North American F-86 Sabre
North American Aviation F-86 Sabre byl americký proudový stíhací letoun, vyvíjený od poloviny 40. let 20. století.
Stal se jedním z nejrozšířenějších západních proudových letounů v prvním období studené války. Varianty F-86 vyráběla ve velkých sériích kanadská firma Canadair pod označením Canadair Sabre. U těchto variant byl většinou instalován výkonnější motor Orenda. Kanadské F-86 používala také řada států NATO. Americká varianta F-86 byla licenčně vyráběna také v Itálii a Japonsku. Výrazně upravenou verzi F-86 vyráběla australská továrna CAC pod označením CAC CA-27 Sabre.
Vývoj
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/93/NACA_North_American_F-86F_Sabre_at_the_Rogers_Dry_Lakebed%2C_California_%28USA%29%2C_in_1954_%28E-1326%29.jpg/220px-NACA_North_American_F-86F_Sabre_at_the_Rogers_Dry_Lakebed%2C_California_%28USA%29%2C_in_1954_%28E-1326%29.jpg)
Firma North American zareagovala na požadavek USAAF na vývoj stíhacího letounu středního doletu, schopný doprovodu bombardérů i útoků na pozemní cíle. Na projektu NA-140 začali konstruktéři firmy pracovat v listopadu 1944. Vycházeli přitom z projektu NA–134, který se do sériové výroby dostal jako typ North American FJ Fury.[1]
Dne 18. května 1945 firma získala objednávku USAAF na postavení trojice prototypů označených XP-86. Maketa letounu byla schválena 20. června 1945, výsledky měření z aerodynamického tunelu ale ukázaly, že letoun v navrhované podobě nedosáhne požadované rychlosti 600 mil/hod (965 km/hod). Řešení se podařilo nalézt využitím poznatků o šípovém křídle z ukořistěných nacistických výzkumů. Pro letoun pak bylo zvoleno křídlo o šípu 35° (stejný šíp měly i ocasní plochy), štíhlostí 4,79, tloušťkou profilu 11 % u kořene a 10 % na konci, vybavené automatickými sloty na náběžné hraně. Praktické využití křídla si ovšem vyžádalo mnoho zkoušek, což stavbu prototypů oddalovalo.[1]
V prosinci 1946 objednalo letectvo zaváděcí sérii 33 letadel P-86A. První prototyp XP-86 vzlétl ze základny Muroc dne 1. října 1947. Pilotoval ho George Welch. Dne 26. dubna 1948 prototyp jako druhý americký letoun překonal rychlost zvuku. Stalo se tak v sestupném letu. Další dva prototypy následovaly počátkem roku 1948. První sériový F-86A-1 byl letectvu předán 28. května 1948.[2]
Operační nasazení
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e5/51st_fighter_interceptor_wing_at_suwon%2C_s.k.jpg/220px-51st_fighter_interceptor_wing_at_suwon%2C_s.k.jpg)
F-86 byl přijat do služby v americkém letectvu roku 1949. Známým se stal zejména pro své nasazení v Korejské válce, ve které byl hlavním americkým stíhacím letounem a pravidelně se střetával se stíhacími letouny sovětské konstrukce typu MiG-15. Výkony sovětského typu byly pro síly OSN nepříjemným překvapením a donutily USAAF k nasazení nových F-86 v Koreji. Oblast častých střetů s MiGy se dnes označuje jako „alej MiGů“.[3] Pákistánské F-86 také bojovaly v Indicko-pákistánské válce v roce 1965.
Varianty
North American Sabre
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/05/F-86F.jpg/220px-F-86F.jpg)
- XF-86 – tři prototypy, původně označené jako XP-86 či North American model NA-140.
- YF-86A – První prototyp s motorem General Electric J47.
- F-86A – Model NA-151 a NA-161. Postaveno 554 kusů.
- DF-86A – Několik F-86A, přestavěných na bezpilotní cíle.
- RF-86A – Přestavba F-86A na průzkumnou variantu. 11 kusů.
- F-86B – Model NA-152. Objednáno 188 kusů jako vylepšení F-86A s výkonnějším motorem, prostornějším trupem a silnějšími brzdamy.[2] Nakonec dodány jako F-86A-5.
- F-86C – NA-157. Dálkový stíhací letoun. Původně objednáno 118 kusů, ale postaveny nakonec jen dva prototypy označené YF-93A.[2]
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/55/North_American_F-86D_Sabre_USAF.jpg/220px-North_American_F-86D_Sabre_USAF.jpg)
- YF-86D – NA-164. Prototyp varianty určené pro boj za každého počasí. Původně označen YF-95A.
- F-86D – Varianta pro boj za každého počasí vzbavená radarem v přídi. Původně označená F-95A. Postaveno 2 506 kusů. Modely NA-165, NA-177, NA-173, NA-190 a NA-201. S ostatními variantami F-86 se shodovalo jen 25 % jejich dílů. Měly širší trup pro umístění radaru s většího motoru s přídavným spalováním. Výybroj tvořilo 24 neřízených střel FFAR ráže 2,75 palce "Mighty Mouse".
- F-86E – Vylepšený systém řízení, plovoucí výškovka. Model NA-170 a NA-172. Postaveno 456 kusů. 60 z nich postavil pro USAF Canadair.
- F-86E(M) – Označení původně britských F-86, předaných dalším státům NATO.
- QF-86E – Modifikace Kanadských Sabrů, upravených na cvičné cíle.
