Oxid selenový
| Oxid selenový | |
|---|---|
 | |
 | |
 | |
| Obecné | |
| Systematický název | Oxid selenový |
| Anglický název | Selenium trioxide |
| Německý název | Selen(VI)-oxid |
| Sumární vzorec | SeO3 |
| Vzhled | bílý prášek (čtverečný) světle žlutý prášek (krychlový) |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 13768-86-0 |
| EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 237-385-1 |
| PubChem | 115128 |
| UN kód | 3283 |
| SMILES | O=[SeH2](=O)=O |
| InChI | InChI=1S/O3Se/c1-4(2)3 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 126,96 g/mol |
| Teplota tání | 118,5 °C |
| Teplota rozkladu | 185 °C |
| Hustota | 3,6 g/cm3 (krychlový) 2,75 g/cm3 (čtverečný) |
| Rozpustnost ve vodě | velmi dobře rozpustný |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | kyselina sírová methanol ethanol |
| Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech | diethylether (ne) |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | čtverečná krychlová |
| Hrana krystalové mřížky | čtverečná modifikace a= 964 pm c= 528 pm |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −173,2 kJ/mol |
| Standardní molární entropie S° | 84,1 JK−1mol−1 |
| Bezpečnost | |
| NFPA 704 |  0
4
2
OX
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Oxid selenový je jedním z oxidů selenu, který je v něm přítomen v oxidačním čísle VI. Je to anhydrid kyseliny selenové. Jedná se o silné oxidační činidlo.
Příprava
[editovat | editovat zdroj]Oxid selenový je náročný na přípravu, jelikož se rozkládá na oxid seleničitý:
- 2 SeO3 → 2 SeO2 + O2
Lze jej připravit reakcí kapalného oxidu sírového se selenanem draselným:[1]
- SO3 + K2SeO4 → K2SO4 + SeO3
Lze jej také připravit dehydratací bezvodé kyseliny selenové pomocí oxidu fosforečného při teplotě 150–160 °C.
Reaktivita
[editovat | editovat zdroj]Ve svém chemickém chování je oxid selenový podobnější oxidu sírovému než oxidu tellurovému.[2] Oxid selenový reaguje explozivně s organickými sloučeninami.[3]
Při teplotě 120 °C reaguje oxid selenový s oxidem seleničitým za vzniku oxidu seleničito-selenového:[4]
- SeO3 + SeO2 → Se2O5
Reaguje s fluoridem seleničitým za vzniku fluoridu selenoylu, analogu fluoridu sulfurylu:
- 2SeO3 + SeF4 → 2SeO2F2 + SeO2
Stejně jako oxid sírový tvoří oxid selenový adukty s Lewisovými bázemi, jako je pyridin, dioxan a nebo ether.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Selenium trioxide na anglické Wikipedii.
- ↑ BRAUER, Georg. Handbuch der präparativen anorganischen Chemie. [s.l.]: F. Enke 626 s. Dostupné online. ISBN 978-3-432-02328-1. S. 422. (německy)
- ↑ a b WIBERG, Egon; WIBERG, Nils. Inorganic Chemistry. [s.l.]: Academic Press 1958 s. Dostupné online. ISBN 978-0-12-352651-9. (anglicky)
- ↑ SCHMIDT, Max; BORNMANN, P.; WILHELM, Irmgard. The Chemistry of Selenium Trioxide. Angewandte Chemie International Edition in English. 1963-11, roč. 2, čís. 11, s. 691–692. Dostupné online [cit. 2024-09-23]. ISSN 0570-0833. DOI 10.1002/anie.196306913. (anglicky)
- ↑ ŽÁK, Z. Crystal structure of diselenium pentoxide Se 2 O 5. Zeitschrift für anorganische und allgemeine Chemie. 1980-01, roč. 460, čís. 1, s. 81–85. Dostupné online [cit. 2024-09-23]. ISSN 0044-2313. DOI 10.1002/zaac.19804600108. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
- SCHMIDT, Max; BORNMANN, P.; WILHELM, Irmgard. The Chemistry of Selenium Trioxide. Angewandte Chemie International Edition in English. 1963-11, roč. 2, čís. 11, s. 691–692. Dostupné online [cit. 2024-09-23]. ISSN 0570-0833. DOI 10.1002/anie.196306913. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu oxid selenový na Wikimedia Commons
