Přeskočit na obsah

Portál:Východní dobrovolníci v boji proti SSSR

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Východní dobrovolníci v boji proti SSSR
Klíčové události
Během první světové války došlo ke zhroucení Ruského carství. Proběhla Únorová revoluce a po ní Říjnová revoluce, díky které se bolševici převratem dostali k moci. To následně vyvolalo v Rusku občanskou válku. Bolševici v ní zvítězili a část bílých vojáků odešla do emigrace. Hlavními zeměmi, které přijaly ruské emigranty, byly Království Srbů, Chorvatů a SlovincůKrálovství Srbů, Chorvatů a Slovinců Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, Třetí Francouzská republika a Výmarská republika.

Vláda komunistů v SSSR si dokázala znepřátelit široké vrstvy obyvatelstva, zejména je nutné připomenout Rudý teror, kolektivizaci, Velkou čistku, ale také všeobecnou bídu a nedostatek.
Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz tak do druhé světové války vstupoval s mnoha skupinami obyvatel nepřátelsky naladěných proti sovětské vládě a moci. Když Německá říšeNěmecká říše Německá říše uskutečnila Operaci Barbarossa a zahájila tažení proti komunismu, vnímali to mnozí sovětští občané jako šanci osvobodit se z tyranie bolševiků. Také emigranti vnímali situaci jako obnovení občanské války. Leč jejich metody byly mnohdy nevybíravé a jsou mezi nimi i váleční zločinci. Tito lidé se spojili v dobrovolnických útvarech a jejich osudy pak zachycují níže odkazované články.

Že proti nám stojí opravdu Rusové a že bojují zarputileji než všichni esesáci, to jsme brzy poznali. Například v červenci 1943 u Orlu hájila četa Rusů v německých uniformách ves Sobakinskije Vyselki. Bojovali tak zoufale, jako by byli tu ves sami postavili...Oni totiž věděli, že jim nezasvitne žádný paprsek milosti! V našem zajetí je stříleli, jakmile zaslechli první zřetelné ruské slovo z jejich úst.
— Alexandr Isajevič Solženicyn, Souostroví Gulag str. 147
  • V proněmeckých útvarech působilo odhadem 800 000 - 1 200 000 občanů SSSR.
  • Kulakov dokázal ve věku 62 let bez obou nohou ustoupit se svými vojáky v ruské zimě a bojových podmínkách přes 1 000 km.
  • Makarovová je považována za ženu, která osobně zabila nejvíce lidí v historii.
  • Letec Byčkov byl Hrdinou SSSR, když přešel na německou stranu.
  • Letkyně Sitniková nalezla svou rodinu, o které ji Sověti tvrdili, že je mrtvá.
Propagační plakát Ruské osvobozenecké armády
Hlavní postavy
Generál Vlasov byl hlava Výboru pro osvobození národů Ruska, který byl ustaven v Praze 14. listopadu 1944. Je podepsán pod Smolenským provoláním a Pražským manifestem. Nositel Vyznamenání za zásluhy a statečnost pro příslušníky východních národů. Pjotr Nikolajevič Krasnov byl hlavním atamanem v Hlavní správě kozáckých vojsk v sestavě wehrmachtu. Je hlavní postavou kozáckého protisovětského hnutí. Konstantin Pavlovič Voskobojnikov byl zakladatelem a představitelem samosprávného území Lokoťská samosprávaLokoťská samospráva Lokoťská samospráva. Byl zakladatelem Ruské nacionálně socialistické strany práce a autor jejího manifestu.
Hlavní útvary
Ruská osvobozenecká armáda byla jednotné vojsko proněmecky smýšlejících kolaborantů pod velením generála Vlasova. Oficiální název byl Ozbrojené síly Výboru pro osvobození národů Ruska. Jeho velitelské kádry se školily ve škole ROA v Dabendorfu. Ruská osvobozenecká lidová armáda útvar spojený s Lokoťskou samosprávou založený za účelem ochrany obyvatel Lokotě před partyzány. Vznikla z ní divize SS RONA, její muži se účastnili potlačení Varšavského povstání a následně stali součástí ROA.
Ruská národní lidová armáda vznikla z Ruského praporu (batalion) zvláštního určení organizovaného abwehrem. Byla umístěna na frontě ve vesnici Osintorf mezi Smolenskem a Oršou v počtu asi 8 000 mužů. V průběhu války byla začleněna do ROA. 1. ruská národní armáda byla původně divize zvláštního určení pro špionážní a sabotážní činnost v týlu Rudé armády a pro boj proti sovětským partyzánům. Útvar získal status spojenecké armády wehrmachtu.
