Mistrovství světa silničních motocyklů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mistrovství světa silničních motocyklů
Aktuální ročník:
Mistrovství světa silničních motocyklů 2016
Oficiální logo Mistrovství světa silničních motocyklů
Oficiální logo Mistrovství světa silničních motocyklů
Sport motocykly
Založeno 1949
Vlastník Dorna Sports
Ředitel Carmelo Ezpeleta (Dorna)
Prezident Vito Ippolito (FIM)
Poslední vítěz Španělsko Jorge Lorenzo (MotoGP)
Francie Johann Zarco (Moto2)
Spojené království Danny Kent (Moto3)
Nejvíce titulů Itálie Giacomo Agostini (15)
TV partneři Nova Sport
Zakladatel FIM
Web motogp.com

Mistrovství světa silničních motocyklů („MotoGP“) je nejprestižnější seriál motocyklových závodů. Již tradičně je rozdělen do několika kategorií, dnes jsou to třídy Moto3, Moto2 a MotoGP. Poslední jmenovaná třída je pokládána za vrchol motocyklového sportu, jakýsi motocyklový ekvivalent Formule 1. Dnes je podle ní pojmenován i celý šampionát, ačkoli se jedná spíše o marketingové označení vlastníka komerčních práv Dorna Sports. Oficiální název, který používá Mezinárodní motocyklová federace (FIM), zní „FIM Road Racing World Championship Grand Prix“. Jednotlivé závody jsou označovány jako „Grand Prix“ (velká cena).

Motocykly, na kterých zde jezdci závodí, se nevyrábí sériově, ačkoli dnes již mají některé součásti, které ze sériových motocyklů vycházejí – např. motory.

Jedná se o nejstarší motoristické mistrovství světa, první ročník se konal již v roce 1949 (mistrovství světa formule 1 bylo založeno o rok později). Žádný z českých jezdců toto mistrovství nikdy nevyhrál, ale za nejúspěšnější jezdce mohou být považováni František Šťastný, Gustav Havel, Bohumil Staša a Stanislav Malina (50.–70. léta).[1] Současnými českými účastníky jsou Jakub Kornfeil a Karel Hanika (oba Moto3).

V rámci MotoGP se jede i závod Grand Prix ČR.

Přehled[editovat | editovat zdroj]

MotoGP v Brně

Každá sezona se skládá ze série (v současnosti osmnácti) závodů na uzavřených závodních okruzích. Dříve převažovaly dočasné přírodní a městské okruhy, včetně slavné Tourist Trophy na ostrově Man, ale již od konce 80. let se jezdí výhradně na relativně bezpečných specializovaných automotodromech. Závody se konají vždy v neděli, a to i tradiční nizozemská velká cena "Dutch TT" na okruhu v Assenu, která se po dlouholeté tradici (od 20. let 20. století) nově od roku 2016 jezdí namísto soboty také v neděli.

Motocykly jsou rozděleny do několika kategorií podle objemu motoru. Od první sezony v roce 1949 až do roku 2002 byly všechny třídy včetně sajdkár otevřeny dvoudobým (dvoutaktním) i čtyřdobým (čtyřtaktním) motocyklům. Celá padesátá léta a většinu šedesátých dominovaly čtyřdobé motory. V šedesátých letech se dvoudobé motory začaly dostávat do nižších kubatur. V sedmdesátých letech dvoudobé motory vytlačily zpočátku používané čtyřdobé. Roku 1979 se Honda pokusila o návrat čtyřdobých motorů do hlavní kategorie, ale projekt NR500 selhal.

Na prahu 21. století, v roce 2002, pak přišla revoluce v podobě první výhradně čtyřtaktní třídy nazvané MotoGP, která měla nahradit kategorii motocyklů o objemu do 500 ccm, ačkoli ty ještě mohly jednu sezonu (2002) závodit současně s motocykly MotoGP. V roce 2010 následovalo zavedení třídy Moto2, která nahradila kategorii motocyklů o objemu do 250 ccm a konečně o dva roky později (2012) byla zavedena i třída Moto3, která nahradila motocykly o objemu do 125 ccm.

Tím byla transformace šampionátu na výhradně čtyřtaktní dovršena.

Postupně tedy existovaly tyto třídy: dvoutaktní i čtyřtaktní motocykly o objemu do 50 ccm, 80 ccm, 125 ccm, 250 ccm, 350 ccm a 500 ccm. Výhradně čtyřtaktní třída MotoGP pak v roce 2002 začínala s max. povoleným objemem 990 ccm, který byl pro sezonu 2007 snížen na 800 ccm, aby byl v roce 2012 opět navýšen, tentokrát na rovných 1000 ccm. Motocykly už ale v rámci úspor nejsou tak extrémními prototypy jako byly v dřívějších letech. Další výhradně čtyřtaktní třídy Moto2 a Moto3 pak mají max. povolený objem 600 ccm, resp. 250 ccm.

