Velká cena České republiky silničních motocyklů

Masarykův okruh

Grand Prix ČR byl závod silničních motocyklů různých objemových tříd, který se jezdil na českém území od roku 1950 do roku 2020. Šlo o nejslavnější motoristický závod v České republice, který se pravidelně konal na území Brna a v jeho okolí. Dříve se závodilo na okruzích v západní části města a od roku 1987 do roku 2020 se Velká cena Brna jezdila na automotodromu, nesoucím název Masarykův okruh.

Velká cena Brna se jako mezinárodní závod v letech 1950–1964 uskutečnila čtrnáctkrát a jako součást mistrovství světa 1965–1982 osmnáctkrát. Dále následovaly čtyři ročníky vyhrazené mistrovství Evropy v letech 1983–1986 a od roku 1987 se do Brna mistrovství světa znovu vrátilo a pořádalo se až do roku 2020. Masarykův okruh v Brně má za sebou nejvíce závodů motocyklového šampionátu v historii tohoto sportu po TT Circuit Assen. Od roku 2025 se Grand Prix ČR v rámci MotoGP bude znovu konat, smlouva je dohodnutá na pět let.

Padesátá léta

• 1950 – 10.9. byla odstartována první Velká cena ČSR silničních motocyklů. Jezdci v kubaturách 250 cm³ a 350 cm³ startovali společně, byli odlišení pouze barvami svých vest. Nejvýraznější osobností závodu se stal Josef Vejvoda, vítěz v třídě 250 cm³. Vítězem třídy 350 cm³ a 500cm se stal Antonín Vitvar.
• 1951 – organizaci závodu provázely problémy, důsledkem byla nízká mezinárodní účast. Prvenství v třídě 500 cm³ obhájil Antonín Vitvar.
• 1952 – do hry vstoupila politika, Velká cena ČSR se jela pod názvem Závod družby národů. Svou premiéru si zažila třída 125 cm³, jejímž vítězem se stal Němec Bernhard Petruschke. Dvojnásobný triumf zaznamenal František Bartoš ve třídách 250 cm³ a 350 cm³. Nejsilnější třídu 500 cm³ vyhrál opět Antonín Vitvar.
• 1953 – Velká cena silničních motocyklů se nekonala
• 1954 – ke startu Velké ceny poprvé nastoupil František Šťastný a po obdivuhodném výkonu se stal vítězem třídy 250 cm³. Prvenství také zaznamenali František Bartoš ve třídě 125 cm³, Rakušan Leonhard Fassl ve třídě 350 cm³ a Gustav Havel ve třídě 500 cm³.
• 1955 – svůj poslední závod v kariéře jel Antonín Vitvar a jako nejlepší z československých jezdců ve třídě 500 cm³ dojel třetí. Velký výkon podal Václav Parus, který dojel první ve třídě 125 cm³. Třídy 250 cm³ a 350 cm³ patřily německým jezdcům, vítězi se stali Horst Kassner a Hans Baltisberger.
• 1956 – tragické závody třídy 250 cm³ a 500 cm³ přinesly první oběti Velké ceny Československa, stali se jimi Hans Baltisberger a Michel Mouty. Třída 125 cm³ byla v režii Františka Bartoše, ve třídě 350 cm³ se vítězem stal František Šťastný.
• 1957 – žádný z československých jezdců na vítězství nedosáhl. První zlatý věnec si odnesl Ernst Degner ve třídě 125 cm³, dvojnásobný triumf získal Helmut Hallmeier ve třídách 250 cm³ a 350 cm³ a v nejsilnější třídě 500 cm³ získal prvenství Herold Kliner. Při tréninku třídy 350 cm³ havaroval švédský jezdec Waldemar Lundberg a na následky zranění zemřel.
• 1958 – důležitou změnou v pravidlech bylo schválení pravidla pro menší kapotáže, tato úprava platí dodnes. Své poslední vítězství ve třídě 250 cm³ získal František Bartoš. Ve třídě 125 cm³ loňské vítězství obhájil Ernst Degner, František Šťastný si dojel pro vítězství ve třídě 350 cm³ a třídu 500 cm³ jasně ovládl Dickie Dale. V závodě třídy sidecars havarovala v předposledním kole, kdy jela na druhé pozici, dvojice Jacques Drion/Inge Stollová. Stalo se to ve sjezdu od Žebětína k „dálnici“, kde v mírné pravé zatáčce sidecar vyjel z tratě a několikrát se převrátil. Inge zemřela na místě, Jacques týž den v nemocnici.
• 1959 – tento ročník nepřinesl žádné překvapení ve třídách 125 cm³ a 350 cm³, kde Ernst Degner a František Šťastný obhájili svá prvenství. Životní úspěch zaznamenal František Srna, který zvítězil ve třídě 250 cm³. Australan Eric Hinton se konečně dočkal vítězství ve třídě 500 cm³.

