Beztřídní společnost

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Město Utopia Thomase Mora jako ukázka ideálního světa, který se však nikde (utopos) nenachází, se stalo předobrazem mnohých podob možné beztřídní společnosti

Jako beztřídní společnost se označuje v komunistické terminologii společnost, která dokázala odstranit své rozdělení na jednotlivé třídy, tedy takové skupiny obyvatelstva, mající protikladné zájmy a uplatňující je pomocí své ekonomické síly.

Beztřídní společnost se používá proto jako synonymum pro společnost, ve které by došlo k vybudování takového systému, kde jsou si všichni lidé rovni a neodlišuje se jejich možnost seberealizace podle přístupu ke kapitálu, protože jsou výrobní prostředky vlastněny společně.

V dějinách lidstva žádná beztřídní společnost nikdy úspěšně – na delší dobu – vybudována nebyla[zdroj?], ačkoliv v průběhu věků proběhlo nemalé množství pokusů; od utopistických představ renesančních umělců až po moderní budování uzavřených společenství v odlehlých oblastech světa.

Praxe a kritika[editovat | editovat zdroj]

Budování beztřídní společnosti bylo proklamovaným hlavním cílem komunistických režimů, které byly zformovány během 20. století, žádný z nich však nedokázal takovou společnost zbudovat. Marxistická teorie, která počítala s „odumřením“ státu po vítězství vlády jedné komunistické strany se nenaplnila. V 50. letech 20. století na tuto skutečnost poukázal vysoce postavený jugoslávský komunistický politik a člen politbyra, Milovan Đilas, když zveřejnil ve stranických novinách text, ve kterém tvrdil, že „namísto vybudování beztřídní společnosti byla vybudována naopak třída komunistů“.[zdroj?]

Budování beztřídní společnosti jako oficiální cíl proklamovaný komunistickými stranami zemí od východní Evropy až po Asii bylo považováno západoevropskými zeměmi za pouhou záminku a nástroj propagandy, směřující ať už vůči západní veřejnosti, tak i veřejnosti komunistických zemí.