Česká inspekce životního prostředí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Česká inspekce životního prostředí

Česká inspekce životního prostředí, zkráceně ČIŽP, je orgán státní správy České republiky podřízen Ministerstvu životního prostředí, který je pověřen dozorem nad respektováním právních předpisů a závazných rozhodnutí správních orgánů v oblasti životního prostředí. Inspekce byla zřízena v roce 1991 zákonem č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa[1] jako rozpočtová organizace Ministerstva životního prostředí, nyní funguje jako orgán státní správy a organizační složka státu podřízena tomuto ministerstvu.

Inspekce mj. zjišťuje nedostatky, popřípadě škody vzniklé na životním prostředí, jejich příčiny a původce, ukládá opatření k odstranění a nápravě zjištěných nedostatků, omezuje nebo zastavuje škodlivou činnost právnických nebo fyzických osob, ukládá právnickým a fyzickým osobám pokuty za prokázané porušení stanovených povinností v oblasti životního prostředí a provádí kontrolu uložených opatření. Podílí se rovněž na řešení havárií, zejména v ochraně vod.

ČIŽP vykonává činnost v pěti oblastech, a to v:

  • ochraně ovzduší
  • ochraně vod
  • odpadovém hospodářství
  • ochraně přírody
  • ochraně lesa

Organizační struktura[editovat | editovat zdroj]

Mapa oblastních inspektorátů

Česká inspekce životního prostředí je institucí s celostátní působností. Kromě ředitelství v Praze je ČIŽP organizačně dělena na oblastní inspektoráty, které sídlí v Brně, Českých Budějovicích, Havlíčkově Brodu, Hradci Králové, Liberci, Olomouci, Ostravě, Plzni, Praze a Ústí nad Labem; dále existují pobočky ve Zlíně a Karlových Varech. Každý inspektorát se skládá z oddělení, které působí v těchto oblastech: ochrana ovzduší, ochrana vod, odpadové hospodářství, ochrana přírody a ochrana lesa. Ředitele ČIŽP jmenuje ministr životního prostředí; od 1. 12. 2014 v této funkci působí Erik Geuss.

Přehled činnosti ČIŽP[editovat | editovat zdroj]

  • dozírá na dodržování právních předpisů na ochranu životního prostředí,
  • provádí inspekce - kontroly,
  • ukládá opatření k nápravě zjištěných nedostatků,
  • ukládá sankční opatření za nedodržování zákonů životního prostředí,
  • kontroluje obchod a nakládání s ohroženými druhy živočichů, rostlin a výrobků z nich (nelegálně získané jedince a předměty odebírá),
  • omezuje, případně zastavuje provozy, pokud vážně ohrožují životní prostředí,
  • podílí se na řešení starých ekologických zátěží,
  • řeší podněty občanů i právnických osob,
  • poskytuje informace na základě žádostí ve smyslu platných zákonů,
  • informuje veřejnost i sdělovací prostředky a orgány státní správy o údajích o životním prostředí, které získává při inspekční činnosti,
  • vypracovává stanoviska pro jiné orgány státní správy,
  • podílí se na řešení havárií v oblasti životního prostředí,
  • spolupracuje s inspekčními orgány zemí Evropské unie a sítí inspekčních orgánů EU (tzv. IMPEL),
  • stanovuje poplatky za vypouštění odpadních vod a odběr podzemních vod.

Kritika[editovat | editovat zdroj]

ČIŽP jako kontrolní a represivní orgán se při své činnosti nevyhnula některým kontroverzním kauzám. Na šikanu ze strany úředníků si stěžují chovatelé exotických zvířat a ptáků. Zdá se, že ČIŽP významně přispěla k zadržení uznávaného chovatele p. Ludvíka Hovorky na Bali, na které ho je od vypuknutí aféry stále vydán mezinárodní zatykač.[2][3][4]

Za nedovolený sběr orchidejí byli na Novém Zélandu v roce 2004 zadrženi dva Češi. Jedním ze zadržených byl inspektor České inspekce životního prostředí v Brně Jindřich Šmiták. Soud nakonec při vynesení rozsudku přihlédl k tomu, že rostliny nebyly trhány pro komerční účely, ale pro vědecké účely amatérských botaniků. Oba obvinění tak nakonec vyvázli za nedovolené trhání vzácných orchidejí s pokutou. Každý z nich musí zaplatit 7.500 novozélandských dolarů (asi 138 000 korun) a kromě pokuty uhradit ještě soudní poplatky a náklady obžaloby ve výši 1130 dolarů (30 000 korun).[5]

Další z mediálně známých a problematických kauz je údajné odhalení nelegálního obchodu z terarijními zvířaty pracovníky ČIŽP (inspektor Karel Kerouš) [6], které kritizoval Jiří X. Doležal ve serii článků pro časopis Reflex i své knize "Psychoželva Leesa a lov rohatých zmijí".[7] Tato kauza se vlekla několik let a obě strany sporu se k ní v médiích několikrát vyjadřovaly.[8] Chovatelé plazů mají na aktivity ČIŽP značně kritický názor.[9]

Ze zaujatosti obviňují ČIŽP také někteří sokolníci nebo provozovatelé záchranných stanic.[10]

Odpůrci ČIŽP často vyčítají nedostatečnou odbornou zdatnost některých jejích inspektorů, která vede k pochybením, poškozování nebo i úhynům zadržených nebo kontrolovaných živočichů atp.[zdroj?] Často je veřejností[kdo?] ČIŽP vyčítána přílišná aktivita při nepodstatných pochybeních a drobných administrativních chybách namísto řešení opravdu závažných problémů.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zákon České národní rady č. 282/1991 Sb. o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa
  2. http://www.naseadresa.cz/cz/s347/n9788-papousek-chovatel-chovatelstvi-Hovorka-Rihova-Interpol
  3. http://www.celnisprava.cz/cz/tiskove-zpravy/2009/Stranky/090406-Info-k-tiskovce-CITES.aspx
  4. http://www.ifauna.cz/clanek/okrasne-ptactvo/inspekce-interpol-kontra-hovorka-aneb-mohou-urednici-opravdu-vsechno/5284/
  5. http://www.teraristika.cz/cz/cites/afera01.php
  6. http://www.ifauna.cz/clanek/terarijni-zvirata/psychozelva-leesa-a-lov-rohatych-zmiji-2-cast/5007/
  7. http://www.ifauna.cz/clanek/terarijni-zvirata/psychozelva-leesa-a-lov-rohatych-zmiji-25-cast/5504/
  8. http://www.cizp.cz/559_Kerous-nema-proc-by-se-dal
  9. http://www.teraristika.cz/cz/terrabazar/03.php
  10. http://www.zayferus.cz/ceska-inspekce-zivotniho-prostredi/

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]