SS brigáda Družina byla určena k boji proti sovětským partyzánům, byla složena z bývalých vojenských zajatců a později mobilizovaných občanů. Její větší část přeběhla v roce 1943 na sovětskou stranu pod názvem 1. Antifašistická partyzánská brigáda Kozácký stan byl vojenská organizace, která sdružovala kozáky jako součást německého Wehrmachtu. Jednalo se o příslušníky Donského, Kubáňského a Těreckého vojska.
Ruský ochranný sbor vznikl z bílých emigrantů a občanů SSSR v okupované Jugoslávii. Bojoval zejména proti partyzánům a na konci války bojoval s postupujícími jednotkami sovětské armády. Byl začleněn do ROA. Vstupem do útvaru se zachránili někteří členové SS Varjag. Hilfswilliger, zkráceně také Hiwi, byli sovětší občané zařazení do Wehrmachtu nebo SS, kteří byli rekrutování z řad obyvatel z Německem okupovaných území SSSR. Jednalo se také o příslušníky Východních legií.
Běloruská regionální obrana byla určena k boji proti sovětským partyzánům a obraně Běloruska, byla složena z mobilizovaných občanů, kterou prováděla Běloruská ústřední rada. Později z ní vznikla 30. granátnická divize SS (2. ruská), poskytla kádry pro podzemní armádu Černá kočka a sabotážní jednotku Prapor Dallwitz. Běloruská pomocná policie byly útvary pořádkové policie v okupovaném Bělorusku plnící v letech 1941 - 1944 jak policejní, tak vojenské úkoly v bojích proti sovětským partyzánům. Jednalo se o útvar Schutzmannschaftu. Něktěří její členové byli součástí podzemní armády Černá kočka nebo sabotážní jednotky Prapor Dallwitz.
Estonská pomocná policie byly útvary Schutzmannschaftu v období německé okupace estonského území v letech 1941 – 1944. Jejich úkolem bylo, krom policejních, také boj se sovětskými partyzány jako byla operace Zimní kouzlo. Zúčastnili se také bojů s Rudou armádou na frontě. Lotyšská pomocná policie byly útvary Schutzmannschaftu v období německé okupace lotyšského území v letech 1941 – 1944. Účastnili se protipartyzánských operací Zimní kouzlo, Hornung, Rusalka, Svátky jara a dalších, ale i bojů s Rudou armádou.
Litevská pomocná policie byly útvary Schutzmannschaftu v období německé okupace litevského území v letech 1941 – 1944. Jejich úkolem bylo, krom policejních, také boj se sovětskými partyzány jako byla operace Zimní kouzlo a Svátky jara. Zúčastnili se také bojů s Rudou armádou na frontě v bitvě u Stalingradu a v Děmjanském kotli.
Operace
Svátky jara byla největší protipartyzánská kárná operace provedená německými bezpečnostními silami ve spolupráci s výše uvedenými útvary v průběhu dubna až května 1944. Bylo také udělováno vyznamenání Odznak Za boj proti partyzánům. Cikánský baron byl protipartyzánská operace wehrmachtu na východní frontě. Probíhala se od 16. května do 6. června 1943 s cílem oslabit partyzánské hnutí v Brjanských lesích v rámci přípravy na útočnou operaci Citadela.
Lední medvěd byla kárná (trestná) protipartyzánská operace na území Kurské oblasti, jejímž cílem byla likvidace partyzánů a jejich podporovatelů v území. V boji proti partyzánům provedli okupační síly několik operací, ve kterých byli zapojení východní dobrovolníci. Jedná se o krycí názvy Zajíc bělák, Zimní kouzlo a Kulový blesk, v průběhu kterých bylo spácháno mnoho válečných zločinů.
Hornung byl krycí název pro kárnou (trestnou) protipartyzánskou operaci na území okupovaného Běloruska. Probíhala od 11. února 1943 do 21. února 1943. Jejím pokračováním byla Rusalka. V oblasti operace tohoto typu probíhaly od roku 1941, kdy byla provedena Operace Pripjaťské bažiny. Operace Opičí klec byl pokus německé armády ve spolupráci s místní policií překvapivým úderem zničit sovětské partyzány. Po neúspěchu této operace byla provedena operace Zimní les, kde okupační síly splnily plánované cíle.
