Přeskočit na obsah

Paczków

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pačkov
Paczków
Historické centrum s kostelem sv. Jana
Historické centrum s kostelem sv. Jana
Pačkov – znak
znak
Pačkov – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátPolskoPolsko Polsko
VojvodstvíOpolské
OkresNisa
GminaPaczków
Pačkov
Pačkov
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha6,6 km²
Počet obyvatel7 424 (2020)
Hustota zalidnění1 124,8 obyv./km²
Správa
StarostaArtur Rolka
Oficiální webwww.paczkow.pl
Adresa obecního úřaduRynek 1
48-370 Paczków
Telefonní předvolba+48 77
PSČ48 370
Označení vozidelONY
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pačkov[1][2][3] (polsky Paczków výslovnost [ˈpat͡ʂkuf]IPA, německy Patschkau) je město v jižním Polsku v Opolském vojvodství v okrese Nisa, sídlo stejnojmenné gminy zahrnující dvanáct okolních vesnic. Leží ve Slezsku[pozn. 1] na soutoku Bílé vody a Kladské Nisy v blízkosti Pačkovské přehradní nádrže pouhé 4 km od česko-polské státní hranice. Z geomorfologického hlediska se rozkládá na pomezí Žulovské pahorkatiny a Otmuchovské sníženiny. V roce 2020 měl 7 424 obyvatel.[4] Je známý téměř úplně dochovaným prstencem středověkých hradeb a přezdívá se mu polské Carcassonne,[2][5] dříve též slezský Rothenburg.[6]

Počátky Pačkova jsou spojeny s osídlovací akcí v rámci německé východní kolonizace vedenou biskupem Tomášem I. na území otmuchovské kastelánie, která již od poloviny 12. století byla majetkem vratislavských biskupů. Zakládací listina byla sepsána v Nise 8. března 1254. Město vzniklo podle vlámského práva na zeleném drnu, mělo typický oválný půdorys s pravoúhlou uliční sítí, a jeho původem slovanský název byl přenesen ze sousední vesnice, která pak začala být nazývána Starý Pačkov (německy Alt-Patschkau, polsky Stary Paczków). Udělením vratislavským biskupům knížecího práva v roce 1290 vzniklo Niské knížectví, jehož osudy Pačkov sdílel po dalších více než pět set let s výjimkou krátkého období na začátku 14. století, kdy patřil knížatům minstrberským. Roku 1342 se Nisko stalo lénem českých králů a bulou Karla IV. bylo v roce 1348 začleněno do Koruny české.

Pačkov v roce 1738 podle Friedricha Bernharda Wernera

Pozdně středověké a raně novověké dějiny Pačkova se výrazně nelišily od mnoha podobných středoevropských městeček čítajících jedna až dva tisíce obyvatel (1 314 v roce 1507). Jsou poznamenány jednak povodněmi (1333, 1501, 1539, 1560, 1598, 1602), požáry (1565, 1634), epidemiemi (1349, 1603, 1607, 1633) a vojenskými vpády (v roce 1428 město zničila husitská vojska a za třicetileté války v roce 1639 Švédové), jednak mezidobími hospodářského vzestupu opřeného o obchod a řemeslo.

Po první slezské válce v roce 1742 došlo k rozdělení Slezska a mezi přímo dotčená území patřilo Nisko. Habsburské monarchii zůstala jižní část, tj. dnešní Jesenicko, kdežto sever knížectví včetně Pačkova připadl Prusku. Město se ocitlo v blízkosti nové státní hranice. V rámci pruského státu státu spadalo pod okres Nisa (Landkreis Neisse), který od správní reformy roku 1815 byl součástí vládního obvodu Opolí v rámci provincie Slezsko. Na základě ediktu Fridricha Viléma III. o sekularizaci církevních majetků zaniklo v roce 1810 Niské knížectví.

