Ramot (Jeruzalém)
Ramot (hebrejsky: רמות, doslova Výšiny, nazýváno též Ramot Alon, רמות אלון, Alonovy výšiny) je židovská čtvrť v severozápadní části Jeruzaléma v Izraeli, situovaná z větší části ve Východním Jeruzalému, tedy v části města, která byla okupována Izraelem v roce 1967 a začleněna do hranic Jeruzaléma.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Leží v nadmořské výšce přes 700 metrů, cca 5 kilometrů severozápadně od Starého Města. Na východě s ní sousedí židovská čtvrť Ramat Šlomo, na jihovýchodě průmyslová zóna Har Chocvim. Nachází se na vyvýšené náhorní terase, která je na východě a jihu ohraničena zářezem údolí potoka Sorek, do kterého z prostoru čtvrti ústí boční vádí Nachal Ramot, a na západě údolím vádí Nachal Šmu'el, na jehož protější straně stojí arabská vesnice Bajt Iksa. Terén stoupá dál k severu, kde již vstupuje na odlesněné planiny mimo městské hranice Jeruzaléma, tedy na Západní břeh Jordánu. Zde leží historická lokalita s arabskou vesnicí Nabi Samwil a muslimským i židovským posvátným místem (hrobka Samuela). Severně od Ramot byla počátkem 21. století zčásti zbudována Izraelská bezpečnostní bariéra, která od Jeruzaléma oddělila některé arabské oblasti. Čtvrtí prochází lokální silnice číslo 436 z Jeruzaléma do izraelské osady Giv'at Ze'ev. Jižně od čtvrti probíhá dálnice číslo 1. Podél východního okraje Ramot pak prochází nová dálniční komunikace Sderot Menachem Begin.[1][2]
Dějiny[editovat | editovat zdroj]
Byla založena roku 1974. Jméno je odvozeno od biblického popisu smrti proroka Samuela z 1. knihy Samuelovy 25,1: „Když Samuel zemřel, všechen Izrael se shromáždil a oplakával ho. Pochovali ho v jeho domě v Rámě. A David nato sestoupil do Páranské stepi“[3] Nynější čtvrť byla plánovitě zbudována jako soustava několika samostatných urbanistických okrsků. Ramot Alef, Ramot Bet, Ramot Gimel, Ramot Dalet a Ramot Polin. Později byl název rozšířen na Ramot Alon (podle Jigala Alona, izraelského politika). Nachází se tu samostatná občanská vybavenost jako školy, zdravotnická zařízení i pracovní místa. V 90. letech 20. století sem zamířila výrazná přistěhovalecká vlna z bývalého SSSR a Etiopie. V posledních deseti letech roste podíl ultraortodoxních Židů. Ti se soustřeďují zejména do části Ramot Polin na severu čtvrti. Výstavba zde stále pokračuje.[4][5]
Demografie[editovat | editovat zdroj]
Plocha této městské části dosahuje 4979 dunamů (4,979 kilometru čtverečního).[6]
| Rok | 2000 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 37 934 | 38 992 | 39 383 | 40 027 | 40 367 | 40 837 | 41 448 | 42 246 |
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ramot, Jerusalem, Israel [online]. Google Maps [cit. 2011-06-19]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky)
- ↑ amudanan.co.il [online]. amudanan.co.il [cit. 2011-06-19]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ 1S 25, 1 (Kral, ČEP)
- ↑ Ramot [online]. eifermanrealty.com [cit. 2011-06-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-01-05. (anglicky)
- ↑ Ramot [online]. jerusalem.muni.il [cit. 2011-06-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-11. (anglicky)
- ↑ a b Settlements in East Jerusalem [online]. Foundation for Middle East Peace [cit. 2011-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-18. (anglicky)
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ramot na Wikimedia Commons