Osobnosti
Jméno Emigrant 1939 1940 1941 1942 1943 1944 1945 Osud
Antilevskij, Borislav Romanovič Ne Člen Všesvazové komunistické strany (bolševiků) Rudá armáda Rudá armáda Rudá armáda Rudá armáda Rudá armáda Ruská osvobozenecká armáda Ruská osvobozenecká armáda Popraven v Moskvě 25. července 1946 (ve věku 29–30 let)
Arajs, Viktor Ne X X Sicherheitsdienst – Komando Arajs Sicherheitsdienst – Komando Arajs Sicherheitsdienst – Komando Arajs Sicherheitsdienst – Komando Arajs 15. granátnická divize SS (1. lotyšská) 15. granátnická divize SS (1. lotyšská) Zemřel ve vězení v Kasselu 13. ledna 1988 (ve věku 78 let)
Balabin, Jevgenij Ivanovič Ano V občanské válce bojoval v Bílé armádě Kozáci ve wehrmachtu Kozáci ve wehrmachtu Kozáci ve wehrmachtu Kozáci ve wehrmachtu Kozáci ve wehrmachtu Kozáci ve wehrmachtu Ruská osvobozenecká armáda Ruská osvobozenecká armáda Zemřel v emigraci 29. října 1973 (ve věku 93 let)
Blagověščenskij, Ivan Alexejevič Ne V občanské válce bojoval v Rudé armádě Člen Všesvazové komunistické strany (bolševiků) Sovětské námořnictvo Sovětské námořnictvo Sovětské námořnictvo X Ruská osvobozenecká armáda Ruská osvobozenecká armáda Ruská osvobozenecká armáda Popraven v Moskvě 1. srpna 1946 (ve věku 52 let)
Bogdanov, Michail Vasilijevič Ne V občanské válce bojoval v Rudé armádě Rudá armáda Rudá armáda Rudá armáda X Ruská osvobozenecká armáda Ruská osvobozenecká armáda Ruská osvobozenecká armáda Popraven v Moskvě 19. dubna 1950 (ve věku 52 let)
Bogdanov,Pavel Vasilijevič Ne V občanské válce bojoval v Rudé armádě Člen Všesvazové komunistické strany (bolševiků) Rudá armáda Rudá armáda Rudá armáda X SS družina X X Popraven v Moskvě 24. dubna 1950 (ve věku 50 let)
Bojarskij, Vladimír Iljič Ne V občanské válce bojoval v Rudé armádě Člen Všesvazové komunistické strany (bolševiků) Rudá armáda Rudá armáda Rudá armáda Rudá armáda Ruská národní lidová armáda Ruská národní lidová armáda Ruská osvobozenecká armáda Ruská osvobozenecká armáda Ruská osvobozenecká armáda Zabit českými partyzány 7. května 1945 (ve věku 43 let)
Buňačenko, Sergej Kuzmič Ne V občanské válce bojoval v Rudé armádě Člen Všesvazové komunistické strany (bolševiků) Rudá armáda Rudá armáda Rudá armáda Rudá armáda Ruská osvobozenecká armáda Ruská osvobozenecká armáda Ruská osvobozenecká armáda Popraven v Moskvě 1. srpna 1946 (ve věku 43 let)
Byčkov, Semjon Trofimovič Ne Rudá armáda Rudá armáda Rudá armáda Rudá armáda Rudá armáda Ruská osvobozenecká armáda Ruská osvobozenecká armáda Popraven v Moskvě 4. listopadu 1946 (ve věku 28 let)
Domanov, Timofej Ivanovič Ne V občanské válce bojoval v bílé armádě v řadách Donského vojska X X X Kozáci ve wehrmachtu Kozáci ve wehrmachtu Kozáci ve wehrmachtu Kozáci ve wehrmachtu Popraven v Moskvě 16. ledna 1947 (ve věku 59 let)
Frolov, Ivan Děnisovič Ne Člen Všesvazové komunistické strany (bolševiků) Rudá armáda Rudá armáda Rudá armáda Ruská osvobozenecká lidová armáda Ruská osvobozenecká lidová armáda 29. granátnická divize SS (1. ruská)Ruská osvobozenecká armáda Ruská osvobozenecká armáda Popraven v Moskvě 31. prosince 1946 (ve věku 40 let)
Gil, Vladimír Vladimírovič Ne Člen Všesvazové komunistické strany (bolševiků) Rudá armáda Rudá armáda Rudá armáda SS družina SS družina 1. Antifašistická partyzánská brigáda 1. Antifašistická partyzánská brigáda X Zabit v boji 14. května 1944 (ve věku 37 let)
