Morač zákrovnatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxMorač zákrovnatý
alternativní popis obrázku chybí
Morač zákrovnatý (Ammi visnaga)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád miříkotvaré (Apiales)
Čeleď miříkovité (Apiaceae)
Rod morač (Ammi)
Binomické jméno
Ammi visnaga
(L.) Lam., 1778
Synonyma
  • Daucus visnaga
  • Visnaga daucoides
  • Pakmín visnaga
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Nákres morače zákrovnatého

Morač zákrovnatý (Ammi visnaga) je statná, až metr vysoká, aromatická bylina, druh rodu morač. Je původní druhJižní Evropě, Malé Asii, v oblastí okolo Kavkazu i na severu Afriky. Jako naturalizovaný druh roste v Severní, Střední i Jižní Americe.

České republice je považován za příležitostně se objevující neofyt. Do volné přírody bývá zavlékán z oblasti Středozemního moře nebo přechodně zplaňuje ze zahrad, pěstuje se např. v Polsku a velmi řídce i v ČR. V české přírodě byl poprvé zjištěn roku 1987, po roce 2010 však již nebyl nalezen.[1][2][3][4]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Původní výskyt morače zákrovnatého bývá nejčastější v travnatých porostech na zásaditých půdách a na suchých travnatých svazích v nadmořské výšce do 500 m. Rostliny dobře rostou i na běžné půdě, dostatek světla a živin však přispívá k jejich velikosti, počtu okolíků i semen. Plody této monokarpické byliny dozrávají v červenci až září.[1][4][5]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jednoletádvouletá rostlina s pevnou, přímou, větvenou lodyhou vysokou až 1 metr, vyrůstající z kůlovitého kořene. Listy jsou v obryse vejčité, až čtyřnásobně peřenosečně dělené s niťovitými úkrojky 20 až 30 mm dlouhými a 0,5 až 1 mm širokými. Bazální listy mají řapíky, lodyžní jsou přisedlé.

Na koncích lodyh i větví vyrůstají okolíky velké 6 až 10 cm složené z 30 až 150 dlouze stopkatých okolíčků, jejích paprsky se v době zralosti plodů stahují dohromady a stojí vzpřímeně. Obaly z početných zelených, jednou až dvakrát peřenosečných listenů mají tenké úkrojky na koncích obrácené dozadu, obalíčky jsou štětinovité. Drobné, pětičetné, oboupohlavné květy mají jen nepatrný kalich a pět bílých korunních lístků. Tyčinek je v květu pět, spodní semeník vznikl ze dvou plodolistů. Rostliny vykvétají v červnu a červenci, přenos pyluprašníků na blizny zajišťuje drobný hmyz.

Plodem je vejčitá, lysá, hnědá dvounažka s pěti světlými žebry, která bývá asi 2 mm dlouhá a 1 mm široká. Aromatické dvounažky jsou pomoci větru nebo povrchové vody roznášené po okolí.[3][5][6][7]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Semena se v tradiční medicíně používají dlouhodobě. Byly v nich shledány mnohé léčivé látky, např. obsahují chromony, hlavně spasmolytikum khelin, visnagin, kumarin a dále flavonové glykosidy a éterické oleje. Odvar nebo tinktura z nich vyvolává útlum hladkého svalstva, zejména močovodu, žlučových cest, žlučníku i průdušek. Droga také způsobuje rozšíření věnčitých tepen a zlepšuje kontrakci srdce, používá se také při angině pectoris. Semena slouží jako surovina pro průmyslovou výrobu khelinu.[1][3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c STASZKOVÁ, Barbora. Rostliny jako zdroje kumarinů. Praha, 2014 [cit. 01.06.2016]. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Jana Karlíčková. Dostupné online.
  2. FRÖBERG, Lars. Flora Nordica: Apiaceae - Ammi visnaga [online]. Flora Nordica, Naturhistoriska riksmuseet, Stockholm, SE, rev. 16.07.2008 [cit. 2016-06-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c AtlasRostlin.cz: Morač zákrovnatý [online]. Tiscali media, a.s., Praha [cit. 2016-06-01]. Dostupné online. (česky) 
  4. a b RUŠČIČ, Mirko; NIKOLIČ, Toni. Ammi visnaga a new taxon in Croatian flora. Acta Botanica Croatica [online]. University of Zagreb, HR, 2011 [cit. 01.06.2016]. Roč. 2, čís. 70, s. 301-306. Dostupné online. ISSN 0365-0588. (anglicky) 
  5. a b SHEH, Meng-lan; WATSON, Mark F. http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=200015348 [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2016-06-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ANDERBERG, Arne. Den virtuella floran: Ammi visnaga [online]. Naturhistoriska riksmuseet, Stockholm, SE, rev. 18.07.2000 [cit. 2016-06-01]. Dostupné online. (švédsky) 
  7. POWELL, J. M. PlantNET, NSW FloraOnline: Ammi visnaga [online]. Royal Botanic Gardens & Domain Trust, Sydney Australia, rev. 1992 [cit. 2016-06-01]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]