Pačkov na pohlednici z roku 1921

V roce 1874 získal Pačkov železniční spojení s Nisou a Kamencem. Vznikla mj. továrna na výrobu zápalek Juliuse Hucha (1850), továrna na hasičské přístroje bratří Kieslichů (1873), továrna na kancelářské potřeby Augusta Schneidera (1880) a dřevozpracující závody Oskara Biedermanna (1907). Ve 20. letech 19. století byla rozebrán vnější prstenec hradeb a na jeho a zasypaného příkopu místě vznikla v letech 1844–1846 okružní parková promenáda. Vnitřní hradby však zůstaly zachovány a již v 19. století se Pačkov stal turistickou zajímavostí a vysloužil si přezdívku slezský Rothenburg. V roce 1910 žilo ve městě 6 226 obyvatel, z toho 99,2 % mluvilo německy a 91,3 % se hlásilo ke katolické víře.[7]

Rudá armáda obsadila Pačkov 7. května 1945. Město utrpělo jen malé škody, jejich rozsah se odhaduje na 15 %.[8] Při sovětském bombardování v březnu 1945 byl zničen mj. hřbitovní kostel z roku 1606 na východním předměstí. Na základě Jaltské a Postupimské dohody byl Pačkov spolu s většinou Slezska připojen k Polsku. Německé obyvatelstvo nahradili polští přesídlenci z východních území postoupených Sovětskému svazu a osadníci z centrálního Polska. Hlavní vlna organizovaného odsunu připadla na konec května 1946, kdy během dvou dnů město opustilo dva a půl tisíce lidí.[9]

Od roku 1950 město náleží k Opolskému vojvodství. V roce 1956 byl schválen plán obnovy památek Pačkova zavedený do praxe v 70. letech. Přehrazením Kladské Nisy mezi lety 1995 až 2003 vznikla Pačkovská přehradní nádrž.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Pačkov je proslulý svými středověkými hradbami. Dochoval se téměř celý vnitřní prstenec opevnění o celkové délce 1200 metrů tvořený kamennou zdí dosahující výšky 7 m, devatenácti baštami a čtyřmi věžemi bývalých městských brán: Niskou na východě, Vratislavskou neboli Dolní na severu, Frankenštejnskou neboli Lazební na západě a Kladskou neboli Horní na jihu. Hradby vznikly při lokaci města v roce 1254, přičemž jejich současný vzhled je především výsledkem obnovy provedené v první polovině 16. století za biskupa Jana IV. Turza. Původní hradby byly z velké části zničeny při vpádu husitů v roce 1428. Na sklonku 19. století, v 60. letech 20. století a po roce 2007 proběhla renovace památkového komplexu. Na místě zbouraného vnějšího prstence opevnění a zasypaného příkopu vznikla mezi lety 1844 až 1846 okružní parková promenáda (Planty Miejskie).

Historické jádro uvnitř hradeb tvoří hlavně domy z 19. století. Radnice uprostřed obdélníkového hlavního náměsti (Rynku) byla do současné novoklasicistní podoby přestavěna v letech 1821–1822, starší renesanční vzhled z poloviny 16. století si ale zachovala její 45 m vysoká věž, která slouží jako rozhledna. Farní kostel svatého Jana Evangelisty byl postaven mezi lety 1350 až 1389 na podnět biskupa Přeclava z Pohořelé. Gotické prvky v něm převažují i přes početné přestavby v dalších staletích. V jižní lodi se nachází tzv. tatarská studna označovaná za jedinou v Evropě studnu uvnitř kostela.

Za hradbami na Horním předměstí se nachází novogotický kostel Panny Marie Ustavičné pomoci z roku 1903, který byl do konce druhé světové války protestantským kostelem, pak ho převzala katolická farnost. Na městském hřbitově u okružní promenády se nachází zakonzervovaná zřícenina hřbitovního kostela z roku 1606 zničeného při sovětském bombardování města v březnu 1945. V jeho blízkosti (ulica Wojska Polskiego 23) najdeme Katův důmhrázděný dům z 18. století, v němž údajně bydlíval městský kat, v současnosti sídlo turistického infocentra. V historickém areálu plynárny z roku 1901 v ulici Pocztowa bylo zřízeno Muzeum plynárenství (Muzeum Gazownictwa).

