Nela Lisková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Nela Lisková
Nela Lisková (vlevo)
Nela Lisková (vlevo)
Stranická příslušnost
Členství Česká strana sociálně demokratická
Svoboda a přímá demokracie

Narození 9. srpna 1975 (45 let)
Profese politička, podnikatelka a aktivistka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nela Lisková (* 9. srpna 1975) je bývalá česká politička, podnikatelka a aktivistka. V letech 2016–2017 vystupovala jako údajná konzulka Doněcké lidové republiky v Česku.

Politické působení[editovat | editovat zdroj]

Nela Lisková byla členkou ČSSD[1] a v roce 2014 se zúčastnila voleb do zastupitelstev obcí, kdy kandidovala v Ostravě za stranu LEV 21.[2]

V roce 2015 přislíbila podle českého bojovníka Pavla Botky jako členka SPD pomoc proruským separatistům. Vedení SPD se od Liskové distancovalo s vysvětlením, že jde o osobní aktivitu řadové členky a že její názory nejsou stanoviskem celého hnutí.[3]

V roce 2018 se stala ředitelkou Institutu Aleny Vitáskové.[4][5]

V roce 2018 se její činností na sociálních sítích zabýval server manipulatori.cz [6].

Kvůli jejímu působení v Radě Národní domobrany byla zmíněna ve zprávě o extremismu na území České republiky v roce 2016 v kapitole Paramilitární a domobranecké skupiny.[7]

Zastupitelské centrum Doněcké lidové republiky[editovat | editovat zdroj]

Zastupitelské centrum Doněcké lidové republiky byl spolek, který Nela Lisková založila v roce 2016. Spolek byl zapsán do obchodního rejstříku a jako předmět činnosti měl uvedenu spolupráci s doněckou oblastí. Rozpor se zákonem tehdy nebyl shledán. Jen dva dny po založení si změnil stanovy a označil se za Zastupitelské centrum Doněcké lidové republiky a předsedkyně spolku se označovala jako honorární konzul. Smyslem spolku bylo podle Nely Liskové prohlubovat vzájemné ekonomické vztahy, sbližovat představitele samospráv obou zemí či zprostředkovat pomoc obyvatelům doněcké republiky.[8] Nela Lisková také Doněckou republiku pravidelně navštěvovala.[9][10]

Zastupitelským centrem se začal v září 2016 zabývat na základě podnětu tehdejšího ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka Krajský soud v Ostravě. Ministerstvo zahraničí od začátku požadovalo zrušení spolku, protože Česká republika existenci Doněcké lidové republiky neuznává, a proto v Česku není možné ani její diplomatické zastoupení.[10] Krajský soud nejprve vyzval ke změně názvu spolku a když se tak nestalo, byl spolek v roce 2017 zrušen.[9][11] Zrušení následně potvrdil v dubnu 2018 olomoucký Vrchní soud.[5][1]

Národní domobrana[editovat | editovat zdroj]

Spolu s vojenským lékařem Markem Obrtelem a etnologem Františkem Krejčou byla členka vedení zapsaného spolku Národní domobrana.[12][13] Spolkem se v roce 2017 zabývalo Ministerstvo vnitra ve svém dokumentu Extremismus Souhrnná situační zpráva 1. čtvrtletí roku 2016 a 2. čtvrtletí roku 2017. [14][15] V únoru 2020 zrušila své členství.[16]

Spor s Pavlem Bělobrádkem[editovat | editovat zdroj]

V roce 2016 sdílela Lisková emailem a na sociálních sítich smyšlený výrok člena KDU-ČSL Pavla Bělobrádka, který tvrdil, že „Bělobrádek nás ženy vyzývá, abychom se uvolily v rámci zvýšení populace ke styku s imigranty, což považuji za nehoráznou prasárnu a pohrdání námi, českými ženami.“. [17] Po opakovaném sdílení téhož příspěvku přistoupil Bělobrádek k vydání tiskové zprávy, kde se vůdči výrokům ohradil.[18]

Spor s Olgou Richterovou[editovat | editovat zdroj]

