Falacidin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Falacidin
Strukturní vzorec

Strukturní vzorec

Obecné
Systematický název
Ostatní názvy Racionální název
  • Cyklo(L-alanyl-2-merkapto-L-tryptophyl-4,5-dihydroxy-L-leucyl-L-valyl-erythro-3-hydroxy-D-α-aspartyl-L-cysteinyl-cis-4-hydroxy-L-prolyl)endo-(2-6)-sulfid
  • 1-(Valin)-2-(erythro-3-hydroxy-D-α-aspartam)-faloidin
Sumární vzorec C37H50N8O13S
Identifikace
Registrační číslo CAS
Vlastnosti
Molární hmotnost 846,911 g/mol
Teplota tání (rozklad)
Teplota varu (rozklad)
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Falacidin, psáno též phallacidin, je hepatotoxický cyklický heptapeptid, patřící do skupiny falotoxinů, derivát faloidinu. Molekula oproti ostatním falotoxinům obsahuje karboxylovou skupinu. V čistém stavu je to bílá amorfní látka, nebo bezbarvé krystalky, rozpustné ve vodě, methanolu a ethanolu. Připravuje se lyofylizací methanolového extraktu z plodnic hub. Je popsán i způsob syntetické přípravy.

Výskyt v přírodě[editovat | editovat zdroj]

Je obsažen v některých jedovatých druzích hub rodu muchomůrka (Amanita), zejména:

Použití[editovat | editovat zdroj]

Jako součást extraktu z muchomurky zelené je používán v homeopatických lécích.

Toxický účinek[editovat | editovat zdroj]

Mechanismus jeho účinku je podobný jako u faloidinu. Experimentálně stanovená LD50 při podání intraperitoneálně u myši činí 2 až 2,5 mg/kg hmotnosti těla.

Jako protijed se doporučuje silymarin, obsažený v ostropestřci mariánském (Silybum marianum). Silymarin se sám váže na receptory v jaterních buňkách, které jsou jinak atakovány falacidinem a příbuznými jedy.

Původ jména[editovat | editovat zdroj]

Název je odvozen od jména příbuzné látky faloidinu a zprostředkovaně od druhového přívlastku latinského názvu muchomůrky zelené (Amanita phalloides).

Související články[editovat | editovat zdroj]