Seznam rybníků v Česku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Největší rybníky v Česku)
Skočit na: Navigace, Hledání

Seznamy rybníků[editovat | editovat zdroj]

Rybníky větší než 150 ha[editovat | editovat zdroj]

Přehled rybníků v Česku větších než 150 ha, seřazen podle aktuální rozlohy vodní plochy dle katastru.n

pořadí rybník rozloha
[ha]
hloubka
[m]
nadm. výška
[m n.m.]
objem
[mil.m³]
odtok (povodí) okres
1. Rožmberk 647 6,2 427 5,86 Lužnice a Potěšilka Jindřichův Hradec
2. Bezdrev 520 7,0 381 5,63 Netolický potok (Vltava) České Budějovice
3. Horusický rybník 415 6,0 416 3,97 Zlatá stoka (Lužnice) Tábor
4. Dvořiště 388 4,5 434 6,65 Zlatá stoka (Lužnice) České Budějovice
5. Velký Tisý 317 3,4 421 4,28 Zlatá stoka (Lužnice) Jindřichův Hradec
6. Záblatský rybník 310 3,0 427 3,35 Zlatá stoka (Lužnice) Jindřichův Hradec
7. Nesyt 296 3,0 175 4,5 Včelínek (Dyje) Břeclav
8. Máchovo jezero 284 12,0 266 6,21 Robečský potok (Ploučnice) Česká Lípa
9. Žehuňský rybník 258 6,0 204 6,0 Cidlina Nymburk
10. Dehtář 246 6,0 406 6,12 Dehtářský potok (Vltava) České Budějovice
11. Jaroslavický rybník[1] 245 5,0 185  ? Mlýnská strouha (Dyje) Znojmo
12. Staňkovský rybník 241 8,5 469 6,6 Koštěnický potok (Lužnice) Jindřichův Hradec
13. Velká Holná 230 3,0 453  ? Holenský potok (Nežárka) Jindřichův Hradec
14. Velké Dářko 205 3,0 614 6,6 Sázava Žďár nad Sázavou
15. Svět 215 3,0 436 3,325 Spolský potok (Lužnice) Jindřichův Hradec
16. Bošilecký rybník 200  ? 420 1,81 Bošilecký potok (Lužnice) České Budějovice
17. Kačležský rybník 196 2,0 530 3,4 Koštěnický potok (Lužnice) Jindřichův Hradec
18. Koclířov 202  ?  ? 1,95 Zlatá stoka (Lužnice) Jindřichův Hradec
19. Novoveský rybník 174 2,0 178 2,2 Olbramovický potok (Jihlava) Brno-venkov
20. Opatovický rybník 161 3,0 436 1,9 Zlatá stoka (Lužnice) Jindřichův Hradec
21. Bohdanečský rybník 160 2,0 218  ? Opatovický kanál (Labe) Pardubice
22. Kaňov 159  ? 427 1,49 Zlatá stoka (Lužnice) Jindřichův Hradec
23. Vrkoč 156 2,0 173 1,7 Mlýnský náhon Cvrčovice (Jihlava) Brno-venkov
24. Hradecký rybník[2] 154[3]  ?  ?  ? Mlýnský náhon (Morava) Přerov

Další rybníky větší než 100 ha[editovat | editovat zdroj]

Přehled většiny zbývajících rybníků v Česku větších než 100 ha, seřazen podle aktuální rozlohy vodní plochy dle katastru.

přibližné pořadí rybník okres rozloha [ha] odtok
25. Ponědražský rybník Jindřichův Hradec 142 Zlatá stoka, Ponědražský potok (Lužnice)
26. Olšina Český Krumlov 140 Olšina (Vltava)
27. Volejšek České Budějovice 137  ???[4] (Vltava)
28. (Velký) Spolský rybník České Budějovice 137 Spolský potok (Lužnice)
29. Podsedek a Humelenský rybník[5] Jindřichův Hradec 131 Rybniční stoka, Černá stoka (Nežárka)
30. Starý rybník Brno-venkov 130 Mlýnský náhon Cvrčovice
31. Krvavý rybník Jindřichův Hradec 137 Lomský potok (Nežárka)
32. (Velký) Žárský rybník České Budějovice 120 Žárský potok (Stropnice)
33. Hořejší Padrťský rybník Rokycany 120[zdroj?] Klabava (Berounka)
34. Munický rybník České Budějovice 112 Munický potok, ???[6] (Vltava)
35. Labuť Strakonice 108 Kostratecký potok (Lomnice)
36. Vlkovický rybník České Budějovice 105 Miletínský potok (Lužnice)
37. Vlhlavský rybník České Budějovice 105 Pištínský potok (Vltava)
38. Řežabinec Písek 105[7] Řežabinský potok (Otava)
39. Kovčínský rybník Klatovy 104 Kovčínský potok (Úslava)
40. Blatec České Budějovice 103 Jamský potok (Vltava)

Rybníky větší než 50 ha[editovat | editovat zdroj]

V Česku se nachází více než sto dalších rybníků větších než 50 ha.