- F-86F – Výkonnější motor a nové křídlo. Postaveno 2 239 kusů (300 z nich bylo dokončeno v Japonsku). F-86F měl značně lepší vlastnosti ve vysokých rychlostech a vyšší přistávací rychlost. Podvarianta F-40 měla za cenu mírně nižší rychlosti zlepšené letové vlastnosti ve vysokých a nízkých rychlostech a lepší vlastnosti při přistání. Hodně starších F-86F bylo později upraveno na standard F-86F-40.
- QF-86F – 50 původně Japonských F-86F, přestavěných pro US Navy na cvičné cíle.
- RF-86F – Několik F-86F upravených na průzkumné. Takto bylo upraveno i 18 Japonských F-86F.
- TF-86F – 2 kusy F-86F, upravené na dvousedadlové cvičné letouny s prodlouženým trupem. Označeny jako model NA-204.
- F-86G – Plánované označení F-86D s vylepšeným motorem a dalšími změnami. Všech 406 postavených kusů ale bylo označeno jako F-86D.
- YF-86H – Výrazně upravený stíhací bombardér s hlubším trupem, jiným motorem a větším rozpětím. Postaveny dva kusy jako model NA-187.
- F-86H – Sériová verze YF-86H. Stíhací bombardér schopný nést jaderné ybraně. Postaveno 473 kusů jako model NA-187 a NA-203.
- QF-86H – 29 kusů F-86H, upravených na cvičné cíle.
- F-86J – Jeden kus F-86A s motorem Orenda, označený jako NA-167. Uvažovaná varianta s výkonnějšími kanadskými motory. Nerealizováno.
- YF-86K – F-86D upravená pro export. Místo raket měla 4 kańony ráže 20 mm, zjednodušený systém řízení palby. 2 Kusy.
- F-86K – Varianta F-86D vyvinutá pro letectva NATO. Postaveno 120 kusů v USA a dalších 221 postavil Italský FIAT. Místo raket nesl 4 kanóny ráže 20 mm po 132 nábojích.
- F-86L – Upravené F-86D s novou elektronikou, upraveným kokpitem. 981 přestavěných kusů.
CAC Sabre
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7d/CA-27_Sabre.gif/220px-CA-27_Sabre.gif)
Canadair Sabre
- Canadair Sabre Mk 1
- Canadair Sabre Mk 2
- Canadair Sabre Mk 3
- Canadair Sabre Mk 4
- Canadair Sabre Mk 5
- Canadair Sabre Mk 6
Produkce celkem
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/da/RCAF_Canadair_Sabre_6.jpg/220px-RCAF_Canadair_Sabre_6.jpg)
- North American – 6297 F-86
- Canadair – 1815 ks.
- CAC – 112 ks.
- FIAT – 221 ks.
- Micubiši – 300 ks.
- Celkem: 9 860 ks.
Uživatelé
– Argentina – Argentinské letectvo
– Bangladéš
– Belgie
– Bolívie
– Barma
– Etiopie
– Filipíny
– Honduras
– Indonésie
– Írán
- Irák
– Itálie – Aeronautica Militare
– Japonsko – Japonské letecké síly sebeobrany
- Jihoafrická republika – South African Air Force
– Jižní Korea – Jihokorejské letectvo
– Jugoslávie
– Kanada – Royal Canadian Air Force
– Kolumbie
– Malajsie
– Německo – Luftwaffe
– Norsko
– Pákistán
– Peru – Letectvo Peru
– Portugalsko – Portugalské letectvo
– Řecko
– Saúdská Arábie
– Španělsko – Španělské letectvo
– Tchaj-wan
– Thajsko – Thajské královské letectvo
– Tunisko
– Turecko – Turecké letectvo
– Spojené státy americké – USAF
– Venezuela – Venezuelské letectvo
Hlavní technické údaje
F-86F Sabre
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cc/North_American_F-86F_Sabre_afg-041110-019.jpg/220px-North_American_F-86F_Sabre_afg-041110-019.jpg)
- Osádka: 1
- Rozpětí: 11,3 m
- Délka: 11,4 m
- Výška: 4,5 m
- Nosná plocha: 29,11 m²
- Hmotnost prázdného letounu: 5046 kg
- Vzletová hmotnost: 6893 kg
- Max. vzletová hmotnost: 8233 kg
Pohonná jednotka
- 1× proudový motor General Electric J47-GE-27
- Tah motoru: 5910 lb.s.t. (2680 kp, 26,289 kN)
Výkony
- Nejvyšší rychlost: 1105 km/h ve výšce 6446 m
- Dostup: 15 118 m
- Stoupavost: 41,15 m/s u hladiny moře
- Dolet: 2454 km
- Vzletová rychlost: 199,64 km/h
- Dojezd při přistání: 710,18 m
Výzbroj
- 6× 12,7mm kulomet (1 602 nábojů)
- až 900 kg pum, napalmu, neřízených střel. Letoun měl 4 závěsníky. Dva z nich byly určené pro přídavné nádrže či taktické jaderné pumy.
Reference
- ↑ a b PÁTEK, Zdeněk. F-86A, E a F Sabre. Historie a plastikové modelářství. 2001, roč. IX, čís. 12, s. 2. ISSN 1210-1427.[Dále jen Pátek (1999)] Chybná citace: Neplatná značka
<ref>
; název „patek:2“ použit vícekrát s různým obsahem - ↑ a b c Pátek (1999), s. 3.
- ↑ THOMPSON, Warren. Sabre: The F-86 in Korea [online]. Flight Journal, 2002 [cit. 2009-09-04]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- V tomto článku byl použit překlad textu z článku F-86 Sabre na anglické Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématu North American F-86 Sabre na Wikimedia Commons