývá dlouhá až 15 až 20 mm. V květu je z koruny nevyčnívajících pět tyčinek se šípovitými prašníky, jen o málo delšími než nitky, které jsou do půli srostlé s korunní trubkou. Niťovitá čnělka s hlavičkovitou bliznou ční z trubky. Květy jsou opylovány hmyzem. Plody jsou zašpičatěle vejčité tvrdky asi 3 mm dlouhé, hladké a šedě hnědé.[1][2][3][5][6]
Ohrožení
[editovat | editovat zdroj]Ruměnice písečná je ohrožována hlavně přímým poškozováním lokalit na kterých vyrůstá. Nejčastěji to bývá těžbou písku, zavážením odpadem, případně zalesňováním nebo snahou začlenit její stanoviště do intenzivního zemědělského využívání. Populaci mívá málo početnou, což také přispívá k rychlé likvidaci. Na ochranu před úplným vymizením z České přírody je ve "vyhlášce MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb." i v "Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky" z roku 2012 zařazena mezi kriticky ohrožené druhy (C1t, §1).[1][2][7][8]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Mladé rostliny -
Kvetoucí rostlina
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e DÍTĚ, Daniel. BOTANY.cz: Ruměnice písečná [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 06.04.2009 [cit. 2018-02-12]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b c d e DVOŘÁK, Václav. Natura Bohemica: Ruměnice písečná [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 18.11.2013 [cit. 2018-02-12]. Dostupné online.
- ↑ a b c SLAVÍK, Bohumil. Květena ČR, díl 6. Praha: Academia, 2000. 770 s. ISBN 80-200-0306-1. Kapitola Onosma arenaria, s. 190.
- ↑ HASSLER, Markus. Catalogue of Life: Onosma arenarium [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2018 [cit. 2018-02-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky)
- ↑ a b Onosma arenaria [online]. Naturschutzbund Burgenland, Eisenstadt, AT [cit. 2018-02-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-02. (německy)
- ↑ a b BERTOVÁ, Lydia; GOLIAŠOVÁ, Kornélia. Flóra Slovenska V/1: Rumenica piesočná [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1993 [cit. 2018-02-12]. S. 34–36. Dostupné online. ISBN 80-224-0349-0. (slovensky)[nedostupný zdroj]
- ↑ Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb. [online]. Ministerstvo životního prostředí ČR [cit. 2018-02-12]. Dostupné online.
- ↑ GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. S. 631–645. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 12.02.2018]. Roč. 84, čís. 3, s. 631–645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu ruměnice písečná na Wikimedia Commons 
Taxon Onosma arenaria ve Wikidruzích