Kaminskij, Bronislaw Vladislavovič Ne V občanské válce bojoval v Rudé armádě Člen Všesvazové komunistické strany (bolševiků) X X Ruská osvobozenecká lidová armáda Ruská osvobozenecká lidová armáda Ruská osvobozenecká lidová armáda Ruská osvobozenecká lidová armáda 29. granátnická divize SS (1. ruská) X Zastřelen německými bezpečnostními silami 28. srpna 1944 (ve věku 45 let)
Klič, Sultan Girej Ano V občanské válce bojoval v Bílé armádě X X Kozáci ve wehrmachtu Kozáci ve wehrmachtu Kozáci ve wehrmachtu Kozáci ve wehrmachtu Kozáci ve wehrmachtu Popraven v Moskvě 16. ledna 1947 (ve věku 66 let)
Kononov, Ivan Nikitič Ne Člen Všesvazové komunistické strany (bolševiků) Rudá armáda Rudá armáda Rudá armáda Kozáci ve wehrmachtu Kozáci ve wehrmachtu Kozáci ve wehrmachtu Kozáci ve wehrmachtu Ruská osvobozenecká armáda Ruská osvobozenecká armáda Zemřel v emigraci 15. září 1967 (ve věku 67 let)
Krasnov, Pjotr Nikolajevič Ano V občanské válce bojoval v Bílé armádě X X Kozáci ve wehrmachtu Kozáci ve wehrmachtu Kozáci ve wehrmachtu Kozáci ve wehrmachtu Kozáci ve wehrmachtu Popraven v Moskvě 16. ledna 1947 (ve věku 77 let)
Krasnov, Semjon Nikolajevič Ano V občanské válce bojoval v Bílé armádě X X X Kozáci ve wehrmachtu Kozáci ve wehrmachtu Kozáci ve wehrmachtu Kozáci ve wehrmachtu Popraven v Moskvě 16. ledna 1947 (ve věku 53 let)
Kromiadi, Konstantin Grigorjevič Ano V občanské válce bojoval v Bílé armádě X X Ruská národní lidová armáda Ruská národní lidová armáda Ruská osvobozenecká armáda Ruská osvobozenecká armáda Ruská osvobozenecká armáda Zemřel v emigraci 25. dubna 1990 (ve věku 97 let)
Kulakov, Nikolaj Lazarevič Ne V občanské válce bojoval v Bílé armádě X X X Kozáci ve wehrmachtu Kozáci ve wehrmachtu Kozáci ve wehrmachtu Kozáci ve wehrmachtu Ubit ve vězení ?. května 1945 (ve věku 64 let)
Kušal, Franz Vincentovič Ne Armáda Druhé polské republiky X Běloruská pomocná policie Běloruská pomocná policie Běloruská pomocná policie Běloruská regionální obrana 30. granátnická divize SS (2. ruská) 30. granátnická divize SS (1. běloruská) Zemřel v emigraci v USA 25. května 1969 (ve věku 74 let)
Makarovová, Antonina Makarovna Ne X X Rudá armáda Ruská osvobozenecká lidová armáda Ruská osvobozenecká lidová armáda X Rudá armáda Popravena v Brjansku 11. srpna 1979 (ve věku 59 let)
Malcev, Viktor Ivanovič Ne V občanské válce bojoval v Rudé armádě Člen Všesvazové komunistické strany (bolševiků) X X X X Německé válečné letectvo Německé válečné letectvo Ruská osvobozenecká armáda letectvo Ruská osvobozenecká armáda letectvo Popraven v Moskvě 1. srpna 1946 (ve věku 51 let)
Malyškin, Vasilij Fjodorovič Ne V občanské válce bojoval v Rudé armádě Člen Všesvazové komunistické strany (bolševiků) Rudá armáda Rudá armáda Rudá armáda Ruská osvobozenecká armáda Ruská osvobozenecká armáda Ruská osvobozenecká armáda Ruská osvobozenecká armáda Popraven v Moskvě 1. srpna 1946 (ve věku 49 let)
Ostrovskij, Radoslav Kazimírovič Ano V občanské válce se účastnil povstání proti bolševikům Člen Komunistické strany západního Běloruska X X X X X Prezident Běloruské ústření rady Prezident Běloruské ústření rady Zemřel v USA 17. října 1976 (ve věku 88 let)
Pannwitz, Helmuth von Ne Člen Národně socialistické německé dělnické strany Příslušník SA Wehrmachtu Wehrmachtu Wehrmachtu Kozáci ve wehrmachtu Kozáci ve wehrmachtu Kozáci ve wehrmachtu Kozáci ve wehrmachtu Popraven v Moskvě 16. ledna 1947 (ve věku 48 let)
Pavlov, Sergej Vasilijevič Ne V občanské válce bojoval v bílé armádě v řadách Donského vojska X X X Kozáci ve wehrmachtu Kozáci ve wehrmachtu Kozáci ve wehrmachtu X Zavražděn sovětským agentem 17. června 1944 (ve věku 47 let)
