Pracejovice
| Pracejovice | |
|---|---|
 Rodný dům R. Berana a pohostinství | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Strakonice |
| Obec s rozšířenou působností | Strakonice (správní obvod) |
| Okres | Strakonice |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°15′26″ s. š., 13°50′57″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 325 (2024)[1] |
| Rozloha | 8,00 km²[2] |
| Nadmořská výška | 400 m n. m. |
| PSČ | 386 01, 387 16 |
| Počet domů | 105 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Pracejovice 28 386 01 Strakonice 1 o.pracejovice@seznam.cz |
| Starosta | Bc. Jaroslav Kuberna |
| Oficiální web: www | |
  Pracejovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 551619 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pracejovice jsou obec v okrese Strakonice v Jihočeském kraji, po pravé straně řeky Otavy v rovinaté krajině Strakonické kotliny (nejzápadnějšího výběžku Českobudějovické pánve) 4 km západně od Strakonic. Obcí probíhá železniční trať 190 Plzeň – České Budějovice a také Otavská cyklostezka. Jihovýchodní částí katastru protéká Drachkovský potok, na němž jsou 4 rybníky (Drachkovský, Pitaňský, Dětský a Písečný). Žije zde 325[1] obyvatel.
Části obce
[editovat | editovat zdroj]- Pracejovice
- Makarov
Historie
[editovat | editovat zdroj]V roce 1931 nalezl archeolog Bedřich Dubský na cestě mezi Pracejovicemi a Sloučínem u Novosedel mohylu keltského kmene Bójů. Osada na území dnešní obce vznikla patrně na přelomu 10. a 11. století. V roce 1233 se Makarov uvádí jako majetek kláštera sv. Jiří. Pracejovice byly ve 13. století v majetku Bavorů ze Strakonic. První písemná zmínka o obci pochází z 22. ledna 1308, kdy Bavor III. prodal ves i s rýžovištěm, rybníkem a lukami johanitům ve Strakonicích.
V roce 1921 se stal Makarov samostatnou obcí. Americká armáda osvobodila Pracejovice 6. května 1945. Roku 1964 se Makarov opět sloučil s Pracejovicemi a v Makarově bylo sídlo národního výboru.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Rýžoviště zlata, archeologické naleziště v lese Hůl
- Špýchar usedlosti čp. 17
- Švehlův dům čp. 13
- Kaple Panny Marie z roku 1898
- Pomník obětem první světové války a vojákům americké armády[4]
- V sousedství obce se nachází přírodní rezervace Bažantnice u Pracejovic.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Rudolf Beran (1887–1954), předseda česko-slovenské a poté protektorátní vlády v letech 1938–1939[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Pomník obětem 1. světové války a vojákům Americké armády [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2021-04-29]. Dostupné online.
- ↑ VERNEROVÁ, Darina. Rudolf Beran byl patriot. Strakonický deník [online]. 2014-04-28 [cit. 2021-04-29]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pracejovice na Wikimedia Commons - Pracejovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
