Izraelská bezpečnostní bariéra

Izraelská bezpečnostní bariéra

Izraelská bezpečnostní bariéra (anglicky Israeli West-Bank barrier) je částečně postavená bariéra (budovaná od července 2003) sestávající ze sítě plotů (asi 95 % délky) a zdí (asi 5 % délky) mezi Izraelem a Západním břehem Jordánu. V části své délky sleduje zelenou linii z roku 1949 (jež určovala hranici mezi Izraelem a Západním břehem Jordánu, který anektovalo Jordánsko). V části délky je vedena na území Západního břehu za zelenou linií. Po dokončení by celková délka bezpečnostní bariéry měla dosáhnout asi 760 km. V současnosti (8/2009) je postaveno zhruba 56,6 % a 10,2 % je momentálně ve výstavbě. V 31,5 % úseku výstavba ještě nezačala. V červenci 2007 přinesl deník The Jerusalem Post informaci, že pravděpodobně nebude splněný zamýšlený konečný termín výstavby bariéry, který se předpokládal na rok 2010.

Polemika

Tato bariéra je vysoce kontroverzní projekt. Její zastánci tvrdí, že bariéra je nezbytným nástrojem, který chrání izraelské civilisty před palestinským terorismem, včetně sebevražedných atentátů, jejichž intenzita po vypuknutí Intifády Al-Aksá prudce narostla. Je faktem, že od zahájení stavby bariéry v červenci 2003 podstatně poklesl počet spáchaných teroristických útoků na občany Izraele.

Odpůrci bariéry tvrdí, že je ilegálním pokusem anektovat palestinskou půdu pod záminkou získání bezpečnosti, že porušuje mezinárodní právo, je pokusem o zabránění mírových dohod o konečném statusu a významně omezuje životy palestinských Arabů, kteří žijí v okolí bariéry tím, že snižuje jejich možnost volně cestovat v rámci Západního břehu a dojíždět za prací do Izraele, čímž podkopává palestinskou ekonomiku. Haagský tribunál ve svém poradním stanovisku Valného shromáždění OSN označil zeď jako nelegální (ve smyslu mezinárodního práva), neboť na některých místech vede přes obsazená území, která OSN nepovažuje za součást Izraele. Dokončení zdi by tak fakticky znamenalo anexi území, která Izrael obsadil po vítězství v Šestidenní válce. Proti výstavbě zdi se postavila i Evropská unie. Na protest proti výstavbě bariéry vznikla v roce 2003 izraelská anarchistická skupina Anarchisté proti zdi.

Rozhodnutí mezinárodního soudu

Izraelskou bariérou se zabýval mezinárodní soudní dvůr v Haagu. Sbor 15 mezinárodních soudců 9. června 2004 dospěl k následujícím závěrům:

• izraelská bariéra je ilegální
• izraelská bariéra není bezpečnostní opatření, ale de facto prostředek k zabrírání půdy, anexi rozsáhlého území a podpořila nezákonnou výstavbu iraelských osad na Západním břehu, v procesu čehož byl Izrael zodpovědný za ilegální destrukci domů Palestinců a jejich násilné vyhnání z území
• stavba bariéry byla odsouzena jako dalekosáhlá konfiskace – přispěla k ničení palestinské půdy a majetku a narušení života tisíců obyvatel
• rozsudek též nařizuje Izraeli (resp. jeho politické reprezentaci) zeď strhnout a oběti kompenzovat, k čemuž by ho měli přijmět též další signatáři Ženevské konvence jako např. USA a Velká Británie.
• „Izrael je povinnen zastavit své porušování mezinárodního práva, je povinnen zastavit bezodkladně práce na stavbě zdi stavěné na obsazeném palestinském území, včetně oblasti okolo východního Jeruzaléma; a tamní stavbu [je povinnen] rozebrat.“
• zeď (bariéra) dle rozhodnutí soudu je zásahem proti právu Palestinců na sebeurčení a je porušením Ženevských konvencí a mezinárodního práva.

Fotogalerie

• 

  Plot jižně od Hebronu

• 

  Strážní věž

• 

  Palestinec se vrací domů

• 

  Upravený vojenský buldozer Caterpillar D9

Odkazy

Poznámky

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Israeli West Bank barrier na anglické Wikipedii.

Související články

• Druhá intifáda
• Dějiny Izraele
• Izraelské osady

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Izraelská bezpečnostní bariéra ve Wikimedia Commons
• (anglicky)(hebrejsky) Internetové stránky izraelské vlády o bezpečnostní bariéře
• (anglicky) Podrobná mapa bezpečnostní bariéry