První internacionála
| První internacionála | |
|---|---|
 | |
 | |
| Předchůdce | Communist League |
| Nástupce | Druhá internacionála |
| Zakladatel | George Odger, Henri Tolain a Edward Spencer Beesly |
| Vznik | 28. září 1864 |
| Zánik | 1876 |
| Sídlo | Londýn, Spojené království |
| Členové | 6 500 000 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
První internacionála byla nadnárodní organizací socialistických stran a dělnických svazů založená roku 1864. (Skutečný původní název byl Mezinárodní asociace pracujících, anglicky International Workingmen's Association.[1]) U jejího zrodu stáli marxisté (Karl Marx, Friedrich Engels) a anarchisté (Michail Alexandrovič Bakunin). V 1. internacionále bylo zastoupeno velmi málo marxistů a mnoho proudhonistů (tj. anarchistů).[2] Členové internacionály se aktivně účastnili povstání Pařížské komuny roku 1871. Svou činnost internacionála ukončila kvůli neshodám marxistů a anarchistů (například v tom, zda vytvořit stát dělníků, či ho zrušit) v roce 1876.
Haagský kongres (1872)[editovat | editovat zdroj]
Po porážce Pařížské komuny v roce 1871 charakterizoval Michail Alexandrovič Bakunin Marxovy ideje jako autoritářské a předpověděl, že pokud by se marxistická strana dostala k moci, její lídři by nakonec byli tak špatní jako vládnoucí třída, proti které bojovali (shrnul 1873 v díle Stát a anarchie).
V roce 1872 na Haagském kongresu konflikt v první internacionále vyvrcholil vyloučením Bakunina a rozdělením na dvě skupiny. Tento střet je často charakterizován jako začátek dlouhotrvajícího konfliktu mezi anarchisty a marxisty. Od té doby měly anarchistické a marxistické směry socialismu odlišnou organizaci včetně soupeřících internacionál.[3]
V roce 1872 se pak internacionála přemístila do New Yorku. Čtyři roky nato byla na filadelfském kongresu rozpuštěna. Pokusy o oživení organizace v dalších pěti letech selhaly.
Nicméně byla v roce 1889 založena Druhá internacionála jako její nástupkyně. Mezitím anarchisté se nadále domnívali, že byli nespravedlivě vyhoštěni z internacionály a 15.–16. září 1872 se koná nový kongres v Saint-Imier.
Později, poté, co obě soupeřící internacionály zhroutily, se anarchosyndikalisté rozhodli znovuobnovit 1. internacionálu na kongresu v Berlíně roku 1922 jako Mezinárodní asociaci pracujících (International Workers Association).
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ "Dictionary of politics: selected American and foreign political and legal terms". Walter John Raymond. p. 85. Brunswick Publishing Corp. 1992, heslo Communist International, First (anglicky).
- ↑ KAUTSKY, Karl. Social Democracy versus Communism [online]. [cit. 2009-03-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MIKOLÁŠOVÁ, Darina. Anarchismus a kultura. Praha, 2009 [cit. 2017-11-26]. 124 s. Diplomová práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Martin Matějů. s. 13. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu První internacionála na Wikimedia Commons
