Nejstarší synagoga v Praze
| Nejstarší synagoga v Praze | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Místo | Praha,  Česko |
| Souřadnice | 50°5′24″ s. š., 14°24′17″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Zánik | 1142 při požáru |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nejstarší synagoga v Praze existovala kdesi v podhradí Pražského hradu, snad na dnešní Malé Straně, již v 11. století nebo nejpozději na počátku 12. století. Shořela spolu s mnoha dalšími stavbami při obléhání Prahy roku 1142.
Historické prameny
[editovat | editovat zdroj]O synagoze v Praze před polovinou 12. století existují dvě stručné zmínky v historických kronikách:
- Kosmova kronika III/47 k roku 1124: „...Tento člověk [Žid Jakub Apella], stav se po křtu odpadlíkem, dal v noci rozbořiti oltář, vystavěný a posvěcený v jejich synagóze, a vzav svaté ostatky, neostýchal se hoditi je do svého záchodu.“[1]
- Mnich sázavský, Pokračování Kosmovy kroniky k roku 1142, při obléhání Prahy Konrádem II. Znojemským: „Téhož roku shořela židovská synagoga a mnoho stavení v podhradí pražském.“
Dějiny synagogy
[editovat | editovat zdroj]Židé v Praze museli být v 11. století již dobře etablovaní, jak vyplývá z údaje Kosmovy kroniky k roku 1091, že v pražském podhradí a vyšehradské ulici (či vsi) sídlí židé oplývající velkým bohatstvím. Vystavěli si vlastní synagogu, která jim byla později zabavena a přeměněna na křesťanský kostel, jak lze odvodit z Kosmova údaje, že v ní byl znesvěcen křesťanský oltář. Židé o svou synagogu zřejmě přišli roku 1096, kdy došlo k pogromu a nucenému křtu Židů ze strany účastníků první křížové výpravy.[2]
Z údaje o shoření synagogy roku 1142 je zřejmé, že v té době židé své kultovní místo (opět) měli a užívali. Po požáru nebyla obnovena[3] a židovské obyvatelstvo se pak soustředilo na pravý břeh řeky, již do oblasti budoucího židovského ghetta.
Poloha
[editovat | editovat zdroj]Poloha synagogy nebyla archeologicky zjištěna a ze zkromných písemných pramenů její ani přibližné umístění nelze spolehlivě určit. Předpokládaná poloha se klade přibližně mezi Újezd a Malostranské náměstí.[4] To vychází zejména z předpokladu, že tato poloha odpovídá označení „v pražském podhradí“ a že druhé, vyšehradské židovské osídlení zmiňované Kosmou zaniklo při křižáckém tažení roku 1096. Do oblasti Újezda ji klade i historicky nedůvěryhodná Hájkova kronika.[5] Po zničení synagogy požárem zřejmě zaniklo malostranské židovské sídliště.
Hypotéz o umístění obou nejvýznamnějších pražských židovských osad zmiňovaných Kosmovou kronikou a tím pádem i možných umístění pražské synagogy je však více: oblast předpolí Pražského hradu a předpolí Vyšehradu, místo při vyšehradské cestě nedaleko Vltavy v okolí Národní třídy nebo již v místě budoucího Židovského města (Josefova).[6] Není také jisté, že se údaje obou kronikářů (o bývalé synagoze a o požáru synagogy) vztahují ke stejné stavbě.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ KOSMAS. Kosmova kronika česká. 1972. vyd. Praha: Svoboda Kapitola Roku od narození Páně 1124, LVII, s. 200. Překlad Karel Hrdina a Marie Bláhová.
- ↑ ŽEMLIČKA, Josef. Čechy v době knížecí, 1034-1198. Praha: Lidové Noviny 660 s. ISBN 80-7106-196-4. S. 212–213.
- ↑ LEDVINKA, Václav; PEŠEK, Jiří. Praha. Praha: Lidové noviny 819 s. ISBN 80-7106-320-7. S. 64.
- ↑ Emil Spira: K dějinám židů v Čechách. Kalendář židovsko-český. 1900-1901, s. 121. Dostupné online.
- ↑ HÁJEK, Václav z Libočan. Kronika česká III.. Praha: Česká akademie věd a umění, 1929. Dostupné online. Kapitola O Židu na Újezdě, s. 87–90.
- ↑ Pěkný, Tomáš: Historie Židů v Čechách a na Moravě. Sefer, Praha 1993 ISBN 80-900895-4-2 S. 269
