Přeskočit na obsah

Národní parky v Maďarsku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

V Maďarsku leží deset národních parků, které pokrývají přibližně 10 procent území země. Celkem zabírají plochu zhruba 4820 km². Národní parky Aggtelek, Hortobágy a Fertő-Hanság jsou zapsány na seznamu Světového dědictví UNESCO. Parky jsou spravovány Vládní agenturou pro národní parky Maďarska (maďarsky Nemzeti park igazgatóság).

Seznam národních parků

[editovat | editovat zdroj]
Foto Název Rok založení Rozloha Poznámky Mapa
česky maďarsky
Hortobagy-ziehbrunnen Národní park Hortobágy Hortobágyi Nemzeti Park 1973 809,5 km2 Rozsáhlé stepi a rašeliniště při toku řeky Tisy. Místní mokřady jsou domovem cca 330 druhů ptactva. Ze savců tu žije např. sysel obecný, ovce nebo maďarský stepní skot. Sídlo NP se nachází v Debrecínu. Od roku 1999 je park součást Světového dědictví UNESCO. HU microregion 1.7.31. Hortobágy
Kiskunság Národní park Kiskunság Kiskunsági Nemzeti Park 1975 506,5 km2 Stepní krajina písečných dun, kulturní krajina Malé Kumánie, jezero Kolon s výskytem vodního ptactva a bahenních želv. Sídlo NP se nachází ve městě Kecskemét. HU microregion 1.2.13. Kiskunsági-homokhát
Okt 14 Národní park Bukové hory Bükki Nemzeti Park 1977 431,5 km2 Vápencové pohoří Bukové hory na severu Maďarska: časté krasové výjevy: jeskyně (kdysi obývané prehistorickými lidmi), závrty a rokle. Celé území parku je hustě zalesněno. Žijí tu desítky druhů ptactva. Sídlo NP se nachází v Egeru,poblíž se nachází také město Miškovec. HU subregion 6.5.1. Központi-Bükk
Hungary Baradla Národní park Aggtelek Aggteleki Nemzeti Park 1985 202 km2 Oblast Aggtelckého krasu, cca 600 jeskyň (nejznámější Baradla - Domica), které jsou obývány mnoha druhy netopýrů (např. netopýr obrovský). Sídlo se nachází ve městě Jósvafő. Park se nachází při hranicích se Slovenskem (na slovenské straně jako NP Slovenský kras), přičemž oba parky jsou od roku 1985 součástí světového dědictví UNESCO. HU mesoregion 6.6. Aggtelek–Rudabányai-hegyvidék
Podersdorf Nordstrand Národní park Fertő-Hanság Fertő-Hanság Nemzeti Park 1991 237 km2 Okolí jižního břehu Neziderského jezera podél hranic s Rakouskem. Podstatnou část jezera tvoří rákosové plochy či bažiny, které jsou domovem mnoha ryb, obojživelníků a zejména v období migrace jsou významnou ptačí rezervací. Sídlo ve městě Sarród. Od roku 2001 součást světového dědictví UNESCO. HU subregion 2.1.2. Fertő–Hanság-medence
Gemenci erdő őzek Národní park Dunaj-Dráva Duna–Dráva Nemzeti Park 1996 497,5 km2 Národní park na jihozápadě Maďarska při tocích řek Dunaj a Dráva. Je domovem mnoha druhů ptactva a je bohatá také na lesní zvěř (např. jelen na obrázku). Sídlo parku se nachází ve městě Pécs (Pětikostelí).
Dunaj-Dráva
Dunaj-Dráva
Kettos-Koros-Bekes Národní park Körös-Maros Körös-Maros Nemzeti Park 1997 512,5 km2 Rozsáhlé mokřady, významná ptačí rezervace na jihovýchodě Maďarska při hranicích s Rumunskem. Sídlo se nachází ve městě Szarvas. HU mesoregion 1.13. Körös–Maros köze
Balaton Hungary Landscape Národní park Balatonská vysočina Balaton-felvidéki Nemzeti Park 1997 570 km2 Národní park severně od jezera Balaton. Vyznačuje se kopcovitou krajinou podél břehů jezera. Mnoho významných rostlinných druhů. Sídlo NP se nachází ve městě Csopak, nedaleko leží také město Veszprém. HU subregion 5.1.2. Balaton-felvidék
Pilis mountains Nagykovacsi Národní park Dunaj-Ipeľ Duna–Ipoly Nemzeti Park 1997 606,5 km2 Národní park podél toku řek Dunaj a Ipeľ. Ty jsou domovem řady druhů, jako např. mlok skvrnitý, želva bahenní, kachna divoká, orel královský, pstruh obecný a další. Sídlo se nachází v Budapešti a Ostřihomi.
Dunaj-Ipeľ
Dunaj-Ipeľ
OrsegiNemzetiPark2 Národní park Őrség Őrségi Nemzeti Park 2002 440,5 km2 Národní park v nejzápadnějším cípu Maďarska mezi Rakouskem a Slovinskem. Jsou zde hojné rašeliníky a jiné rostlinné druhy. V parku se nachází mnoho bažin a je protkán hustou sítí turistických cest. Sídlo v obci Őriszentpéter. HU subregion 3.1.3. Felső-Őrség–Vasi-hegyhát

V tomto článku byl použit překlad textu z článku List of national parks of Hungary na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]