Moskevský centrální okruh
Moskevský centrání okruh 
| |
|---|---|
.jpg) Stanice okruhu Lužniki | |
| Stát | Rusko |
| Město | Moskva |
| Síť metra | Moskevské, Rossijskije železnyje dorogi (vlastník) |
| Datum otevření | 10. září 2016 |
| Počet cestujících | 460 tisíc denně |
| Barva na mapě | červená |
| Technické informace | |
| Typ linky | příměstská či městská železnice |
| Počet stanic | 31 |
| Délka | 54 km |
| Soupravy | Siemens ES2G Lastočka |
| Mapa linky | |
.svg) Poloha linky na mapě města | |
| Externí odkazy | |
| OpenStreetMap | mapová data |
 multimediální obsah na Commons
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Moskevský centrální okruh (rusky Московское центральное кольцо – Moskovskoje centralnoje kolco) je 54 kilometrů dlouhá okružní železniční trať v Moskvě, hlavním městě Ruské federace, fakticky fungující jako pozemní linka metra. Leží dál od centra než okružní linka moskevského metra Kolcevaja dlouhá jen 19,4 kilometru, které má ulehčit.
Byla původně plánována a postavena v letech 1903–1908 pod patronátem cara Mikuláše II., do roku 1934 složila jak pro osobní tak i pro nákladní dopravu, poté sloužila výhradně již nákladní dopravě. Pro osobní dopravu byla za 130 miliard rublů zrekonstruována v letech 2012–2016 a pro provoz na ní byly zakoupeny soupravy Lastočka (česky „Vlaštovka“) z rodiny Siemens Desiro vyráběné v Rusku v Jekatěrinburgu.[1] Počet cestujících se postupně zvyšuje, na konci roku 2016 se jednalo o 300 tisíc osob denně, od září roku 2017 toto číslo převyšuje 400 tisíc cestujících.[2]
Charakteristika[editovat | editovat zdroj]
Dle představitelů moskevského metra i města Moskvy se jedná o způsob dopravy, který poskytuje cestujícím stejnou úroveň služeb, co se pravidelnosti spojů, systému jízdného i navigace ve stanicích týče. Tato trať je proto integrována do systému moskevského metra, na mapách je vyznačena na schématech metra bílou čarou s červeným okrajem nazývaným MCK a sériovým číslem 14. Na trati je 31 zastávek s přestupy na 10 linek metra a 9 radiálních směrů Moskevské železnice.
Stanice[editovat | editovat zdroj]
- Okružnaja
- Vladykino
- Botaničeskij sad
- Rostokino
- Bělokamennaja
- Bulvar Rokossovskogo
- Lokomotiv
- Izmajlovo
- Sokolinaja Gora
- Šosse Entuziastov
- Andronovka
- Nižegorodskaja
- Novochochlovskaja
- Ugrešskaja
- Dubrovka
- Avtozavodskaja
- ZIL
- Věrchnije Kotly
- Krymskaja
- Ploščaď Gagarina
- Lužniki
- Kutuzovskaja
- Dělovoj centr
- Šelepicha
- Chorošovo
- Zorge
- Panfilovskaja
- Strešněvo
- Baltijskaja
- Koptěvo
- Lichobory
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ V Moskvě otevřeli pozemní metro. Moskvané se domnívají, že je to součást předvolebního boje. Český rozhlas [online]. 2016-9-14 [cit. 2016-9-17]. Dostupné online.
- ↑ Новый рекорд МЦК: 400 тысяч пассажиров за день. stroi.mos.ru [online]. [cit. 2018-03-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-29. (rusky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Moskevský centrální okruh na Wikimedia Commons
