Bošilecký rybník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bošilecký rybník
Bosilecky pond in 2011 (2).JPG
Poloha
Světadíl Evropa
Státy ČeskoČesko Česko
Kraj Jihočeský
Okres České Budějovice
Bošilecký rybník
Bošilecký rybník
Zeměpisné souřadnice
Rozměry
Rozloha 200 ha
Objem 1,81 mil. m³
Povodí 26 km²
Max. hloubka 5 m
Ostatní
Typ rybník
Nadm. výška 420,380 m n. m.
Přítok vody Zlatá stoka, Bošilecký potok
Odtok vody Bošilecký potok
Ostrovy 5
Sídla Dynín
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bošilecký rybník je považován za nejstarší z tzv. hlavních, neboli kaprových rybníků na panství třeboňském. Celková plocha rybníka Bošilecký je dnes 200 ha. Je obhospodařován společností Rybářství Třeboň a.s.. Přestože již 650 let vydává své bohatství, patří spolu s níže ležícím rybníkem Horusickým k nejvýznamnějším rybníkům v majetku společnosti a je mu právem věnována maximální péče.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jeho existence je spolehlivě doložena již v roce 1355, i když patrně ne v současné rozloze. Za husitských válek došlo k poškození rybníka prokopáním hráze. Smlouvou mezi Oldřichem II. z Rožmberka a Janem Malovcem z Pacova z roku 1430 byl opět obnoven. Stalo se tak na Malovcovy náklady, ten poté rybník osadil rybami. Oldřich mu za to slíbil, že po prvním výlovu dostane Malovec tolik ryb, kolik nasadil a o zbytek se oba podělí rovným dílem.

Bošilecký rybník neměl velké pramenné přítoky a napájel se pouze dešťovou vodou, sice z dost rozsáhlé oblasti, nicméně v dobách trvalého sucha se napouštěl jen zdlouhavě, vysychal, voda se kazila, ryba lekala. Tento problém vyřešila roku 1520 Zlatá stoka, kterou v letech 1508-1520 postavil Štěpánek Netolický. Umělé napájení umožňovalo zvyšovat hladinu rybníka, což na druhé straně působilo škody na pozemcích přiléhajících k rybníku, které byly zaplavovány.

Bošilecký rybník byl často letněn. Když byl rybník v létě bez vody a zarostlý trávou, využívali ji hospodáři z Bošilce i Dynína k pasení dobytka nebo k sekání. Toto právo využívat část rybníka, zvanou chobot měli potvrzeno dynínští od roku 1527 Janem z Rožmberka. Protože nebyla jasně vymezená hranice, kde se může pást dobytek dynínský a kde bošilecký, vznikaly mnohé spory. Proto byly v roce 1606 za osobní účasti Petra Voka z Rožmberka do dna rybníka vsazeny hraniční kameny, které jednou provždy určily rozsah práv obou vsí.

Za třicetileté války rybník zpustl, ale byl opět obnoven.

Na počátku 19. století opět hrozil rybníku zánik, protože třeboňští správci jej chtěli přeměnit v pole. Od tohoto úmyslu naštěstí ustoupili. Zákonem o normalizaci vodních ploch byl u hráze rybníka v roce 1908 zasazen kovový sloup s vyznačením maximální možné výše vodní plochy, aby se zabránilo zaplavování pozemků přiléhajících k rybníku.

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Rybník je napájen zejména ze Zlaté stoky od rybníka Kvíčadlo a dále z Bošileckého potoka a jeho přítoku Dynínského potoka. Jeho výpust tvoří 3 litinové trouby o průměru 0,4 m hrazené dřevěnými lopatkami.

O výlovech[editovat | editovat zdroj]

Bošilecký rybník se lovíval jednou za dva roky, a to vždy na Dušičky. Podle staré tradice to bylo proto, aby se rybníkářská chasa mohla účastnit mše. V době mše byl výlov přerušen a chasa se odebrala do bošileckého kostela, který je v těsné blízkosti rybníka. Aby nebyly plašeny ryby v lovišti zvoněním zvonů, dostal farář od rybářů ryby, aby se nezvonilo ve dnech výlovu v bošileckém kostele ranní klekání.

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

Na jižním břehu rybníka se nachází přírodní památka Lhota u Dynína.

Související články[editovat | editovat zdroj]