Požežsko-slavonská župa
| Požežsko-slavonská župa Požeško-slavonska županija | |
|---|---|
.jpg) | |
 znak  vlajka | |
| Geografie | |
 | |
| Hlavní město | Požega |
| Souřadnice | 45°18′40″ s. š., 17°44′24″ v. d. |
| Rozloha | 1 823 km² |
| Nejvyšší bod | Brezovo polje (984 m n. m.) |
| Časové pásmo | +1 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 78 034 |
| Hustota zalidnění | 42,8 obyv./km² |
| Jazyk | chorvatština, srbština |
| Národnostní složení | Chorvati (90,38 %), Srbové (6 %), Češi (0,83 %), Italové (0,76 %), Albánci (0,25 %), Maďaři (0,21 %) |
| Náboženství | Římskokatolické (89,79 %), Pravoslaví (6,22 %), Protestantské (0,34 %), Islám (0,34 %) |
| Správa regionu | |
| Stát |  Chorvatsko |
| Nadřazený celek | Chorvatsko |
| Druh celku | župa |
| Podřízené celky | 4 města a 6 opčin (općina) |
| Župan | Anto Bagarić |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Požežsko-slavonská župa (chorvatsky Požeško-slavonska županija) je jedna z žup Chorvatska. S rozlohou 1 823 km² k těm středně velkým, leží na východě země, ve Slavonii a jejím hlavním městem je Požega. V roce 2011 zde žilo 78 034 obyvatel, díky čemuž je po Licko-senjské župě druhou nejméně obydlenou chorvatskou župou.
Chorvati tvoří většinu s 90,4 % populace, následují Srbové s 6,0 %.[1]
Charakter župy
[editovat | editovat zdroj]Župa hraničí na jihu s Brodsko-posávskou župou, na severu s Osijecko-baranjskou župou, Viroviticko-podrávskou a Bjelovarsko-bilogorskou župou, na západě pak ještě se Sisacko-moslavinskou župou. Východní část vyplňuje nížinná Požežská kotlina, v níž se nacházejí všechna města a opčiny kromě Lipiku a Pakrace, západní část pak pohoří Psunj, dosahující výšky až 987 m. Kolem hranic župy se též rozprostírají pohoří ohraničující Požežskou kotlinu, jako jsou Dilj, Krndija, Papuk a Požeška gora. Vzhledem k tomu tudy neprobíhají žádné hlavní tahy, jako například dálnice. Nejdůležitější silnicí je státní silnice D38, jediná silnice překonávající pohoří Psunj, procházející přes celou Požežsko-slavonskou župu, umožňující přímé spojení Pakrace a Lipiku s Požegou a dále pak s Pleternicí a Đakovem. Dalšími důležitými silnicemi je silnice D51, spojující Požegu s dálnicí A3 a Novou Gradiškou, silnice D53, spojující města Slavonski Brod a Našice a překonávající pohoří Dilj a Krndija, silnice D49 a D525 spojující Pleternici s dálnicí A3, silnice D69 překonávající pohoří Papuk a spojující Požežsko-slavonskou župu s Voćinem a Slatinou. Lipikem a Pakracem vedou silnice D5 a D47. Župa je napojena na železniční tratě Velika – Batrina a Našice – Pleternica (která je ale v úseku od Čaglinu do Našic překonávajícího pohoří Krndija ve špatném stavu). Nejdelší řekou je Orljava, dalšími řekami jsou Pakra (pouze v západní části) a Veličanka. Velká část území župy je dosud poničená po válce v 90. letech 20. století.
Města
[editovat | editovat zdroj]- Požega (hlavní město)
- Lipik
- Pakrac
- Pleternica
- Kutjevo
Opčiny
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Stanovništvo prema narodnosti po gradovima/općinama, Popis 2011. [online]. Croatian Bureau of Statistics [cit. 2014-12-04]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Požežsko-slavonská župa na Wikimedia Commons - (chorvatsky) Oficiální stránky
- (chorvatsky)(anglicky) Stránka župy zaměřená na turistiku v regionu
