Rostislav Křivánek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rostislav Křivánek
Narození 31. října 1959 (60 let)
Děčín
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnost česká
Povolání spisovatel, dramatik, básník, libretista a novinář
Znám jako spisovatel, dramatik, básník, novinář a libretista
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Rostislav Křivánek (* 31. října 1959 Děčín) je český spisovatel, dramatik, básník, libretista a novinář.

Život[editovat | editovat zdroj]

Až do svých osmnácti let žil v rodném Děčíně, kde vystudoval gymnázium a po celé studium stál v čele děčínské pobočky Hudebního svazu mládeže. Tady také debutoval v oblasti dramatické literatury prvotinou Chopin v Děčíně, kterou se spolužáky nastudoval pro Městskou knihovnu Děčín. V letech 19781982 studoval na divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze obor Organizace a řízení divadel a kulturních zařízení. Po absolutoriu se stal provozním ředitelem divadelní scény DAMU Disk. Tady začal spolupracovat s tehdejším studentem režie Zbyňkem Srbou, pro kterého autorsky upravil hru Carlo Gozziho Král jelenem a napsal pro ni texty písní. Jejich zhudebnění se ujal čerstvý absolvent práv JUDr. Vladimír Franz. Roku 1985 tak začala spolupráce Rostislava Křivánka s Vladimírem Franzem, která trvá dodnes. K textu hry se s režisérem Srbou a hudebníkem Franzem později vrátili ještě v roce 1992, kdy Krále jelenem inscenovali v pražském divadle ABC.

Z Disku Křivánek odchází v roce 1986 do svobodného povolání, aby s většinou absolventského ročníku DAMU, která odešla do angažmá v mosteckém divadle, spolupracoval jako dramaturg na inscenacích Filozofská historie a Cirkus Humberto (režie opět Z. Srba, hudba opět V. Franz). Zároveň pro soubor napsalhru Masopust, kterou se ale nepodařilo realizovat. Vedle toho objížděl česká divadla a kulturní zařízení s agenturní verzí Králem jelenem jako zvukař, osvětlovač i herec. Do tohoto období patří i jeho kabaretní féerie Bedekr aneb Pozdvižení ve zdviži (1989) s Franzovou hudbou, kterou i režíroval.

V roce 1987 nastupuje jako reportér do kulturního časopisu pro mládež Pionýr. Když se o dva roky později změní společenská situace, stává se šéfredaktorem časopisu, jehož název se mění na FILIP (=Film-Literatura-Písničky). Pro neshody s vedením vydavatelství Mladá Fronta odchází pak s celou redakcí počátkem roku 1991 do soukromého vydavatelství Prostor, kde časopis pokračuje pod názvem FILIP pro náctileté. V tomto období Křivánek zároveň režíruje Sartrovu hru S vyloučením veřejnosti v pražském Divadle v Řeznické (1990).

V roce 1993 Křivánek odchází z redakce a začíná působit v hudebním vydavatelství POPRON, nejprve jako label manager Warner Music a později jako umělecký ředitel celého vydavatelství. V té době píše se svým kolegou z POPRONu, Vladimírem Krocem, dvě biografické knihy – Pavol Habera In flagranti (1992) a Wanastowi Vjecy Divnoknížka (1993).

Výrazným zlomem je rok 1997, kdy Křivánek odchází pracovat do oblasti reklamní komunikace. Nastupuje jako copywriter do agentury BBK, aby se tu po půl roce stal kreativním ředitelem a v této funkci setrval i po fúzi agentury s nadnárodní reklamní firmou Ogilvy&Mather, a to až do roku 2008, kdy opět odchází do svobodného povolání, v němž setrvává.

Postupně se začíná zaměřovat na oblast turistického ruchu, píše knihy (Českosaské Švýcarsko – turistický portrét; Tři příběhy – tři fenomény města Dubí; Příběh hrdého města Jirkova; Krupka – cesta časem; Brána do Čech očima slavných; Krásy Brány do Čech), průvodce (Českosaské Švýcarsko pro rodiny s dětmi; Lužické a Žitavské hory – neobjevený klenot pohraničí) a časopisy s výhradním autorstvím textů (Zážitky v Českosaském Švýcarsku; Cestovní deník; Brána), zakládá a píše facebookový časopis Krása, kam se podívášToulky s Rosťou Křivánkem, do nějž obstarává i fotografie.

Od konce 90. let byl aktivní i jako dramatik. V roce 1999 měla v Městském divadle ve Zlíně premiéru jeho hra Júdit a o rok později pak v Západočeském divadle v Chebu hra Rút – obě v režii Věry Herajtové. V Chebu byl v režii Zdeňka Bartoše inscenován i jeho muzikál pro děti Stvoření světa, který se v příhraničí hrál i v německé verzi. Se souborem Šrapnel  Křivánek režíroval v Žižkovském divadle hru Daniela Bartka a Tomáše Belka Smrad z Elsinoru a zahrál si tu i roli Polonia. Na stejném jevišti se hrála i další inscenace Šrapnelu, dílo Tomáše Belka Tělocvikář, opět v režii a za herecké účasti Křivánka. Uvedení se dočkali i jeho hříčky pro nejmenší Beruščina detektivní kancelář a Kouzelná noc.

Křivánek průběžně spolupracuje s výtvarníkem a skladatelem Vladimírem Franzem. Franz komponoval hudbu k Júdit i Rút, Křivánek zase vytvářel libreta pro Franzovy opery Ludus Danielis, Údolí suchých kostí a Válka s mloky (Národní divadlo) i pro kapesní oratorium Prezidentská volba, a píše i písňové texty pro Franzův balet Zlatovláska (Národní divadlo).

V oblasti volné literární tvorby vydal Křivánek v roce 2009 dvě knihy. První je román Země strašidel (ilustrace Vladimír Franz), který později spolu s Jiřím Hanychem adaptuje na filmový scénář. Druhou knihou je sbírka básní pro děti Uspávačky skřítka Zamhouřílka. Dále psal Adventní pohádky, které v období Adventu čte po školách a klubech, věnoval se i sbírání a beletrizaci pověstí, především z Českého Švýcarska a Českého nizozemí. Spolu s kreslířem a divadelníkem Petrem Heroldem objížděl české školy s pořadem Poetická dílna, který tematicky vychází z Křivánkových Uspávaček. V poslední době[kdy?] se prosazuje i svými fotografiemi, o čemž může svědčit například básnická sbírka Jany Koderové Květy jinovatky (2017), která se opírá o jeho černobílé snímky.

Umělecká činnost[editovat | editovat zdroj]

Poezie[editovat | editovat zdroj]

  • Půjčka od Mefista – básnická sbírka, Praha 1996, nákladem vlastním
  • Uspávačky skřítka Zamhouřílka – sbírka básní pro děti (Brno, Barrister & Principal, 2009)
  • Farský kalendář – básnická sbírka, Kmetiněves 2017, nákladem vlastním

Próza[editovat | editovat zdroj]

  • Země strašidel – román (Brno, Barrister & Principal, 2009)

Divadlo[editovat | editovat zdroj]

  • Masopust – drama, nerealizováno, 1987
  • Júdit – drama, režie Věra Herajtová, MD Zlín, 1999
  • Rút – drama, režie Věra Herajtová, Západočeské divadlo Cheb, 2000
  • Stvoření světa – muzikál pro děti, hudba Jindřich Skopec, režie Zdeněk Bartoš, Západočeské divadlo Cheb, 2004 a v novém nastudování 2009

Libreta[editovat | editovat zdroj]