Odlišné hodnoty[editovat | editovat zdroj]

  • Historická velikost rybníků a velikost při mimořádných událostech se může výrazně lišit. Například Rožmberk (dnes 647 ha) měl původní rozlohu 1060 ha a při povodních v roce 2002 se jeho plocha více než ztrojnásobila na 2300 ha.[8] Mnohé velmi velké středověké rybníky jako například Blato u Poděbrad (původně 973 ha) zcela zanikly.
  • Výtopa rybníků je zpravidla menší než katastrální výměra. Důvodem k nižšímu nadržení může být ekonomická motivace. Části některých rybníků se přeměňují ve slatiny, čímž se redukuje plocha rybníku.
  • U rybníka Rožmberk je někdy uváděna velikost 677 ha. Tento údaj zahrnuje i "vestavěný" rybník Vítek.
  • U rybníka Bezdrev je často uváděna plocha 450 ha, což Bezdrev řadí na druhé místo. Záleží na započítání spojených vodních ploch jako Češňovický cíp, Malý Bezdrev, Bezdrývka, které formálně oddělují mosty a hráze.
  • Vzhledem ke specifikům Staňkovského rybníka jej někteří autoři nepovažují za rybník.
  • Do vodní plochy může být započítána někdy navíc i plocha ostrovů. Z uvedených rybníků mají velikostí významné ostrovy například Velká Holná (ostrov Naxos), Bezdrev (Králičí ostrov) a Dehtář.

Historie největších rybníků[editovat | editovat zdroj]

odhad pořadí rybník okres odhad maximální rozlohy
[km²]
současná rozloha
[km²]
1. Rožmberk Jindřichův Hradec 23 6,5
2. Čeperka Pardubice 11 0
3. Blato Nymburk 10 0
4. a následující velké rybníky na Pardubicku mezi 9 a 10 0

Do 13. století nelze spolehlivě doložit velikost tehdejších rybníků. Počátkem 13. století se již stavěly rybníky s plochou více než 100 ha. Nejstarším dochovaným velkým rybníkem je Žárský rybník (120 ha), který je zmiňován již v roce 1221. V následujících staletích docházelo k rychlému pokroku v rybníkářství. V patnáctém století byl největším českým rybníkem Blato (též Blatské jezero) u Poděbrad s plochou přibližně 990 ha. Na Pardubicku byla vybudována dnes již neexistující soustava s několika rybníky blížících se 1000 ha. Největším rybníkem z nich byl Čeperka dokončený v roce 1496. Různí autoři odhadují maximální velikost Čeperky od 950 ha do 1250 ha. Koncem patnáctého a počátkem šestnáctého století se ukázalo, že takto velké rybníky mají vzhledem k nákladům neuspokojivé hektarové výnosy. Později již takto velké rybníky (vyjma Rožmberku) nebyly navrhovány. V roce 1590 byl dokončen rybník Rožmberk, který byl vzhledem k druhotné protipovodňové funkci naddimenzován i na provoz při zatopeném území nad 2000 ha. Z ekonomických důvodů se rybník provozoval v následujících staletí na ploše okolo 1000 ha. Během povodní v roce 2002 se Rožmberk bez technických problémů rozlil na plochu přibližně 2300 ha. Pro srovnání jednalo se po Lipnu a Orlíku o třetí největší umělou vodní plochu v Česku. Z hlediska maximální vodní plochy v historii rybníka je největším českým rybníkem Rožmberk, pravděpodobně následovaný přibližně poloviční Čeperkou a několika rybníky nad 900 ha.

Vyjma Rožmberku všechny skutečně velké rybníky zanikly. Je krajně nepravděpodobné, že uvedené pořadí největších rybníků v Česku bude doplněno v dohledné budoucnosti nově zbudovanými rybníky.

Podle krajů[editovat | editovat zdroj]

Podle okresů[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. také zvaný Zámecký rybník
  2. Rybník byl dodatečně rozdělen dvěma náspy na části označované jako Pravý, Levý, Dolní pravý a Dolní levý.
  3. http://www.tovacov.cz/article/145/cs/Priroda/Rybniky
  4. Přítokem je bezejmenný potok.
  5. Rybník Podsedek byl kvůli specializaci uměle rozdělen, čímž vznikla nová část pojmenovaná Humelenský rybník. Rozloha vlastního Podsedku bez Humelenského rybníku je 81 ha.
  6. Z jihu je Munický rybník napájen z Bezdreva bezejmennou stokou.
  7. Katastrální výměra celé rezervace (včetně přilehlých tůní) činí 110,7 ha. Tato rozloha je někdy uváděna jako rozloha rybníku.
  8. http://www.trebonsko.cz/rybnik-rozmberk

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KŘIVÁNEK, Jiří; NĚMEC, Jan; KOPP, Jan. Rybníky v České republice. Praha: Consult, 2012. 303 s. ISBN 978-80-903482-9-5. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]