Přeskočit na obsah

Viktor Ivanovič Malcev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Viktor Ivanovič Malcev
Narození25. dubna 1895
Gus-Chrustalnyj, Ruské impériumRuské impérium Ruské impérium
Úmrtí1. srpna 1946 (ve věku 51 let)
Moskva Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
NárodnostRuská
Vojenská kariéra
Hodnost plukovník DRRA
generálmajor ROA
Doba služby 1918-1941
1944-1945
SloužilSovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Složka Sovětské letectvo

Luftwaffe (Wehrmacht)

Letectvo KONR
VelelVelitel vzdušných síl KONR
VálkyRuská občanská válka, Druhá světová válka
BitvyVýchodní fronta
Vyznamenání
Tento článek pojednává o ruském veliteli letectva ROA. Možná hledáte: jinou osobu s příjmením Malcev.

Viktor Ivanovič Malcev (rusky Ви́ктор Ива́нович Ма́льцев), (narozen 25. dubna 1895 ve městě Gus-Chrustalnyj, Ruské impérium - zemřel 1. srpna 1946 v Moskvě, SSSR), byl ruský válečný pilot a velitel vzdušných sil KONR.

Služba v DRRA

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině chudého rolníka. Po Říjnové revoluci pak v roce 1918 vstoupil do Dělnicko-rolnické Rudé armády (DRRA)[1]. V roce 1919 absolvoval Jegorjevskou leteckou školu pro vojenské piloty. V řadách DRRA také bojoval v Ruské občanské válce.

Po ukončení občanské války se stal jedním z instruktorů na Jegorjevské letecké škole, kde spolupracoval s letcem Čkalovem. V letech 1925 - 1927 byl náčelníkem centrálního letiště u Moskvy. Od roku 1931 byl velitelem letectva Sibiřského vojenského okruhu. Poté byl vyřazen do zálohy. V roce 1937 byl jmenován vedoucím oddělení civilního letectva v Zakavkazsku[1].

Již v roce 1918 se stal členem VKS(b), ale v roce 1921 z ní byl vyloučen za podezření z příbuzenství s velkopodnikatelem Malcevem[pozn. 1]. Toto podezření se sice nepotvrdilo, proto byl v roce 1925 znovu přijat do Strany, ale bylo později podnětem k jeho uvěznění v době probíhající ježovštiny.

11. března 1938 byl zatčen GPU na základě obvinění z protisovětského spiknutí. Ve vazbě byl vystaven zostřeným výslechům, ale svou vinu nepřiznal. 5. září 1939 byl propuštěn a rehabilitován[1]. Po propuštění pracoval od prosince 1939 jako ředitel sanatoria Aeroflotu na Krymu. Členství ve VKS(b) mu bylo obnoveno v roce 1940.

Služba v ROA

[editovat | editovat zdroj]

Po obsazení Jalty německou armádou v listopadu 1941, po zkušenostech se sovětským pojetím spravedlnosti, nabídl své služby Němcům[1] a deklaroval svou touhu bojovat s bolševismem. Němcům však odmítl udat sovětské stranické pracovníky, kteří zůstali ve městě. Německé velení reprezentované generálem Hellmichem mu na podzim roku 1941 nabídlo spolupráci v rámci Luftwaffe, kterou odmítl[1].

V březnu 1942 se stal starostou[pozn. 2] v Jaltě. Němci ho z funkce odvolali z důvodu jeho dřívějšího členství ve VKS(b). Od září 1942 pracoval jako soudce. Od prosince 1942 se podílel na formování protisovětských jednotek.

Je autorem knihy "GPU- na běžícím páse" (rusky Конвейер[pozn. 3] ГПУ), která vyšla v roce 1942 v nákladu 50 000 výtisků, kde Malcev popisuje svoje zkušenosti s vyšetřovacími metodami sovětských bezpečnostních složek. Kniha byla aktivně využívána německou propagandou.

K vojenské spolupráci s Němci ho získal podplukovník generálního štábu G. Holters. Když byla vytvořena ruská letecká skupina, převzal její velení. Osobně objížděl zajatecké tábory a vyhledával pro ni zajaté sovětské letce[1]. V říjnu 1943 byla jeho letecká jednotka soustředěna u tábora poblíž města Suwałki. Po přeškolení na německé stroje byli nasazováni na přelétávání strojů z továren na polní letiště, vozili výsadkáře do sovětského týlu a shazovali protibolševické letáky. V sestavě skupiny Východ (německy Ostland) v rámci Luftflotte 1 jeho letci bojovali proti partyzánům[1]. Po dobrých zkušenostech je Němci vybavili trofejními sovětskými stroji.

