Přeskočit na obsah

Izraelská bezpečnostní bariéra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Izraelská bezpečnostní bariéra

Izraelská bezpečnostní bariéra (anglicky Israeli West-Bank barrier) je částečně postavená bariéra (budovaná od července 2003) sestávající ze sítě plotů (asi 95 % délky) a zdí (asi 5 % délky) mezi Izraelem a Západním břehem Jordánu.[1] V části své délky sleduje zelenou linii z roku 1949 (jež určovala hranici mezi Izraelem a Západním břehem Jordánu, který anektovalo Jordánsko). V části délky (85 %) je vedena na území Západního břehu za zelenou linií. Po dokončení by celková délka bezpečnostní bariéry měla dosáhnout asi 712 km. V roce 2019 bylo postaveno zhruba 65,3 %.[2][3]

Kontroverze

[editovat | editovat zdroj]

Tato bariéra je vysoce kontroverzní projekt. Její zastánci tvrdí, že bariéra je nezbytným nástrojem, který chrání izraelské civilisty před palestinským terorismem, včetně sebevražedných atentátů, jejichž intenzita po vypuknutí Intifády Al-Aksá prudce narostla.[4] Od zahájení stavby bariéry v červenci 2003 podstatně poklesl počet spáchaných útoků na občany Izraele.[5]

Odpůrci bariéry tvrdí, že je ilegálním pokusem anektovat palestinské území pod záminkou získání bezpečnosti,[6] že porušuje mezinárodní právo,[7] je pokusem o zabránění mírových dohod o konečném statusu[8] a významně omezuje životy palestinských Arabů, kteří žijí v okolí bariéry tím, že snižuje jejich možnost volně cestovat v rámci Západního břehu a dojíždět za prací do Izraele, čímž podkopává palestinskou ekonomiku.[8] Palestinci ji popisují jako prvek rasové segregace a reprezentaci izraelského apartheidu,[9] proto ji často nazývají „Zeď apartheidu“.[10] Haagský tribunál ve svém poradním stanovisku Valného shromáždění OSN označil zeď jako nelegální (ve smyslu mezinárodního práva), neboť na některých místech vede přes okupovaná území, která nejsou součástí Izraele.[11] Dokončení zdi by tak fakticky znamenalo anexi území, která Izrael obsadil po vítězství v Šestidenní válce. Proti výstavbě zdi se postavila i Evropská unie.[12] Na protest proti výstavbě bariéry vznikla v roce 2003 izraelská anarchistická skupina Anarchisté proti zdi.

Rozhodnutí mezinárodního soudu

[editovat | editovat zdroj]

Izraelskou bariérou se zabýval Mezinárodní soudní dvůr v Haagu. Sbor 15 mezinárodních soudců 9. června 2004 dospěl k následujícím závěrům:

  • izraelská bariéra je ilegální
  • izraelská bariéra není bezpečnostní opatření, ale de facto prostředek k zabírání půdy, anexi rozsáhlého území a podpořila nezákonnou výstavbu izraelských osad na Západním břehu, v procesu čehož byl Izrael zodpovědný za ilegální destrukci domů Palestinců a jejich násilné vyhnání z území
  • stavba bariéry byla odsouzena jako dalekosáhlá konfiskace – přispěla k ničení palestinské půdy a majetku a narušení života tisíců obyvatel
  • rozsudek též nařizuje Izraeli (resp. jeho politické reprezentaci) zeď strhnout a oběti kompenzovat, na což by měli dohlédnout též další signatáři Ženevské konvence jako např. USA a Velká Británie.
  • „Izrael je povinen zastavit své porušování mezinárodního práva, je povinen zastavit bezodkladně práce na stavbě zdi stavěné na obsazeném palestinském území, včetně oblasti okolo východního Jeruzaléma; a tamní stavbu [je povinen] rozebrat.“
  • zeď (bariéra) dle rozhodnutí soudu je zásahem proti právu Palestinců na sebeurčení a je porušením Ženevských konvencí a mezinárodního práva.[13]

Mezinárodní soudní dvůr ve svém poradním stanovisku ze dne 19. července 2024 shledal, že izraelská okupace palestinských území je mimo jiné v důsledku výstavby bariéry v rozporu s článkem 3 Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace, včetně „rasové segregace a apartheidu.“[14]

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Israeli West Bank barrier na anglické Wikipedii.

  1. Operational Concept (January 31, 2007) [online]. Ministry of Defense (Israel) [cit. 2011-03-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-27. (anglicky) 
  2. Separation Barrier: Statistics [online]. B'Tselem [cit. 2008-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2003-11-20. (anglicky) 
  3. West Bank Barrier [online]. [cit. 2020-06-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-17. 
  4. Israel’s Security Fence – Questions and Answers [online]. Stát Izrael [cit. 2008-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-03. (anglicky) 
  5. NISSENBAUM, Dion. Death toll of Israeli civilians killed by Palestinians hit a low in 2006 [online]. McClatchy Newspapers [cit. 2008-05-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Under the Guise of Security: Routing the Separation Barrier to Enable Israeli Settlement Expansion in the West Bank [online]. B'Tselem [cit. 2008-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-04-05. (anglicky) 
  7. U.N. court rules West Bank barrier illegal [online]. CNN [cit. 2008-05-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b BEDELL, Geraldine. Set in stone [online]. The Guardian [cit. 2008-05-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. STEWART, Dona J. The Middle East today: political, geographical and cultural perspectives. Second edition. vyd. Milton Park, Abingdon, Oxon New York, N.Y: Routledge 1 s. ISBN 978-0-415-78243-2, ISBN 978-0-203-82896-0. 
  10. OCHS, Juliana. Security and suspicion: an ethnography of everyday life in Israel. Philadelphia: University of Pennsylvania Press 1 s. (The ethnography of political violence). ISBN 978-0-8122-0568-8, ISBN 978-0-8122-4291-1. 
  11. TAYLOR, Matthew. International court rules against Israel's wall [online]. The Guardian [cit. 2008-05-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. EU se tvrdě postavila proti výstavbě izraelské zdi [online]. Euroskop [cit. 2008-05-17]. Dostupné online. 
  13. MCGREAL, Chris. World court tells Israel to tear down illegal wall. The Guardian. 10. červenec 2004, roč. 2004. Dostupné online [cit. 2015-12-19]. 
  14. SIDDIQUE, Haroon. UN court orders Israel to end its occupation of Palestinian territories. The Guardian. 2024-07-19. Dostupné online [cit. 2024-08-27]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]