Kůrovcová kalamita v Česku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kůrovcová kalamita na Šumavě, 2006

Kůrovcová kalamita v 21. století je jedna z nejhorších kalamit v českých zemích,[1] největší kůrovcová kalamita od dob Marie Terezie.[2] Začala v roce 2015 na severní Moravě, kde kůrovec začal napadat suchem oslabené smrky.[3] V roce 2019 předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů František Kučera odhadoval, že kvůli kůrovci zanikne jedna třetina lesů v Česku.[3] Podle Petra Zahradníka, náměstka ředitele Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, začala kalamita už v roce 2003.[1]

2016[editovat | editovat zdroj]

Průměrné hodnoty počtu odchycených kusů kůrovce na lapačích se pohybovaly okolo stovek kusů.[4]

Byl spuštěn projekt Kůrovcové info.[4]

2017[editovat | editovat zdroj]

V roce 2017 kůrovec poničil asi 6 milionů dřeva.[1]

2018[editovat | editovat zdroj]

První rojení kůrovce začalo na začátku dubna a v průběhu roku vyletěly tři generace a výjimečně byla zakládána ještě čtvrtá generace.[4]

Ve státních lesích se na Vysočině od ledna do července 2018 vytěžilo 303 500 m³ kůrovcového dřeva.[2] Odhadovalo se, že kvůli kůrovci bude muset být v roce 2019 na Vysočině vytěženo pět až šest milionů m³ kůrovcového dřeva.[2] Protože to je množství, které se nedá prodat, republikový výbor Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů sepsal petici s názvem Zdravé a prosperující lesy pro příští generace, ve které žádal vládu a parlament o pomoc.[2]

Česká inspekce životního prostředí udělila pokutu 3,5 milionu Kč státnímu podniku Lesy České republiky, protože neprovedl úkony, které ve spojení s kůrovcem provést měl.[5]

2019[editovat | editovat zdroj]

Les po těžbě na Vlašimsku

První rojení kůrovce začalo na začátku dubna, druhé rojení začalo v červenci.[4] Rozmnožování kůrovce bylo ale v obou případech zpomaleno deštěm,[4] takže se očekávalo, že třetí vlna množení kůrovce neproběhne plně a čtvrtá vlna množení neproběhne vůbec.[4] Průměrné hodnoty počtu odchycených kusů kůrovce na lapačích se pohybovaly v destíkách tisíc kusů, v jednom místě na Vysočině překročil počet lapených brouků 100 tisíc.[4]

Kůrovcem byla ohrožena polovina smrkových porostů spravovaných státním podnikem Lesy České republiky.[6] Některé porosty na moravě byly ohroženy i housenkami bekyně velkohlavé.[6] V prvním pololetí roku zvýšil podnik Lesy České republiky meziročně těžbu kůrovcového dříví o 112 % na 2,8 milionů m³ kůrovcového dříví.[7]

Kvůli kalamitě klesla cena jednoho m³ smrkové kulatiny až na méně než 1000 Kč.[8] Cena vlákninového dřeva klesna až na 200 Kč, což je nižší částka než výrobní náklady, které v té době činily 400 až 450 Kč.[8] Na mnoha místech se vlákninové dřevo stalo neprodejným.[8] Někde se tak přestalo dařit dosáhnout průměrného zpěněžení dřeva okolo 1000 Kč/m³, které je nutné pro zajištění běžného provozu, režií a podobně.[8]

Dačice, které v minulosti měly na 60 % lesních pozemků, přišly v průběhu roku 2019 kvůli kůrovci o všechen smrk starší deseti let, zůstaly pouze místa, kde byl smrk ve stáří pěti až deseti let.[9] Kůrovec napadl i dvacetileté smrky, které běžně nenapadá.[9] Kvůli velkému poklesu ceny dřeva se tak městská firma Městské lesy Dačice dostala do existenčních problémů, a bude muset být dotována obcí.[9]

V některých lokalitách lýkožrout smrkový napadal i borovice a na několika místech se přemnožili kůrovci z jasanu.[5] V okolí Kuchařovic bylo na začátku září 2019 bylo napadeno lýkožroutem smrkovým 60 % borovic.[5]