Šedesátá léta

Renzo Pasolini v roce 1969 na čtyřválcové čtyřdobé Benelli 250 ccm. Autor fotografie Jaroslav Dobiáš

• 1960 – své kvality potvrdil Ernst Degner, když počtvrté za sebou zvítězil ve třítě 125 cm³. Dařilo se i Františku Šťastnému, který dominoval ve třídách 250 cm³ a 350 cm³. V nejsilnější třídě 500 cm³ jednoznačně zvítězil Gary Hocking.
• 1961 – nástup strojů Honda na brněnský okruh přinesl dvě vítězství pro jezdce Jima Redmana ve třídách 125 cm³ a 250 cm³. František Šťastný obhájil titul ve třídě 350 cm³ a Rudolf Thalhammer navázal v pětistovkách na vítěznou rakouskou tradici.
• 1962 – ve 12. ročníku Velké ceny Československa oslavil František Šťastný osmé a poslední vítězství na brněnském okruhu, tentokrát v nejsilnější kubatuře 500 cm³. Své premiérové vítězství si připsali Stanislav Malina ve třídě 250 cm³ a Jim Redman ve třídě 350 cm³.
• 1963 – Švýcar Luigi Taveri na své Hondě byl jasným vítězem závodu do 125 cm³. Stanislav Malina obhájil loňské prvenství a svůj velký den zažil Gustav Havel, který vyhrál závody třistapadesátek a pětistovek.
• 1964 – poprvé v historii nebyla vypsána třída pětistovek. Ve třídě 125 cm³ zvítězil znovu Luigi Taveri, nejrychlejší v závodě do 250 cm³ byl Heinz Rosner a poslední vítězství československých jezdců na brněnském okruhu zajistil Stanislav Malina ve třídě 350 cm³.
• 1965 – v tomto roce byl závod poprvé zařazen jako součást mistrovství světa silničních motocyklů. Kanaďan Frank Perris byl suverénem závodu do 125 cm³. Phil Read se stal nejrychlejším jezdcem ve třídě 250 cm³ a své kvality opět potvrdil Jim Redman triumfem ve třídě 350 cm³. V pětistovkách si Mike Hailwood vítězstvím zajistil titul mistra světa.
• 1966 – poprvé v historii zvítězily ve všech kubaturách motocykly jedné značky. S motocyklem Honda zvítězil potřetí ve třídě 125 cm³ Luigi Taveri. Neobyčejného výsledku dosáhl Mike Hailwood, když vyhrál tři závody během dne ve zbylých třídách.
• 1967 – 17. ročník Velké ceny Československa byl ve znamení britských jezdců. Roli favorita potvrdil Bill Ivy ve třídě 125 cm³, ve dvěstěpadesátkách zvítězil Phil Read a dvěma vítězstvími obhájil Mike Hailwood tituly ve třídách 350 cm³ a 500 cm³.
• 1968 – zlaté věnce si rozdělili dva závodníci, Phil Read vyhrál stopětadvacítky a dvěstěpadesátky, Giacomo Agostini vyhrál třistapadesátky a pětistovky. Do popředí se po delší době dostal československý jezdec, byl jím František Šťastný svým třetím místem ve třídě 350 cm³.
• 1969 – premiéra závodu padesátek, jejímž vítězem se stal Paul Lodewijk. Ve třídě 125 cm³ zvítězil Dave Simmonds. Renzo Pasolini dominoval v objemové třídě do 250 cm³ a Giacomo Agostini byl opět nejlepší v obou nejsilnějších kubaturách. Velkou cenu poznamenala smrt Billa Ivyho týden před Velkou cenou a tragická havárie v závodu třídy 350 cm³, při níž zahynul František Boček.

Sedmdesátá léta

Stavební úpravy při zkracování okruhu v roce 1975. Autor fotografie Jaroslav Dobiáš.

