Oligopeptidy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Nejjednodušší aminokyselina glycin

Oligopeptidy (latinsky oligo – česky několik) jsou peptidy s molekulou složenou ze dvou až 10 molekul aminokyselin, které jsou navzájem propojeny peptidovými vazbami. Podle počtu aminokyselin se dále dělí na dipeptidy, tripeptidy, tetrapeptidy, pentapeptidy atd.

Peptidová vazba, R1 a R2 jsou řetězce navázaných aminokyselin

Aminokyseliny obsahují ve své molekule karboxylovou (–COOH) a aminovou (–NH2) funkční skupinu. Obě tyto skupiny mají schopnost se spolu vázat peptidovou vazbou –CO–NH–.

Oligopeptid vzniká reakcí aminoskupiny první aminokyseliny s karboxylovou skupinou druhé aminokyseliny s odštěpením vody. Na koncích molekuly vzniklého dipeptidu jsou opět skupiny karboxylová a aminová. Na tyto konce se tak mohou navázat další aminokyseliny a tento proces může dál pokračovat. Pokud se spojí konce řetězce jedné molekuly peptidu, vytvoří se cyklický peptid.

Oligopeptidy hrají důležitou roli jako složky enzymů v detoxikačních, transportních a metabolických procesech v živých organismech.

Peptidy, které mají v molekule 11 až 99 aminokyselin, se nazývají polypeptidy. Peptidy, které mají v molekule 100 a více aminokyselin, se nazývají bílkoviny (proteiny). V některé literatuře se termíny polypeptid a protein zaměňují.

Příklady oligopeptidů[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Oligopeptide na anglické Wikipedii a Peptid na německé Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]