V reakci na kalamitu Ministerstvo zemědělství začalo podporovat výsadbu listnatých stromů, které jsou odolnější vůči klimatickým změnám, na nákup jejich sazenic ministerstvo zemědělství přispěje dvakrát až třikrát vyšší částkou než na sazenice smrku.[3] V roce 2019 Ministerstvo zemědělství vydalo vyhlášku, podle které musí listnaté stromy zabírat alespoň jednu čtvrtinu plochy v jinak smrkovém porostu.[3]

Ministerstvo zemědělství připravilo pro nestátní vlastníky lesů dotaci ve výši 2,5 milardy Kč, z čehož 1,5 milardy měla být k dospozici do konce roku 2019 a zbytek ve čtrvtletí roku 2020. Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů na zalesňovací práce žádalo 7 miliard Kč na zalesňovací práce v roce 2020.[7]

Podle lesníka Václava Kinského kvůli nedostatku lidí nastal čas vyzvat veřejnost a školy k pomoci při zalesňování.[10]

Reakce na kalamitu[editovat | editovat zdroj]

Podle prezidenta Miloše Zemana označil hledání příčiny kalamity v globálním oteplování za alibismus.[11] Podle něj jsou na vině ekologičtí aktivisté, kteří jeho[čí?] šíření podněcovali.[11] Jmenovitě uvedl bývalého ministra životního prostředí Martina Bursíka.[11]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c ban. Současná kůrovcová kalamita už je prý nejhorší v historii českých zemí. ČT24 — Česká televize [online]. Rev. 7. 11. 2018. Dostupné online. 
  2. a b c d SAADOUNI, Štěpánka. Kůrovcová kalamita na Vysočině nabrala rozměry apokalypsy. deník.cz [online]. 22.10.2018. Dostupné online. 
  3. a b c d OPPELT, Robert; HROMKOVÁ, Dominika. Boj s kůrovcem zatím Česko prohrává, stromy mizí před očima. idnes [online]. 3. března 2019 12:44. Dostupné online. 
  4. a b c d e f g Kůrovcová kalamita na Vysočině: Kde dřív odborníci odchytili stovky brouků, jich dnes jsou i desítky tisíc. hospodářské noviny [online]. 6. 8. 2019 15:12. Dostupné online. 
  5. a b c MÜLLEROVÁ, Věra. Kůrovcová kalamita se dál šíří, hmyz napadá i jiné druhy stromů. tn.cz [online]. Publikováno 1. 9. 2019. Dostupné online. 
  6. a b mkk. Šéf Lesů ČR: Nové lesy vyrostou za deset, dvacet let. Budou zcela jiné, pestré. ČT24 — Česká televize [online]. Rev. 4. 8. 2019. Dostupné online. 
  7. a b BIDRMANOVÁ, Markéta. Duel: Boj s kůrovcem je umělý konstrukt, říká Lidický z Ministerstva zemědělství. Lesníci tvrdí, že se bez pomoci státu neobejdou. Seznam zprávy [online]. 27. 8. 2019. Dostupné online. 
  8. a b c d RAMBOUSKOVÁ, Michaela. Skrytá kalamita kůrovce. V potížích bude šlechta, říkají lesníci. Seznam zprávy [online]. 24. 8. 2019. Dostupné online. 
  9. a b c RAMBOUSKOVÁ, Michaela. Nezůstal jediný starší smrk. Reportáž z obce, které kůrovec vzal všechny lesy. Seznam zprávy [online]. Pátek 15:48. Dostupné online. 
  10. DRTINOVÁ, Daniela. Po kůrovci hrozí další katastrofa. Ztrácíme čas, který nám vnuci vyčtou, říká Kinský. Aktuálně.cz [online]. 13. 8. 2019 6:00. Dostupné online. 
  11. a b c TAUBEROVÁ, Daniela. Zeman viní z kůrovcové kalamity ekologické aktivisty. deník.cz [online]. 25.9.2018. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]