Přeskočit na obsah

Příroda vojenského újezdu Libavá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mečík střechovitý
Střevlík hrbolatý
Smolenská luka pod dolním rybníkem
Doklad činnosti bobra evropského - Hermesův Mlýn, Plazský potok
Mihule potoční
Chřástal polní

Příroda Vojenského újezdu Libavá je v současnosti cíleně ochraňovaná a vyvíjí se v souladu s legislativou Ministerstva životního prostředí České republiky. To je velký posun v transformaci prováděné od r. 1989. Celý vojenský újezd je z ekologického hlediska velice stabilní území s minimálním poškozením přírody a krajiny. Kvalitě přírodních ekosystémů pomáhá také minimální přítomnost lidí. Vyskytují se zde také velké šelmy (rys a vlk).

Seznam některých chráněných lokalit a projektů ochrany

[editovat | editovat zdroj]
  • Natura 2000 - soustava chráněných území členských států Evropské unie. Ochrana vzácných druhů živočichů, rostlin a přírodních stanovišť. Ve vojenském újezdu Libavá se vyskytují:
  1. Evropsky významná lokalita Libavá – (rozloha 11376,10 ha). Představuje území Oderských vrchů a části Nízkého Jeseníku (přibližně ohraničené obcemi Město Libavá, Hrubá voda, Hlubočky, Velký Újezd, Loučka, Podhoří, Boškov a severní hranici vojenského újezdu až k přehradě Barnovská. Je to rozsáhlé území zahrnující zalesněné západní a jihozápadní svahy Oderských vrchů, zalesněnou vrcholovou část Oderských vrchů a bezlesí náhorní plošiny s nivou řeky Odry. Na utváření charakteru území se výrazně podílejí vodní toky, které svou erozivní činností vytvořily hluboce zaříznutá údolí.[1]
  2. Ptačí oblast Libavá (rozloha 32727,52 ha) – Ornitologicky velmi cenné území. V ptačí oblasti Libavá byl prokázán výskyt 165 ptačích druhů, z toho 103 hnízdících. Z ornitologického hlediska patří tato oblast k nejméně prozkoumaným oblastem v rámci České republiky.
  1. Niva Odry (vymezená soutokem Odry a Plazského potoka až po hranici vojenského újezdu pod přehradou Barnovská.
  2. U Hrabačky (komplex mokřadních lučních ekosystémů pravého přítoku Odry v prostoru zvaném „V zahradách“ ve skupině Křížového vrchu)
  3. Plazský potok
  4. Jasanový hřbet
  5. Lesy povodí potoků Loučka a Jezernice
  6. Rašeliniště Radeška
  7. Louky Pod Strážiskem

Seznam vzácných živočichů ve vojenském újezdu

[editovat | editovat zdroj]

Kriticky ohrožené druhy

[editovat | editovat zdroj]

Silně ohrožené druhy

[editovat | editovat zdroj]

Ohrožené druhy

[editovat | editovat zdroj]

Vzácné rostliny a houby a hmyz ve vojenském újezdu

[editovat | editovat zdroj]

Ve vojenském újezdu Libavá se vyskytuje také mnoho vzácných rostlin, hub a hmyzu. Např. mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus) či střevlík hrbolatý (Carabus variolosus).[2]

  • Kůrovcová kalamita - Podobně jako v jiných smrkových oblastech v Evropě, kůrovcová kalamita se nevyhnula ani Vojenskému újezdu Libavá. V důsledku vhodných podmínek se brouci z podčeledi kůrovci (Scolitinae) přemnožili, což má velký podíl na úbytku zdravých smrkových porostů. Na Libavsku se tento problém řeší především kácením a rychlým zpracováním napadených smrků. Příčin kůrovcové kalamity je zřejmě několik:
  1. Nevhodná skladba lesa - dřívější vysazování smrkových monokultur, klimatické změny.
  2. Klimatické změny - dlouhodobější sucho.
  3. Chyby v procesu transformace a managementu celého lesního hospodářství ČR po roce 1989.
  4. Přemnožení v sousedních lokalitách.
  • Invazivní druhy (např. křídlatka japonská)
  • Neukáznění návštěvníci - např. chodci a řidiči terénních čtyřkolek, kteří vstupují bez povolení do vojenského újezdu.[3]
  • Vyrovnávání se s dřívější zátěží vyvolanou přítomností sovětských vojsk a československé armády.

Další informace

[editovat | editovat zdroj]

Obvykle jedenkrát ročně je vojenský újezd Libavá přístupný veřejnosti v rámci cyklo-turistické akce Bílý kámen.

  1. https://www.vojujezd-libava.cz/vojensky-ujezd-libava/d-3381
  2. a b c d Vojenský újezd Libavá: Vojenský újezd Libavá. www.vojujezd-libava.cz [online]. [cit. 2021-03-01]. Dostupné online. 
  3. TAUBEROVÁ, Daniela. Čtyřkolky ničí přírodu na Libavé. Olomoucký deník [online]. 2008-06-30 [cit. 2021-03-01]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]