Morač zákrovnatý

Morač zákrovnatý
	Morač zákrovnatý (Ammi visnaga)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	miříkotvaré (Apiales);
Čeleď	miříkovité (Apiaceae);
Rod	morač (Ammi);
Binomické jméno
	Ammi visnaga; (L.) Lam., 1778
Synonyma
	Daucus visnaga; Visnaga daucoides; Pakmín visnaga;
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Morač zákrovnatý (Ammi visnaga) je statná, až metr vysoká, aromatická bylina, druh rodu morač. Je původní druh v Jižní Evropě, Malé Asii, v oblastí okolo Kavkazu i na severu Afriky. Jako naturalizovaný druh roste v Severní, Střední i Jižní Americe.

V České republice je považován za příležitostně se objevující neofyt. Do volné přírody bývá zavlékán z oblasti Středozemního moře nebo přechodně zplaňuje ze zahrad, pěstuje se např. v Polsku a velmi řídce i v ČR. V české přírodě byl poprvé zjištěn roku 1987, po roce 2010 však již nebyl nalezen.^[1]^[2]^[3]^[4]

Ekologie

Původní výskyt morače zákrovnatého bývá nejčastější v travnatých porostech na zásaditých půdách a na suchých travnatých svazích v nadmořské výšce do 500 m. Rostliny dobře rostou i na běžné půdě, dostatek světla a živin však přispívá k jejich velikosti, počtu okolíků i semen. Plody této monokarpické byliny dozrávají v červenci až září.^[1]^[4]^[5]

Popis

Jednoletá až dvouletá rostlina s pevnou, přímou, větvenou lodyhou vysokou až 1 metr, vyrůstající z kůlovitého kořene. Listy jsou v obryse vejčité, až čtyřnásobně peřenosečně dělené s niťovitými úkrojky 20 až 30 mm dlouhými a 0,5 až 1 mm širokými. Bazální listy mají řapíky, lodyžní jsou přisedlé.

Na koncích lodyh i větví vyrůstají okolíky velké 6 až 10 cm složené z 30 až 150 dlouze stopkatých okolíčků, jejích paprsky se v době zralosti plodů stahují dohromady a stojí vzpřímeně. Obaly z početných zelených, jednou až dvakrát peřenosečných listenů mají tenké úkrojky na koncích obrácené dozadu, obalíčky jsou štětinovité. Drobné, pětičetné, oboupohlavné květy mají jen nepatrný kalich a pět bílých korunních lístků. Tyčinek je v květu pět, spodní semeník vznikl ze dvou plodolistů. Rostliny vykvétají v červnu a červenci, přenos pylu z prašníků na blizny zajišťuje drobný hmyz.

Plodem je vejčitá, lysá, hnědá dvounažka s pěti světlými žebry, která bývá asi 2 mm dlouhá a 1 mm široká. Aromatické dvounažky jsou pomoci větru nebo povrchové vody roznášené po okolí.^[3]^[5]^[6]^[7]

Význam

Semena se v tradiční medicíně používají dlouhodobě. Byly v nich shledány mnohé léčivé látky, např. obsahují chromony, hlavně spasmolytikum khelin, visnagin, kumarin a dále flavonové glykosidy a éterické oleje. Odvar nebo tinktura z nich vyvolává útlum hladkého svalstva, zejména močovodu, žlučových cest, žlučníku i průdušek. Droga také způsobuje rozšíření věnčitých tepen a zlepšuje kontrakci srdce, používá se také při angině pectoris. Semena slouží jako surovina pro průmyslovou výrobu khelinu.^[1]^[3]

Reference

↑ ^a ^b ^c STASZKOVÁ, Barbora. Rostliny jako zdroje kumarinů. Praha, 2014 [cit. 01.06.2016]. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Jana Karlíčková. Dostupné online.
↑ FRÖBERG, Lars. Flora Nordica: Apiaceae - Ammi visnaga [online]. Flora Nordica, Naturhistoriska riksmuseet, Stockholm, SE, rev. 16.07.2008 [cit. 2016-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-12. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c AtlasRostlin.cz: Morač zákrovnatý [online]. Tiscali media, a.s., Praha [cit. 2016-06-01]. Dostupné online.
↑ ^a ^b RUŠČIČ, Mirko; NIKOLIČ, Toni. Ammi visnaga a new taxon in Croatian flora. S. 301–306. Acta Botanica Croatica [online]. University of Zagreb, HR, 2011 [cit. 01.06.2016]. Roč. 2, čís. 70, s. 301–306. Dostupné online. ISSN 0365-0588. (anglicky)
↑ ^a ^b SHEH, Meng-lan; WATSON, Mark F. http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=200015348 [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2016-06-01]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ANDERBERG, Arne. Den virtuella floran: Ammi visnaga [online]. Naturhistoriska riksmuseet, Stockholm, SE, rev. 18.07.2000 [cit. 2016-06-01]. Dostupné online. (švédsky)
↑ POWELL, J. M. PlantNET, NSW FloraOnline: Ammi visnaga [online]. Royal Botanic Gardens & Domain Trust, Sydney Australia, rev. 1992 [cit. 2016-06-01]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu pakmín visnaga na Wikimedia Commons
Taxon Ammi visnaga ve Wikidruzích

[thesis-1] STASZKOVÁ, Barbora. Rostliny jako zdroje kumarinů. Praha, 2014 [cit. 01.06.2016]. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Jana Karlíčková. Dostupné online.

[nord-2] FRÖBERG, Lars. Flora Nordica: Apiaceae - Ammi visnaga [online]. Flora Nordica, Naturhistoriska riksmuseet, Stockholm, SE, rev. 16.07.2008 [cit. 2016-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-12. (anglicky)

[tisc-3] AtlasRostlin.cz: Morač zákrovnatý [online]. Tiscali media, a.s., Praha [cit. 2016-06-01]. Dostupné online.

[asta-4] RUŠČIČ, Mirko; NIKOLIČ, Toni. Ammi visnaga a new taxon in Croatian flora. S. 301–306. Acta Botanica Croatica [online]. University of Zagreb, HR, 2011 [cit. 01.06.2016]. Roč. 2, čís. 70, s. 301–306. Dostupné online. ISSN 0365-0588. (anglicky)

[china-5] SHEH, Meng-lan; WATSON, Mark F. http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=200015348 [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2016-06-01]. Dostupné online. (anglicky)

[linn-6] ANDERBERG, Arne. Den virtuella floran: Ammi visnaga [online]. Naturhistoriska riksmuseet, Stockholm, SE, rev. 18.07.2000 [cit. 2016-06-01]. Dostupné online. (švédsky)

[aus-7] POWELL, J. M. PlantNET, NSW FloraOnline: Ammi visnaga [online]. Royal Botanic Gardens & Domain Trust, Sydney Australia, rev. 1992 [cit. 2016-06-01]. Dostupné online. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]