Vlakové nádraží

Pačkov leží na železniční trati NisaKamenec (Kamieniec Ząbkowicki), jež je součástí trati č. 137 KatoviceLehnice. Vlakové nádraží (stanice Paczków) se nachází na severním okraji města ve značné vzdálenosti od centra. Zastavují zde osobní vlaky společnosti Polregio do Opolí přes Nisu a do Kladska a také v jízdním řádu 2020/2021 dva rychlíky: Sudety KrakovJelení Hora a Kormoran OlštýnPolanica-Zdrój (Starý Bor).

Městem prochází národní silnice č. 46 spojující Kladsko přes Nisu s Opolím a centrálním Polskem. Vojvodská silnice č. 382 vede z Pačkova na sever přes Kamenec a Frankenštejn (Ząbkowice Śląskie) do Svídnice a na jih k hraničnímu přechodu s Českem, odkud pokračuje jako silnice I/60 do Jeseníku.

Příměstskou autobusovou dopravu zajišťuje dopravní podnik PKS Nysa a také soukromí dopravci Auto-Fan a Rycerz.[10] Přeshraniční doprava není provozována.

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]
  1. Spornou otázkou je příslušnost Pačkova k Dolnímu nebo Hornímu Slezsku. Niské knížectví bylo historicky považováno za dolnoslezské a svými sociálně-kulturními charakteristikami (vysídlení německé populace a polonizace města po druhé světové válce, absence slezského nářečí a osob hlásících se ke slezské národnosti) se Pačkov také kloní spíše k dolnoslezským městům. Na druhou stranu od roku 1815 byl součástí vládního obvodu Opolí, od jehož území se odvozuje moderní definice Horního Slezska. Původní středověká hranice mezi Silesia Superior a Silesia Inferior se opírala o Kladskou Nisu, která protéká městem.
  1. ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2004. 546 s. ISBN 80-7277-172-8. Kapitola Rejstřík místních a zeměpisných jmen, s. 536. 
  2. a b Dny Pačkova – polského Carcassonne [online]. Polish Tourism Organisation [cit. 2021-06-06]. Dostupné online. 
  3. Podrobná mapa Moravy a Slezska: Praha: V. Neubert a synové, 1922
  4. Ludność. Stan i struktura ludności oraz ruch naturalny w przekroju terytorialnym (stan w dniu 30.06.2020) [online]. Główny Urząd Statystyczny (Hlavní statistický úřad PR) [cit. 2021-06-06]. Kapitola Tabulka 12. Dostupné online. (polsky) 
  5. Objektiv: Paczkow, polské Carcassonne [online]. Česká televize [cit. 2021-06-06]. Dostupné online. 
  6. Patschkau [online]. Online-Reiseführer Oberschlesien [cit. 2021-06-06]. Dostupné online. (německy) 
  7. Gemeindelexikon für die Regierungsbezirke Allenstein, Danzig, Marienwerder, Posen, Bromberg und Oppeln auf Grund der Ergebnisse der Volkszählung vom 1. Dezember 1910 und anderer amtlicher Quellen. Svazek Regierungsbezirk Oppeln. Berlin: Königlich Preussisches Statistisches Landesamt, 1912. Dostupné online. S. 44–45. (německy) 
  8. Kalendarium [online]. Paczkow.pl [cit. 2021-06-06]. Dostupné online. (polsky) 
  9. Historia miasta [online]. Paczkow.pl [cit. 2021-06-06]. Dostupné online. (polsky) 
  10. Rozkład jazdy [online]. Paczkow.pl [cit. 2021-06-07]. Dostupné online. (polsky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Paczków na Wikimedia Commons
  • Paczkow.pl – oficiální webové stránky Městského úřadu v Pačkově (polsky)
  • Pačkov na portálu fotopolska.eu – historické a současné fotografie a fórum (polsky)
  • Pačkov na portálu polska-org.pl – historické a současné fotografie a fórum (polsky, německy)
  • Patschkau.de – krajanské sdružení Němců vysídlených z Pačkova (německy)
  • Průvodce Pačkovem na portálu Online-Reiseführer Oberschlesien (Online průvodce Horním Slezskem) (německy)