Přeskočit na obsah

Obyvatelstvo Československa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Obyvatelstvo Československa dosáhlo nejvyššího počtu obyvatel v roce 1990, kdy v zemi žilo 15,6 milionu lidí, převážně Čechů, Slováků, Maďarů, Romů, Slezanů, Rusínů, Ukrajinců, Němců, Poláků a Židů. Národnostní složení se v průběhu dějin měnilo, od sudetských Němců jako nejvýznamnějšího etnika k Čechům a Slovákům, kteří tvořili dvě třetiny populace. Škála náboženství byla taktéž pestrá, dominantním bylo římskokatolické křesťanství. Podle průzkumu skupina obyvatel s římskokatolickou vírou do značné míry přispívala k výši přírůstku, avšak její podíl v populaci setrvale klesal. Hustota zalidnění činila přibližně 121 osob na kilometr čtvereční, přičemž nejvyšší byla na Moravě, a to 154 osob na kilometr čtvereční.

Věkové pyramidy obyvatel Česka (vlevo) a Slovenska (vpravo) z roku 2020

Populační statistiky[editovat | editovat zdroj]

V roce 1991 mělo Československo 15,6 milionu obyvatel, z nichž podle uvedené národnosti bylo 62,8 % Čechů (včetně Moravanů), 31 % Slováků, 3,8 % Maďarů, 0,7 % Romů[1] a 0,4 % Slezanů. Menší skupiny Rusínů, Ukrajinců, Němců, Rakušanů, Poláků a Židů (postholokaustní komunita) tvořily dohromady zbývajících 1,6 % obyvatelstva.

Přírůstek obyvatel[editovat | editovat zdroj]

V roce 1985 činil přírůstek 2,7 %, do roku 1990 klesl na 1,7 %. Pokles byl v České republice výraznější než na Slovensku. V roce 1989 činila střední délka života 67,7 let u mužů a 75,3 let u žen. Přibližně 23,1 % obyvatel bylo mladších 15 let a 19 % starších 60 let.

Hustota zalidnění[editovat | editovat zdroj]

Hustota zalidnění v roce 1986 činila přibližně 121 osob na kilometr čtvereční. Nejhustěji osídleným geografickým regionem byla Morava, kde žilo přibližně 154 osob na kilometr čtvereční. V Čechách to bylo kolem 120 a na Slovensku kolem 106 obyvatel na kilometr čtvereční. Největší města a jejich odhadovaný počet obyvatel v lednu 1986 byly následující:

Československá společnost setrvala v podobě malých měst a městeček. Přibližně 65 % obyvatel se řadilo k městskému obyvatelstvu.

Národnostní složení[editovat | editovat zdroj]

Národnostní složení v roce 1987 bylo v příkrém kontrastu s první republikou (viz historie). Sudetští Němci, kteří tvořili většinu obyvatelstva v pohraničních oblastech, byli po druhé světové válce násilně vyhnáni a Podkarpatská Rus, chudá část země tvořená převážně Ukrajinci a Maďary, byla po druhé světové válce odstoupena Sovětskému svazu. Češi a Slováci, kteří v roce 1930 tvořili asi dvě třetiny prvorepublikového obyvatelstva, pak představovali v roce 1950 asi 94 % obyvatel, třetí nejpočetnější skupinou byli Maďaři.[zdroj?]

Po odsunu německého obyvatelstva byly části bývalých Sudet, zejména okolí Krnova a okolních obcí v horské oblasti Jeseníků, osídleny komunistickými uprchlíky ze severního Řecka, kteří opustili svou vlast v důsledku řecké občanské války. Tito Řekové tvořili velkou část obyvatel města a regionu až do přelomu 80. a 90. let 20. století. Ačkoli se řecká komunistická komunita v Krnově a na Jesenicku označovala jako „Řekové“, ve skutečnosti se jednalo o etnicky různorodé obyvatelstvo, včetně řeckých Makedonců, Slavomakedonců, Valachů, pontských Řeků a turecky mluvících Urumů neboli kavkazských Řeků.[2]

Aspirace etnických menšin byly svorníkem prvorepublikové politiky. V 80. letech 20. století tomu tak již nebylo. Nicméně etnicita byla i nadále všudypřítomným tématem a nedílnou součástí života v Československu. Ačkoli se etnické složení země zjednodušilo, rozdělení na Čechy a Slováky zůstalo zachováno – obě skupiny mají velmi podobnou historii, ale někdy i velice rozdílné aspirace.[zdroj?]

Od roku 1950 do roku 1983 se podíl Slováků na celkovém počtu obyvatel neustále zvyšoval. Podíl českého obyvatelstva klesl asi o 4 %, zatímco podíl slovenského obyvatelstva vzrostl o něco více. Skutečné počty však neohrozily českou většinu – v roce 1983 stále připadali na jednoho Slováka více než dva Češi. V polovině 80. let se míra plodnosti českého a slovenského obyvatelstva vyrovnala, ale ta slovenská klesala pomaleji.[zdroj?]

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Náboženské složení obyvatelstva bylo v roce 1930 následující:[3]

Náboženství v Československu (1930)
katolické
73,5 %
protestantské
7,67 %
církev husitská
5,39 %
řecké a arménskokatolické
3,97 %
judaismus
2,42 %
pravoslaví
0,99 %
bez vyznání
5,8 %

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Demographics of Czechoslovakia na anglické Wikipedii.

  1. Romů bylo de facto mnohem více – často bývali započítáváni jako příslušníci jiné národnosti, převážně maďarské
  2. https://english.radio.cz/story-greeks-czechia-8703203
  3. Culture and Customs of the Czech Republic and Slovakia by Craig Stephen Cravens, str. 35

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]