Oxid vanadičný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Oxid vanadičný
Oxid vanadičný
Oxid vanadičný
Oxid vanadičný
Oxid vanadičný
Obecné
Systematický název Oxid vanadičný
Anglický název Vanadium(V) oxide
Německý název Vanadiumpentoxid
Sumární vzorec V2O5
Vzhled žlutooranžový prášek
Registrační číslo CAS
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) 215-239-8
PubChem
SMILES O=[V](=O)O[V](=O)=O
Číslo RTECS YW2450000
Vlastnosti
Molární hmotnost 181,880 g/mol
Teplota tání 670 °C
Teplota rozkladu 2 000 °C
Teplota změny krystalové modifikace 72 °C
Hustota 3,357 g/cm³ (18 °C)
Index lomu a = 1,461
b = 1,52
c = 1,76
Rozpustnost ve vodě 0,8 g/100 ml (25 °C)
0,7 g/100 ml (100 °C)
Relativní permitivita εr 13,84
Měrná magnetická susceptibilita 8,884·10-6 cm3g-1
Struktura
Krystalová struktura kosočtverečná
Hrana krystalové mřížky a = 1 151 pm
b = 436,9 pm
c = 365,3 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf° -1 550,6 kJ/mol
Entalpie tání ΔHt 358 J/g
Entalpie varu ΔHv 1 450 J/g
Standardní molární entropie S° 131 JK-1mol-1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° -1 419,6 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp 0,702 JK-1g-1
Bezpečnost
Toxický
Toxický (T)
Nebezpečný pro životní prostředí
Nebezpečný pro životní prostředí (N)
R-věty R20/22,R26/27/28, R36, R37, R38, R40, R48,R51/53, R63, R68
S-věty S1/2,S26, S28, S36/37 S38, S45, S46, S61
NFPA 704
NFPA 704.svg
0
3
0
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Oxid vanadičný (V2O5) je nejdůležitější oxid vanadu. Připravuje se tepelným rozkladem metavanadičnanu amonného:

\mathrm{2\,NH_4VO_3\ \rightarrow\ V_2O_5 + 2\,NH_3 + H_2O}

Oxid vanadičný má žlutočernou barvu. Taje při teplotě 660 °C. Ve vodě je rozpustný velmi nepatrně, roztok reaguje slabě kysele.

Reakcí oxidu vanadičného s kyselinou chlorovodíkovou vzniká oxidochlorid vanadičný:

\mathrm{V_2O_5 + 6\,HCl\ \rightarrow\ 2\,VOCl_3 + 3\,H_2O}

Tento oxid je amfoterní, ve vodě se rozpouští pouze omezeně a vzniklý roztok reaguje kysele. Rozpouštění můžeme podpořit okyselením roztoku. Tím získáme světle žlutý roztok kationtu dioxovanadičného (VO2)+. V roztocích alkalických hydroxidů jsou při vysokém pH přítomny orthovanadičnanové anionty VO43-.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Oxid vanadičný má schopnost vratně uvolňovat kyslík, proto se velmi často používá v průmyslu jako katalyzátor. Katalyzuje např. redukce olefinů a aromatických uhlovodíků vodíkem. Nejdůležitější využití nachází při výrobě kyseliny sírové, kde oxiduje oxid siřičitý na oxid sírový. Reakce probíhá takto:

\mathrm{V_2O_5 + SO_2\ \rightarrow\ 2\,VO_2 + SO_3}
\mathrm{4\,VO_2 + O_2\ \rightarrow\ 2\,V_2O_5}

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.  

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Oxid vanadičný ve Wikimedia Commons