Technologický determinismus
Technologický determinismus říká, že technologie užívané společností určují vývoj sociálních a kulturních hodnot společnosti. Pojem pochází od amerického sociologa ekonoma Thorsteina Veblena. Následně byl výrazně rozpracován Karlem Marxem či Marshallem McLuhanem.
Definice[editovat | editovat zdroj]
První velké rozpracování technologického deterministického pohledu na socioekonomický vývoj přišlo od německého filosofa a ekonoma Karla Marxe, který tvrdil, že změny v technologii a konkrétně produktivní technologii jsou primárním vlivem na lidské sociální vztahy a organizační strukturu a že sociální vztahy a kulturní praktiky se nakonec točí kolem technologické a ekonomické základny dané společnosti.[1]
Podle McLuhana technologie rozšiřují člověka o nové smysly a umožňují mu lépe komunikovat. Uživatelé se nejdřív snaží nové médium ovládnout a poté, co ho plně pochopí, tak servisní prostředí média člověka ovládne a nutí mu své vlastní standardy a zákonitosti. Médium tedy není jen pouhým neutrálním nositelem informace, ale kód použitý v médiu přímo určuje, co je a co není možné vyjádřit (například přes kouřové signály nevyjádříte filozofické myšlenky).[2]
Termín spadá pod mediocentrickou teorii, která tvrdí, že médium doby určuje současnou mentalitu osob (též zvaný mediální determinismus).[3] Dle technologického determinismu tedy osoba podle určujícího média mění nejen své chování, ale i své myšlení, cítění a sociální uzpůsobení.
Protiklad technologického determinismu[editovat | editovat zdroj]
Dle McQuaila je opakem mediocentrismu a samotného technologického determinismu hypotéza v sociocentrickém pojetí, která říká, že charakteristika těch, kdo jsou odpovědní za mediální výtvory, ovlivňují jejich obsah. Tedy, že média se přizpůsobují společnosti samotné, nikoli společnost médiím.[4] Pojem můžeme nazvat jako sociální determinismus.[5] Sociální determinismus často bývá spojován s pojmem ekonomický determinismus, který říká, že veškeré společenské změny se dějí na základě potřeb a výsledků ekonomiky.[6]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Technological determinism na anglické Wikipedii.
- ↑ Does technology drive history? : the dilemma of technological determinism. Cambridge, Mass.: MIT Press, 1994. xv, 280 pages s. Dostupné online. ISBN 0262193477, ISBN 9780262193474. OCLC 28929481
- ↑ IRENA., Reifová,. Slovník mediální komunikace. [s.l.]: Portál, 2004. ISBN 8071789267. OCLC 60653763 S. 43–44.
- ↑ https://is.muni.cz/el/1423/jaro2010/ZUR134/KT_11_JARO_01.pdf
- ↑ 1935-, McQuail, Denis,. Úvod do teorie masové komunikace. [s.l.]: Portál, 2009. ISBN 9788073675745. OCLC 428366852 S. 307.
- ↑ Žurnalistika v informační společnosti - digitalizace a internetizace žurnalistiky : proměny a perspektivy žurnalistiky v epoše digitálních médií aneb nová média teoreticky i prakticky. Vyd. 1. vyd. V Praze: Karolinum 195 s. ISBN 9788024616841, ISBN 802461684X. OCLC 641494854 S. 44.
- ↑ Determinismus ekonomický – Sociologická encyklopedie. encyklopedie.soc.cas.cz [online]. [cit. 2019-05-04]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu technologický determinismus na Wikimedia Commons
