Pekari páskovaný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxPekari páskovaný
alternativní popis obrázku chybí
Pekari páskovaný
Stupeň ohrožení podle IUCN
Málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída savci (Mammalia)
Řád sudokopytníci (Artiodactyla)
Čeleď pekariovití (Tayassuidae)
Rod pekari (Tayassu)
Binomické jméno
Tyassu tajacu
(Linné, 1758)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pekari páskovaný (Tayassu tajacu) je středně velký sudokopytník z čeledi pekariovitých, rozšířenější a známější ze dvou zástupců rodu Tayassu.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Pekari páskovaný je nenápadně zbarvený, 80–100 cm velký savec s výškou v kohoutku až 50 cm a hmotností mezi 15–25 kg. Celé tělo má porostlé dlouhými, tmavě zbarvenými štětinatými chlupy. Svůj název získal díky nápadnému bílému pruhu na krku.

Mapka s rozšířením pekariho páskovaného (modře).

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Vyskytuje se v širokén spektru biotopů od pouště až po tropický deštný a opadavý les v Jižní a Střední Americe od Argentiny po Texas, Arizonu a Nové Mexiko. Vyhýbá se pouze vyšším horským polohám. V současné době pokračuje jeho šíření na sever. Místy se stává synantropním druhem, navštěvuje lidská sídliště, kde se živí odpadky. Proniká i do většíchměst, jako je např, Asunción v Paraguayi.

Způsob života[editovat | editovat zdroj]

Ve volné přírodě žije obvykle v menších, 2–20 (obvykle v 6–9) členných skupinách, které vede starší a zkušená samice. Je aktivní přes den, noc přečkává ve vlastnoručně vyhrabaných norách, které si hloubí většinou pod kořeny stromů. Požírá ovoce, kořeny, plody, traviny, bezobratlé živočichy i malé obratlovce. Podobně jako divočáci rád navštěvuje také bahnité oblasti.

Pekariové jsou nebojácná a obratná zvířata, v případě nutnosti dokáží vyvinout rychlost až 35 km/h a při ohrožení se často neostýchají použít velmi ostré zuby. Stádo pekariů se dokáže ubránit i jaguárovi. V zoologických zahradách mnohdy vážně pokoušou návštěvníky, kteří se je pokoušejí pohladit nebo krmit z ruky. Jihoameričtí indiáni se proto pekariů obávají. V mytologii kmene Guaraní vystupuje lidožravý netvor Ao ao který je napůl člověk a napůl pekari, ovládá prales a žere lovce, kteří zabíjelí víc zvěře než potřebují nebo jinak porušují zákony života v pralese.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Po 142–148denní březosti rodí samice v ústraní 1–4 roztomilá mláďata, která dospívají již v prvním roce života. Mláďata jsou po narození velká jako králík a mají jemnou, žlutou až rezavě zbarvenou srst, jsou velmi aktivní a ozývají se slabým bečením.

Chovy v zoo[editovat | editovat zdroj]

Pekari páskovaný je často chován v zoologických zahradách po celém světě. V Česku jej můžeme spatřit v Zoo Praha,ZOO Plzeň, Zlín, Liberec a Ústí nad Labem. Na Slovensku v Žilině v soukromé zoo na sídlišti Hájik. ZOO Brno chová příbuzný, vzácnější druh pekariho bělobradého.

Pekari v Zoo Praha

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Collared Peccary na anglické Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN 2017.1. Dostupné online. [cit. 2017-06-11]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]