Poběguščij, Jevgenij Pavlovič Ne Armáda Druhé polské republiky X Prapor Roland (jednotka abwehru) Ukrajinská pomocná policie 14. divize SS 14. divize SS 14. divize SS Ukrajinská národní armáda Zemřel v emigraci v Německu 29. května 1995 (ve věku 93 let)
Ragulja, Boris Dimitrijevič Ne Armáda Druhé polské republiky X X X Běloruská regionální obrana Běloruská regionální obrana Prapor Dallwitz - speciální jednotka abwehru 30. granátnická divize SS (1. běloruská) Zemřel v emigraci v Kanadě 21. ledna 2005 (ve věku 85 let)
Sacharov, Igor Konstantinovič Ano V armádě frankistického Španělska X X Ruská národní lidová armáda Ruská osvobozenecká armáda Ruská osvobozenecká armáda Ruská osvobozenecká armáda Zemřel při autonehodě v roce 1977
Sitniková, Serafima Zacharovna Ne Člen Všesvazové komunistické strany (bolševiků) Rudá armáda Rudá armáda Rudá armáda Rudá armáda Rudá armáda Ruská osvobozenecká armáda X Další osud od roku 1944 neznámý
Smyslovskij, Boris Alexejevič Ano V občanské válce bojoval v Bílé armádě X X Abwehr 1. ruská národní armáda 1. ruská národní armáda 1. ruská národní armáda 1. ruská národní armáda Zemřel v emigraci 5. září 1988 (ve věku 90 let)
Škuro, Andrej Grigorjevič Ano V občanské válce bojoval v Bílé armádě X X Kozáci ve wehrmachtu Kozáci ve wehrmachtu Kozáci ve wehrmachtu Kozáci ve wehrmachtu Ruská osvobozenecká armáda Ruská osvobozenecká armáda Popraven v Moskvě 16. ledna 1947 (ve věku 59 let)
Štejfon, Boris Alexandrovič Ano V občanské válce bojoval v Bílé armádě X X Ruský ochranný sbor Ruský ochranný sbor Ruský ochranný sbor Ruský ochranný sbor Ruská osvobozenecká armáda Ruská osvobozenecká armáda Zemřel na infarkt 30. dubna 1945 (ve věku 63 let)
Truchin, Fjodor Ivanovič Ne V občanské válce bojoval v Rudé armádě Rudá armáda Rudá armáda Rudá armáda X Ruská osvobozenecká armáda Ruská osvobozenecká armáda Ruská osvobozenecká armáda Popraven v Moskvě 1. srpna 1946 (ve věku 50 let)
Vituška, Michail Afanasjevič Ano X X Běloruský ochranný sbor Běloruský ochranný sbor Běloruská pomocná policie Běloruská regionální obrana Prapor Dallwitz - speciální jednotka abwehru Černá kočka Zabit v přestřelce 7. ledna 1945 (ve věku 37 let) nebo smrt stářím 27. dubna 2006 (ve věku 98 let)
Vlasov Andrej Andrejevič Ne V občanské válce bojoval v Rudé armádě Člen Všesvazové komunistické strany (bolševiků) Rudá armáda Rudá armáda Rudá armáda X Ruská osvobozenecká armáda Ruská osvobozenecká armáda Ruská osvobozenecká armáda Popraven v Moskvě 2. srpna 1946 (ve věku 44 let)
Voskobojnikov, Konstantin Pavlovič Ne V občanské válce bojoval v Rudé armádě V občanské válce bojoval v řadách povstalců proti bolševikům X X Ruská osvobozenecká lidová armáda Ruská osvobozenecká lidová armáda X X X Zavražděn sovětskými partyzány 8. ledna 1942 (ve věku 46-47 let)
Zvěrev, Grigorij Alexandrovič Ne V občanské válce bojoval v Rudé armádě Člen Všesvazové komunistické strany (bolševiků) Rudá armáda Rudá armáda Rudá armáda Rudá armáda Rudá armáda Ruská osvobozenecká armáda Ruská osvobozenecká armáda Ruská osvobozenecká armáda Popraven v Moskvě 1. srpna 1946 (ve věku 46 let)
Žilenkov,Georgij Nikolajevič Ne Člen Všesvazové komunistické strany (bolševiků) X X Rudá armáda Rudá armáda Ruská osvobozenecká armáda Ruská osvobozenecká armáda Ruská osvobozenecká armáda Popraven v Moskvě 1. srpna 1946 (ve věku 35 let)