Přeskočit na obsah

Ondřej Uherský (1327–1345)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ondřej Uherský
vévoda z Kalábrie
Portrét
Ondřejův erb
Náboženstvíkatolická církev
Narození30. října 1327
Aversa
Úmrtí18. září 1345 (ve věku 17 let)
Aversa
PohřbenKatedrála Nanebevzetí Panny Marie
ManželkaJohana I. Neapolská
PotomciKarel Martel Kalábrijský
RodAnjou-Uherští
OtecKarel I. Robert
MatkaAlžběta Polská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ondřej Uherský (30. října 1327, Aversa18. září 1345, Aversa) byl první manžel Johany I. Neapolské, syn uherského krále Karla I. a bratr uherského krále Ludvíka I.

Zasnoubení

[editovat | editovat zdroj]
Ondřej se svou matkou a bratry

Ondřej byl druhým ze tří přeživších synů uherského krále Karla I. a jeho třetí manželky Alžběty Polské. V roce 1334 se zasnoubil se svou sestřenicí Johanou, vnučkou a dědičkou krále Roberta I. Neapolského. Ondřejův otec byl synovcem z otcovy strany krále Roberta, což z Ondřeje i Johany dělalo členy rodu Anjou-Sicilských.

Robert neměl silný nárok na trůn. Ondřejův dědeček, Karel I. Martel z Anjou, zemřel mladý, a trůn měl zdědit Ondřejův otec. Blížila se však invaze ze Sicílie a zdálo se, že sedmiletý dědic je příliš nezralý a nebude ji schopen odrazit. Trůn tak byl nabídnut druhému synovi Karla II. Neapolského, Ludvíkovi, ten však z náboženských důvodů odmítl, a trůn nakonec zdědil Robert.

Když král Robert v roce 1343 zemřel, ve své poslední vůli formálně odkázal království své vnučce Johaně. O Ondřejovi se však nezmínil, a tak mu odepřel právo vládnout spolu s Johanou.

Boj o korunu

[editovat | editovat zdroj]

Se souhlasem papeže Klementa VI. byla Johana v srpnu 1344 korunována. Ondřej ze strachu o svůj život napsal své matce Alžbětě, že brzy uprchne z království. Ta za ním přijela na návštěvu a před odjezdem zpět do Uherska údajně podplatila papeže Klementa, aby umožnil Ondřejovu korunovaci. Ondřejovi dala také prsten, který ho měl chránit před smrtí sečnou zbraní nebo otrávením, a vrátila se s falešným pocitem bezpečí do Uherska.

Když Johana v létě roku 1344 onemocněla, vyvolal Ondřej velkou kontroverzi, když propustil bratry Pipiniovy. Ve vězení skončili na příkaz krále Roberta poté, co byli odsouzeni za vraždu, znásilnění, drancování, velezradu a několik dalších trestných činů. Jejich majetek byl předán jiným šlechticům.

Vražda a následky

[editovat | editovat zdroj]
Vražda Ondřeje Uherského, obraz od Karla Brjullova

Skupina spiklenců (zapojení královny Johany nebylo nikdy prokázáno) se dozvěděla o papežově rozhodnutí a rozhodla se zabránit Ondřejově korunovaci. Během lovecké výpravy v Averse opustil Ondřej uprostřed noci svůj pokoj a byl napaden. Sluha za ním zatarasil dveře. Ondřej se zuřivě bránil a křičel o pomoc. Nakonec byl přemožen, uškrcen šňůrou a vyhozen z okna. Isolda, Ondřejova uherská ošetřovatelka, vzala princovu mrtvolu do mnišského kostela a bděla nad ní až do rána. Když dorazili uherští rytíři, řekla jim, co se stalo. Brzy z Neapole odjeli a vše oznámili uherskému králi.[1]

Skutek poskvrnil zbytek Johaniny vlády, ačkoli v procesech, které následovaly, byla dvakrát zproštěna jakéhokoli obvinění. Ondřejův starší bratr uherský král Ludvík I. Neapolské království několikrát napadl a Johanu vyhnal. Nakonec, o 37 let později, jejich příbuzný král Karel III. Neapolský s uherskou pomocí Neapol dobyl a Johanu zabil. Od Ondřejovy smrti se vdala ještě třikrát.

Ondřej a Johana měli jednoho syna, Karla Martela (25. prosince 1345 Neapol – nejdříve 10. května 1348), který zemřel ještě jako dítě v Uhersku.

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Karel I. z Anjou
 
 
Karel II. Neapolský
 
 
 
 
 
 
Beatrix Provensálská
 
 
Karel I. Martel
 
 
 
 
 
 
Štěpán V. Uherský
 
 
Marie Uherská
 
 
 
 
 
 
Alžběta Kumánská
 
 
Karel I. Robert
 
 
 
 
 
 
Albrecht IV. Habsburský
 
 
Rudolf I. Habsburský
 
 
 
 
 
 
Hedvika Kyburská
 
 
Klemencie Habsburská
 
 
 
 
 
 
Purkart V. z Hohenbergu
 
 
Gertruda z Hohenbergu
 
 
 
 
 
 
Matylda Tübingenská
 
Ondřej Uherský
 
 
 
 
 
Konrád I. Mazovský
 
 
Kazimír I. Kujavský
 
 
 
 
 
 
Agafia Rurikovna
 
 
Vladislav I. Lokýtek
 
 
 
 
 
 
Kazimír I. Opolský
 
 
Eufrosina Opolská
 
 
 
 
 
 
Viola Opolská
 
 
Alžběta Polská
 
 
 
 
 
 
Vladislav Odonic
 
 
Boleslav Pobožný
 
 
 
 
 
 
Hedvika
 
 
Hedvika Kališská
 
 
 
 
 
 
Béla IV. Uherský
 
 
Jolanta Polská
 
 
 
 
 
 
Marie Laskarina
 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Andrew, Duke of Calabria na anglické Wikipedii.

  1. Isolda. www.kislexikon.hu [online]. [cit. 2023-05-28]. Dostupné online. (maďarsky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
Předchůdce:
Karel
Vévoda z Kalábrie
13431345
Nástupce:
Karel Martel