Malcevovo jméno bylo hojně využíváno německou propagandou, a proto mu bylo umožněno v roce 1944 mluvit v rozhlase a pronášet projevy v zajateckých táborech, kde se snažil přesvědčit bývalé sovětské vojáky ke spolupráci s Němci. Spolupracoval také s hnutím generála Vlasova, ve kterém zastával funkci velitele vzdušných sil[2]. Pod jeho velením se od podzimu 1944 v Chebu formovaly vzdušné síly KONR ze sovětských zajatců ochotných bojovat na německé straně.

2. února 1945 rozkazem říššského maršála Göringa došlo k vyčlenění leteckých sil KONR ze svazku Luftwaffe. Pod jeho velením tak vznikla stíhací letka s šestnácti Bf 109, bombardovací letka s dvanácti Ju 87, průzkumná letka s Fi 156 a jedním Me 262, dopravní letka s Ju 52 a doplňovací letka s třinácti různými stroji[3]. Jeho letci nosili carskou trikoloru a letadla byla označena vlajkou se svatoondřejským křížem v bílém poli. Velitelská místa obsadili mimo jiné také zajatí Hrdinové Sovětského svazu Bronislav Antilevskij a Semjon Byčkov. Mateřská základna byla umístěna poblíž města Německý Brod.

Jeho stíhači aktivně zasáhli do bojů se sovětskou armádou na řece Odře u Frankfurtu nad Odrou[3]. Na konci války generálu Vlasovovi nabízel odlet do exilu do Španělska, aby nepadl do rukou sovětských úřadů a hnutí mohlo pokračovat i po válce. Vlasov tuto nabídku odmítl[1].

Dne 30. dubna 1945 se spolu se svými podřízenými vzdal představitelům 3. americké armády a byl držen v amerických zajateckých táborech v Německu a ve Francii (Cherbourg). V srpnu 1945 byl spolu s dalšími veliteli KONR předán do rukou sovětských úřadu na základě Jaltské dohody.

Soud a poprava

[editovat | editovat zdroj]

Při předání do rukou sovětů v srpnu 1945 se neúspěšně pokusil o sebevraždu podříznutím hrdla, ale byl zachráněn díky rychlému převozu do nemocnice[2]. Byl držen ve Věznici Butyrka v Moskvě, kde se ve vězeňské nemocnici zotavoval ze zranění, která si způsobil. Po neveřejném procesu před Vojenským kolegiem Nejvyššího soudu SSSR, ve kterém Malcev přiznal svou vinu, byl v roce 1946 odsouzen za vlastizradu, zbaven vojenských hodností a státních vyznamenání SSSR.

Dne 1. srpna 1946 byl popraven oběšením. Jeho ostatky byly zpopelněny a pohřbeny v bezejmenném hrobě Donského kláštera.

  1. V sovětských realiích to znamenalo, že byl zpochybněn jeho rolnický původ. Jako buržoázní element pochopitelně nemohl být členem předvoje dělnické třídy - VKS(b).
  2. rusky бургомистр, přesný český překlad purkmistr má jiný význam.
  3. Doslova běžící pás, transportér materiálu užívaný v průmyslové výrobě. Název symbolizuje neosobnost a odlidštěnost sovětského systému.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Мальцев, Виктор Иванович na ruské Wikipedii.

  1. a b c d e f g h RICHTER, Karel. Případ generála Vlasova. 1. vyd. Praha: Panorama, 1991. 392 s. (Stopy, fakta, svědectví). ISBN 80-7038-227-9. S. 271. 
  2. a b RUSKÁ SEDMA (PŘEZDÍVKA). Viktor Malcev: Proč Čkalův instruktor přešel na nacistickou stranu [online]. Blogerská platforma dzen.ru, 2022-10-13 [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. (rusky) 
  3. a b SCHLANGE, Karl. Slovanští dobrovolníci v německých službách za 2. světové války. Valka.cz [online]. Radek Havelka (ISSN : 1803-4306), 2005-06-16 [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]