Obyvatelstvo Československa
Obyvatelstvo Československa dosáhlo nejvyššího počtu obyvatel v roce 1990, kdy v zemi žilo 15,6 milionu lidí, převážně Čechů, Slováků, Maďarů, Romů, Slezanů, Rusínů, Ukrajinců, Němců, Poláků a Židů. Národnostní složení se v průběhu dějin měnilo, od sudetských Němců jako nejvýznamnějšího etnika k Čechům a Slovákům, kteří tvořili dvě třetiny populace. Škála náboženství byla taktéž pestrá, dominantním bylo římskokatolické křesťanství. Podle průzkumu skupina obyvatel s římskokatolickou vírou do značné míry přispívala k výši přírůstku, avšak její podíl v populaci setrvale klesal. Hustota zalidnění činila přibližně 121 osob na kilometr čtvereční, přičemž nejvyšší byla na Moravě, a to 154 osob na kilometr čtvereční.
Populační statistiky[editovat | editovat zdroj]
V roce 1991 mělo Československo 15,6 milionu obyvatel, z nichž podle uvedené národnosti bylo 62,8 % Čechů (včetně Moravanů), 31 % Slováků, 3,8 % Maďarů, 0,7 % Romů[1] a 0,4 % Slezanů. Menší skupiny Rusínů, Ukrajinců, Němců, Rakušanů, Poláků a Židů (postholokaustní komunita) tvořily dohromady zbývajících 1,6 % obyvatelstva.
Přírůstek obyvatel[editovat | editovat zdroj]
V roce 1985 činil přírůstek 2,7 %, do roku 1990 klesl na 1,7 %. Pokles byl v České republice výraznější než na Slovensku. V roce 1989 činila střední délka života 67,7 let u mužů a 75,3 let u žen. Přibližně 23,1 % obyvatel bylo mladších 15 let a 19 % starších 60 let.
Hustota zalidnění[editovat | editovat zdroj]
Hustota zalidnění v roce 1986 činila přibližně 121 osob na kilometr čtvereční. Nejhustěji osídleným geografickým regionem byla Morava, kde žilo přibližně 154 osob na kilometr čtvereční. V Čechách to bylo kolem 120 a na Slovensku kolem 106 obyvatel na kilometr čtvereční. Největší města a jejich odhadovaný počet obyvatel v lednu 1986 byly následující:
- Praha (ČSR) 1,2 milionů (1,85 milionů v metropolitní oblasti)
- Bratislava (SSR) 417 103
- Brno (ČSR) 385 684
- Ostrava (ČSR) 327 791
- Košice (SSR) 222 175
- Plzeň (ČSR) 175 244
Československá společnost setrvala v podobě malých měst a městeček. Přibližně 65 % obyvatel se řadilo k městskému obyvatelstvu.
Národnostní složení[editovat | editovat zdroj]
Národnostní složení v roce 1987 bylo v příkrém kontrastu s první republikou (viz historie). Sudetští Němci, kteří tvořili většinu obyvatelstva v pohraničních oblastech, byli po druhé světové válce násilně vyhnáni a Podkarpatská Rus, chudá část země tvořená převážně Ukrajinci a Maďary, byla po druhé světové válce odstoupena Sovětskému svazu. Češi a Slováci, kteří v roce 1930 tvořili asi dvě třetiny prvorepublikového obyvatelstva, pak představovali v roce 1950 asi 94 % obyvatel, třetí nejpočetnější skupinou byli Maďaři.[zdroj?]
Po odsunu německého obyvatelstva byly části bývalých Sudet, zejména okolí Krnova a okolních obcí v horské oblasti Jeseníků, osídleny komunistickými uprchlíky ze severního Řecka, kteří opustili svou vlast v důsledku řecké občanské války. Tito Řekové tvořili velkou část obyvatel města a regionu až do přelomu 80. a 90. let 20. století. Ačkoli se řecká komunistická komunita v Krnově a na Jesenicku označovala jako „Řekové“, ve skutečnosti se jednalo o etnicky různorodé obyvatelstvo, včetně řeckých Makedonců, Slavomakedonců, Valachů, pontských Řeků a turecky mluvících Urumů neboli kavkazských Řeků.[2]
Aspirace etnických menšin byly svorníkem prvorepublikové politiky. V 80. letech 20. století tomu tak již nebylo. Nicméně etnicita byla i nadále všudypřítomným tématem a nedílnou součástí života v Československu. Ačkoli se etnické složení země zjednodušilo, rozdělení na Čechy a Slováky zůstalo zachováno – obě skupiny mají velmi podobnou historii, ale někdy i velice rozdílné aspirace.[zdroj?]
Od roku 1950 do roku 1983 se podíl Slováků na celkovém počtu obyvatel neustále zvyšoval. Podíl českého obyvatelstva klesl asi o 4 %, zatímco podíl slovenského obyvatelstva vzrostl o něco více. Skutečné počty však neohrozily českou většinu – v roce 1983 stále připadali na jednoho Slováka více než dva Češi. V polovině 80. let se míra plodnosti českého a slovenského obyvatelstva vyrovnala, ale ta slovenská klesala pomaleji.[zdroj?]
Náboženství[editovat | editovat zdroj]
Náboženské složení obyvatelstva bylo v roce 1930 následující:[3]
Související články[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Demographics of Czechoslovakia na anglické Wikipedii.
- ↑ Romů bylo de facto mnohem více – často bývali započítáváni jako příslušníci jiné národnosti, převážně maďarské
- ↑ https://english.radio.cz/story-greeks-czechia-8703203
- ↑ Culture and Customs of the Czech Republic and Slovakia by Craig Stephen Cravens, str. 35
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu demografie Československa na Wikimedia Commons - RFE Czechoslovak Unit, Blinken Open Society Archives, Budapešť
