Oxid fosforečný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Oxid fosforečný
Strukturní vzorec oxidu fosforečného 3D model oxidu fosforečného
Obecné
Systematický název Oxid fosforečný
Anglický název Phosphorus pentoxide
Německý název Phosphorpentoxid
Sumární vzorec P2O5 (monomer)
P4O10 (dimer)
Vzhled Bezbarvá hygroskopická pevná látka
Identifikace
SMILES O=P13OP2(=O)OP(=O)(O1)OP(=O)(O2)O3
InChI 1S/O10P4/c1-11-5-12(2)8-13 (3,6-11)10-14(4,7-11)9-12
Číslo RTECS TH3945000
Vlastnosti
Molární hmotnost 283,889 g/mol
Teplota tání 422 °C (mod. M, zvýšený tlak)
558 °C (mod. R)
583 °C (mod. S)
Teplota sublimace 359 °C (mod. M)
300 °C (amorfní mod.)
Hustota 2,28 g/cm³ (mod. M)
2,72 g/cm3 (mod. R)
2,89 g/cm3 (mod. S)
2,38-2,39 g/cm3 (amorfní mod.)
Index lomu modifikace M
n= 1,469
nDm= 1,471
modifikace R
nDa= 1,545
nDb= 1,578
nDc= 1,589
modifikace S
nDa= 1,589
nDb= 1,599
nDc= 1,624
Rozpustnost ve vodě Prudká hydrolýza (vznik kyseliny fosforečné, všechny mod.)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
Rozpustné v kyselině sírové (všechny mod.)
Měrná magnetická susceptibilita -2,26·10-6 cm3 g-1
Struktura
Krystalová struktura Klencová (mod. M)
Kosočtverečná plošně centrovaná (mod. R)
Kosočtverečná (mod. S)
Hrana krystalové mřížky modifikace M
a= 744 pm
α= 87°
modifikace R
a= 1 630 pm
b= 814 pm
c= 526 pm
modifikace S
a= 923 pm
b= 718 pm
c= 494 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf° -2 985 kJ/mol (mod. M)
-2 978 kJ/mol (mod. S)
-3 043 kJ/mol (amorfní mod.)
Entalpie tání ΔHt 252 J/g (mod. R)
260 J/g (mod. S)
Entalpie sublimace ΔHsub 130 J/g (mod. M)
Standardní molární entropie S° 229 JK-1mol-1 (mod. M)
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° -2 699 kJ/mol (mod. M)
Izobarické měrné teplo cp 0,746 JK-1g-1 (mod. M)
Bezpečnost
Žíravý
Žíravý (C)
R-věty R35
S-věty S1/2, S22, S26, S45
NFPA 704
NFPA 704.svg
1
3
3
W
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Oxid fosforečný (P4O10) je anorganický oxid. Je to nejběžnější a nejdůležitější oxid fosforu. Vzniká hořením fosforu na vzduchu a vzhledem připomíná bílý prášek. Je dobře rozpustný v mnoha organických rozpouštědlech a je silně hygroskopický.

Struktura[editovat | editovat zdroj]

Molekula má adamantanoidní tvar, je tvořena čtyřmi šestičlennými cykly P3O3 s židličkovou konformací. Symetrie molekuly je tetraedrická.

Oxid fosforečný tvoří nejméně čtyři polymorfní krystalové modifikace.

Příprava[editovat | editovat zdroj]

Oxid fosforečný se připravuje řízenou oxidací bílého fosforu na vzduchu, při tlaku 12 kPa. Vznikající produkt je kontinuálně oddestilováván z reakční směsi.

P4 + 5 O2 → P4O10

Použití[editovat | editovat zdroj]

Někdy se používá jako dehydratační činidlo, ale jeho využitelnost je snížena tvorbou viskózního fosforečnanového gelu na povrchu oxidu, který brání další hydrolýze.

P4O10 (am) + 6H2O (lq) → 4H3PO4 (c)   (+177 kJ)

Při reakci s karboxylovou kyselinou vzniká odpovídající anhydrid:

P4O10 + RCO2H → P4O9(OH)2 + [RC(O)]2O

Příbuzné oxidy fosforu[editovat | editovat zdroj]

Mezi P4O6 a P4O10 existují tři oxidy, které se liší počtem exocyklicky vázaných kyslíků.

Oxidy fosforu

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.