Sajdkáry začínaly s max. povoleným objemem motoru 600 ccm, ale po dvou letech byl tento limit snížen na 500 ccm. Po sezoně 1996 byly sajdkáry jako součást mistrovství světa silničních motocyklů zrušeny, ale dodnes se jejich závody konají v rámci samostatného šampionátu Superside.

Přehled tříd[editovat | editovat zdroj]

Toto je přehled historického vývoje jednotlivých tříd mistrovství světa silničních motocyklů.

* 1951–1960 1961–1970 1971–1980 1981–1990 1991–2000 2001–2010 2011–
50 ccm 1962–1983
80 ccm 1984–1989
125 ccm 1949–2011
Moto3 2012–současnost
250 ccm 1949–2009
Moto2 2010–současnost
350 ccm 1949–1982
500 ccm 1949–2001
MotoGP 2002–současnost
Sidecar 1949–1996
  • Kategorie uvedené v tabulce kurzívou byly zrušeny, nahrazeny nebo vyškrtnuty jako součást Mistrovství světa silničních motocyklů. Kategorie zvýrazněny tučně jsou kategorie v současnosti provozované v rámci Mistrovství světa silničních motocyklů.
  • vývoj třídy MotoGP:
    • 2002–2006: čtyřdobé motory o objemu do 990 ccm
    • 2007–2011: čtyřdobé motory o objemu do 800 ccm
    • 2012–dnes: max. čtyřválcové čtyřdobé motory o objemu do 1000 ccm

Specifikace[editovat | editovat zdroj]

Toto jsou současné technické specifikace jednotlivých tříd mistrovství světa silničních motocyklů.

Moto3 Moto2 MotoGP
Konfigurace
motoru
jednoválec řadový čtyřválec vidlicový dvouválec (V-twin),
vidlicový čtřyválec (V-4),
řadový čtyřválec (i-4, inline-four)
Max. objem 250 ccm 600 ccm 1000 ccm
Cykly čtyřdobý motor
Ventily čtyři ventily 16 ventilů (16v)
Rozvody DOHC, čtyři ventily na válec
Palivo bezolovnaté, 100 oktanů
Dodávání paliva vstřikování
Sání atmosférické
Max. výkon cca 40 kW (54 hp) cca 100 kW (135 hp) cca 180 kW (245 hp)
Mazání olejová vana
Max. otáčky 17500 až 18000 ot/min
Max. rychlost[2] > 230 km/h > 285 km/h > 345 km/h
Chlazení samostatná vodní pumpa
Pneumatiky Dunlop Michelin
  • třída Moto2 používá jednotné motory, jejich dodavatelem je Honda - motor vychází ze silničního motocyklu CBR600RR
  • pneumatiky jsou jednotné
  • třída MotoGP bude od roku 2016 používat jednotné pneumatiky Michelin.

Okruhy[editovat | editovat zdroj]

Státy ve kterých se koná MotoGP (zeleně) a státy, kde se mistrovství konalo v minulosti (červeně)

Přehled okruhů[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam okruhů mistrovství světa silničních motocyklů.

Kalendář 2016[editovat | editovat zdroj]

Toto jsou okruhy, které jsou součástí kalendáře MotoGP v roce 2016. Je naplánováno celkem 18 velkých cen.

# Datum Země Okruh Poznámka
1 20. března Katar Katar Losail International Circuit noční závod
2 3. dubna Argentina Argentina Autódromo Termas de Rio Hondo
3 10. dubna Spojené státy americké USA Circuit of the Americas
4 24. dubna Španělsko Španělsko Circuito de Jerez
5 8. května Francie Francie Le Mans Circuit
6 22. května Itálie Itálie Mugello Circuit
7 5. června Španělsko Španělsko Circuit de Catalunya
8 26. června Nizozemsko Nizozemsko TT Circuit Assen
9 17. července Německo Německo Sachsenring
10 14. srpna Rakousko Rakousko Red Bull Ring
11 21. srpna Česká republika Česká republika Masarykův okruh
12 4. září Spojené království Spojené království Silverstone
13 11. září San Marino San Marino Misano World Circuit Marco Simoncelli
14 25. září Španělsko Španělsko Motorland Aragon
15 16. října JaponskoJaponsko Japonsko Twin Ring Motegi
16 23. října AustrálieAustrálie Austrálie Phillip Island Grand Prix Circuit
17 30. října MalajsieMalajsie Malajsie Sepang International Circuit
18 13. listopadu Španělsko Španělsko Circuit Ricardo Tormo

Jezdci[editovat | editovat zdroj]

Mistři světa[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam mistrů světa silničních motocyklů.

Bodování závodů[editovat | editovat zdroj]

Bodování je stejné pro všechny kategorie.

Pozice 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15
Body 25 20 16 13 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Grand Prix motorcycle racing na anglické Wikipedii.

  1. Stanislav Malina
  2. Top speed comparison at Mugello [online]. Crash.net, 2012-07-13, [cit. 2013-11-19]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]