V roce 2019 sdílela Lisková na sociální síti smyšlený výrok členky České pirátské strany Olgy Richterové, který tvrdil, že Richterová a Piráti chtějí dávat migrantům startovací byty, zatímco Češi si mají brát hypotéky.[19] Po opakovaném sdílení téhož příspěvku přistoupila Richterová k podání žaloby, při výslechu v březnu 2021 pak uvedla, že kvůli sdílenému příspěvku čelila nadávkám, ale i výhrůžkám, a to dokonce i výhrůžkám zabití. Richterová žádá odškodnění za nemajetkovou újmu a omluvu. Lisková označila kauzu za zpolitizovanou a Olgu Richterovou za hysterku, která si hraje na oběť. Také označila Českou pirátskou stranu za zločineckou neofašistickou organizaci, která podporuje terorismus. Při výslechu uvedla, že nemá povinnost ověřovat si pravdivost sdílených příspěvků. O vině bude soud rozhodovat v květnu.[20]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Vrchní soud potvrdil zrušení samozvaného doněckého konzulátu v Ostravě. iDNES.cz [online]. 2018-04-26 [cit. 2020-04-24]. Dostupné online. 
  2. Hlasy pro kandidáty | volby.cz. www.volby.cz [online]. [cit. 2020-04-24]. Dostupné online. 
  3. České žoldáky na Ukrajině nepodporujeme, brání se okamurovci. Aktuálně.cz [online]. 2015-07-27 [cit. 2020-04-24]. Dostupné online. (česky) 
  4. PRCHAL, Lukáš. Vitásková spojila síly s Liskovou z extremistické domobrany. Mají neziskovku na ochranu lidských práv. Deník N [online]. 2018-10-19 [cit. 2020-04-24]. Dostupné online. (česky) 
  5. a b Vitásková angažovala kontroverzní šéfku samozvaného doněckého konzulátu. iDNES.cz [online]. 2018-10-19 [cit. 2020-04-24]. Dostupné online. 
  6. Nela Lisková a její boj za národní zájmy a „proti negrům“. Manipulátoři.cz [online]. 2018-05-09 [cit. 2021-03-18]. Dostupné online. (česky) 
  7. Zpráva o extremismu na území České republiky v roce 2016. www.mvcr.cz [online]. Ministerstvo vnitra [cit. 2021-03-19]. Dostupné online. 
  8. Členka Národní domobrany to nevzdala, dál bojuje o doněcký ‚konzulát‘ v Česku | Domov. Lidovky.cz [online]. 2017-09-27 [cit. 2020-04-24]. Dostupné online. (česky) 
  9. a b Samozvaný doněcký konzulát v Česku se odmítl přejmenovat. Soud ho může zrušit | Domov. Lidovky.cz [online]. 2016-10-14 [cit. 2020-04-24]. Dostupné online. (česky) 
  10. a b SUPÍKOVÁ, Bronislava. Soud rozhodl o zrušení údajného doněckého zastoupení v Ostravě. Deník.cz. 2017-06-28. Dostupné online [cit. 2020-04-24]. (česky) 
  11. Soud zrušil konzulát neexistující Doněcké lidové republiky: »Konzulka« se poradí s povstalci. Blesk.cz [online]. [cit. 2020-04-24]. Dostupné online. 
  12. Domobranci v armádních uniformách. Hra na vojáky ve jménu obrany země - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2020-04-24]. Dostupné online. 
  13. ŠMERAL, Jiří. Domobrana má v kraji příznivce. Pardubický deník. 2017-08-01. Dostupné online [cit. 2020-04-24]. (česky) 
  14. Souhrnná situační zpráva 1. čtvrtletí roku 2016. Extremismus [online]. Ministerstvo vnitra České republiky [cit. 19.03.2021]. Dostupné online. 
  15. Souhrnná situační zpráva 2. čtvrtletí roku 2017. Extremismus [online]. Ministerstvo vnitra České republiky [cit. 19.03.2021]. Dostupné online. 
  16. Dezinformátoři proti sobě aneb konec Liskové v domobraně. Manipulátoři [online]. 2020-02-23 [cit. 2020-04-24]. Dostupné online. (česky) 
  17. Vyzýval Bělobrádek Češky k sexu s uprchlíky? „Nehorázná lež,“ zuří vicepremiér. www.blesk.cz [online]. [cit. 2021-03-19]. Dostupné online. 
  18. Osobní dopis Pavla Bělobrádka s vyjádřením k lživým tvrzením Nely Liskové. www.kdu.cz [online]. [cit. 2021-03-19]. Dostupné online. 
  19. „Znásilní a zabijou tě, ty hnusná blbko,“ píšou Pirátce Richterové kvůli hoaxu. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2021-03-17]. Dostupné online. 
  20. Tolik nenávisti jsem ještě nezažila, rozplakala se u soudu politička. iDNES.cz [online]. 2021-03-17 [cit. 2021-03-17]. Dostupné online.