Brkoslav severní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxBrkoslav severní
alternativní popis obrázku chybí
Brkoslav severní
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád pěvci (Passeriformes)
Čeleď brkoslavovití (Bombycillidae)
Rod brkoslav (Bombycilla)
Binomické jméno
Bombycilla garrulus
(Linné, 1758)
Rozšíření brkoslava severního (světle zeleně – hnízdiště, tmavě zeleně – celoroční výskyt, modře – zimoviště)
Rozšíření brkoslava severního (světle zeleně – hnízdiště, tmavě zeleně – celoroční výskyt, modře – zimoviště)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brkoslav severní (Bombycilla garrulus) je zpěvný pták velký jako špaček obecný.

Rozšíření a hnízdění[editovat | editovat zdroj]

cirkumpolární rozšíření, hnízdí v severní Skandinávii, na Sibiři, Dálném východě a na severozápadu Severní Ameriky. Při hnízdění není jeho výskyt nijak hustý, v zimě se však v hejnech stahuje na jih do střední Evropy, výjimečně ještě jižněji (Malta, Kypr, v roce 1841 byl dokonce zaznamenán v severním Alžírsku[2]).

Výskyt v českých zemích[editovat | editovat zdroj]

Brkoslav severní na území Česka pravidelně zimuje či tudy protahuje, jeho početnost je však značně kolísavá. Dokonce existuje několik neověřených zpráv o hnízdění. Jediná Faunistickou komisí České společnosti ornitologické akceptovaná (březen 2003) zpráva o hnízdění je historická z roku 1941 ze zámeckého parku ve Smilkově, uznaná na základě objevené korespondence pozorovatele Libora Chaloupky s Otto Kadlecem.[3]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Živí se převážně hmyzem, ale s oblibou ozobává ovoce (bobule), zvláště v zimě. Je to jeden z mála ptáků který požírá jmelí bílé, ochmet evropský a kalinu obecnou. Dožívá se průměrně pěti let.

Znaky[editovat | editovat zdroj]

Velký jako špaček s hustým opeřením a krátkým, žlutě zakončeným ocasem. Kostřec je šedý, na hlavě má pták chocholku. Cvrčivý hlas. Let je rychlý, podobný letu špačka.

V umění[editovat | editovat zdroj]

Detail gotického obrazu Madona zbraslavská (1350–1360)

Brkoslav se objevuje na deskových obrazech již v gotice, příkladem je Madona zbraslavská. Na tomto obraze z let 1350–1360 drží Ježíšek v ruce právě brkoslava. Obvyklejší je v tomto provedení spíše stehlík obecný.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-09]
  2. Cramp, S. (ed.), 1988: The Birds of the Western Palearctic. Vol. V. Oxford University Press, Oxford & New York.
  3. Chytil, J. 2003: První prokázané (historické) hnízdění brkoslava severního (Bombycilla garrulus) v České republice. Sylvia 39: 151-154.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]