Přeskočit na obsah

Podbělice alpská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxPodbělice alpská
alternativní popis obrázku chybí
Podbělice alpská (Homogyne alpina)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleďhvězdnicovité (Asteraceae)
Podčeleďhvězdnicové (Asteroideae)
Rodpodbělice (Homogyne)
Binomické jméno
Homogyne alpina
(L.) Cass., 1821
Synonyma
  • Tussilago alpina
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Úbor

Podbělice alpská (Homogyne alpina) je vytrvalá, horská bylina s plazivým oddenkem preferující vlhčí, stinné lokality. Je jediným druhem rodu podbělice rostoucí v české přírodě a původním druhem české květeny vyskytující se téměř ve všech pohraničních pohořích České republiky.[1][2]

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Rostlina pochází z evropského kontinentu, ale její výskyt míjí severské oblastí. Hranice rozšíření je ze severu ohraničená Německem a Polskem, na jihu Středomořím, na západě Francií se Španělskem a na východě Ukrajinou. Nejhojnější je v horách jižní a střední Evropy, kde vyrůstá v nadmořské výšce od 500 do 3000 m.

ČR je rozšířena hlavně v pohraničních horách, kde se omezuje převážně na oreofytikum. Roste v areálu Šumavy, Krkonoš, Jizerských hor, Králického Sněžníku, Hrubého Jeseníku a Moravskoslezských Beskyd. Mimo to se vyskytuje i ve Slavkovském lese, Brdech a Adršpašsko-teplických skálách. Zcela chybí na teplejších územích, např. na Křivoklátsku, v Českém středohoří, ve střední a jižní Morava.[2][3]

Podbělice alpská je vápnostřežný hemikryptofyt rostoucí obvykle v polostínu, ve vysokých horských polohách se však objevuje i na plně osluněných stanovištích. Roste v horských smrčinách s bohatým mechovým patrem, v porostech kosodřeviny, kamenitých horských pastvinách i světlých listnatých lesích. Nejlépe prospívá na středně hlubokých, skeletových až hlinitých půdách s dostatkem humusu, které jsou průběžně vlhké a kyselé. Kvete od května do srpna.[1][2][4]

Vytrvalá bylina s přímou, červenohnědou lodyhou vysokou 10 až 30 cm, která vyrůstá z tenkého, plazivého oddenku, ten roste pod povrchem půdy šikmo až vodorovně, je šupinatý a má olistěné postranní výběžky. Lodyha je přímá, chudě olistěná, podélně rýhovaná, ve spodní části je pavučinatě chlupatá a v horní části porostlá průsvitnými chlupy. Přízemní listy v růžici mají řapík dlouhý 2 až 10 cm, jejich polokožovitá čepel je ledvinovitá až srdčitě okrouhlá, po obvodě zubatá a bývá velká 1 až 4 cm. Lodyžní listy bývají jen dva až tři, jsou přisedlé, spodní jsou bylinné a horní je šupinovitý, obvykle bývají velké jen 1 až 2,5 cm.

Na vrcholu lodyhy se vytváří nejčastěji jediný úborkvěty (ojediněle dva až tři), který mívá v průměru 1 až 1,5 cm. Válcovitý, jednořadý zákrov je asi 1 cm vysoký a mívá 12 až 20 listenů, které jsou čárkovité, zelené, po obvodě nachové a za plodu nazpět ohnuté. Květy ve středu úboru jsou oboupohlavné, asi 8 mm dlouhé a mají pěticípou korunní trubku barvy nachové až špinavě fialové. Kalichy jsou tvořené četnými štětinkami, z kterých se stává chmýr. Dlouhé čnělkybliznami z květů vyčnívají.

Plod je úzce elipsoidní, asi 5 mm dlouhá nažka, podélně mělce žebrovatá, která je na vrcholu uťatá a má jednořadý, asi 10 mm dlouhý, sněhobílý chmýr.[1][2][4][5][6]

  1. a b c SLAVÍK, Bohumil; ŠTĚPÁNKOVÁ, Jitka. Květena ČR, díl 7. Praha: Academia, 2004. 767 s. ISBN 80-200-1161-7. Kapitola Homogyne alpina, s. 284–285. 
  2. a b c d HOSKOVEC, Ladislav. BOTANY.cz: Podbělice alpská [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 08.07.2007 [cit. 2018-07-24]. Dostupné online. 
  3. HASSLER, Markus. Catalogue of Life: Homogyne alpina [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2018 [cit. 2018-07-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky) 
  4. a b DIVÍŠEK, Jan; CULEK, Martin; JIROUŠEK, Martin. Multimediální výuková příručka: Podbělice alpská [online]. Geografický ústav, PřF, Masarykova univerzita, Brno, rev. 2010 [cit. 2018-07-24]. Dostupné online. 
  5. VAŠUT, Radim J. Portál české flory: Květena: Podbělice alpská [online]. PřF, Univerzita Palackého, Olomouc [cit. 2018-07-24]. Dostupné online. 
  6. NOVÁK, Pavel. Potvrzení výskytu podbělice alpské (Homogyne alpina) na Litomyšlsku. S. 165–167. Východočeské muzeum - Práce a studie [online]. Východočeské muzeum, Pardubice, 2010 [cit. 24.07.2018]. Čís. 17, s. 165–167. Dostupné online. ISSN 1212-1460. (anglicky) [nedostupný zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]