• 1970 – obhajobu titulu ve třídě do 350 cm³ si zajistil Giacomo Agostini, senzací bylo vítězství Gilberta Parlottiho v kubatuře 125 cm³, závod pětistovek opět chyběl.
• 1971 – 21. ročník se vyznačoval neúspěchy favoritů. Loňský vítěz Giacomo Agostini vzdal pro poruchu závod do 350 cm³ a na stupních vítězů ho nahradil Jarno Saarinen. Rovněž Gilberto Parlotti musel kvůli technickým potížím ze závodu třídy do 50 cm³ odstoupit.
• 1972 – Jarno Saarinen obhájil loňský triumf ve třistapadesátkách a přidal i vítězství ve třídě do 250 cm³. Giacomo Agostini se po vítězství v závodě pětistovek radoval již z jedenáctého titulu mistra světa.
• 1973 – tento ročník byl poznamenán tragickou smrtí Jarna Saarinena a Renza Pasoliniho na okruhu v Monze. Nečekaným vítězem třídy 125 cm³ se stal Otello Buscherini, čtvrtlitrům vládl Dieter Braun. Giacomo Agostini vyhrál závod pětistovek, ale v kubatuře 350 cm³ našel přemožitele, stal se jím Fin Teuvo Länsivuori.
• 1974 – Československá Grand Prix je podesáté za sebou součástí silničního MS. Na první místo v kubatuře 500 cm³ dosáhl poprvé Phil Read. Ve třídě 250 cm³ kraloval Walter Villa.
• 1975 – důležitou změnou bylo zkrácení trati. Třídu 125 cm³ vyhrál Leif Gustafsson a v kubatuře do 500 cm³ obhájil svůj titul Phil Read.
• 1976 – hrdinou tohoto ročníku se stal Walter Villa, vyhrál třídy do 250 cm³ a 350 cm³. Technické potíže připravily o vítězství Teuva Länsivuoriho v pětistovkách a na první pozici ho nahradil John Newbold. Kubatury 50 cm³ a 125 cm³ se nejely.
• 1977 – 27. ročník československé Grand Prix byl ve znamení dvojnásobného triumfu Johnnyho Cecotta v kubaturách 350 cm³ a 500 cm³. Titul mistra světa si svým třetím místem zajistil Mario Lega ve třídě 250 cm³, kterou vyhrál Franco Uncini.
• 1978 – tento rok chyběl závod tříd do 125 cm³ a 500 cm³ a po třech letech se znovu vrátila třída do 50 cm³, ve které vyhrál Ricardo Tormo. Vítězem zbylých dvou objemových tříd se stal Kork Ballington.
• 1979 – po tříleté přestávce se opět jely stopětadvacítky, které ovládl Guy Bertin. Kork Ballington obhájil prvenství v závodech tříd do 250 cm³ a 350 cm³ a ve vyšší kubatuře si zajistil titul mistra světa.

Osmdesátá léta

Startovní rošt na nové trati okruhu vystavěné v roce 1987

• 1980 – Třicetileté jubileum Velké ceny odstartovala kubatura 125 cm³ a stejně jako loni si vítězství odvezl Guy Bertin. Tony Mang vybojoval dvě vítězství v kubaturách 250 cm³ a 350 cm³ a napodobil tak Korka Ballingtona z předchozích dvou ročníků.
• 1981 – oproti předchozímu roku tato Velká cena doznala změny jen na první pozici třídy 125 cm³, jejímž vítězem se stal Theo Timmer.
• 1982 – ve 32. ročníku Grand Prix Československa se naposledy představila třída 350 cm³, v níž byl nejrychlejší Didier de Radigues. Ve stopětadvacítkách se nejúspěšnějším stal Eugenio Lazzarini a ve dvěstěpadesátkách Carlos Lavado.
• 1983 – poprvé v historii se Velká cena Československa jela jako součást silničního mistrovství Evropy. V premiéře se představila kubatura do 80 cm³ a po pěti letech se opět vrátil závod třídy do 500 cm³. Vítězem nejsilnější třídy se stal Gustav Reiner.
• 1984 – kromě závodů mistrovství Evropy byl 34. ročník Velké ceny i součástí seriálu mistrovství světa Turist Trophy F2 s vítězem Brian Reidem. Nejlepší umístění v kubatuře do 500 cm³ získal Massimo Messere.
• 1985 – triumf jezdců SRN v závodě osmdesátek. Ital Massimo Matteoni kraloval dvěstěpadesátkám a ačkoliv ve třídě do 125 cm³ zvítězil Paul Bordes, Pierfrancesco Chili dosáhl na titul mistra světa i ze 3. místa.
• 1986 – v tomto roce se Velká cena Československa jela naposledy jako součást seriálu mistrovství Evropy. Závod nejslabší kubatury do 80 cm³ vyhrál Bruno Casanova a stal se tak i mistrem Evropy. Třída do 250 cm³ byla v režii rakouských jezdců, z nichž prvenství získal Hans Lindner. Poslední traťový rekord na městském okruhu patřil Manfredu Fischerovi ze SRN.
• 1987 – mistrovství světa silničních motocyklů se od tohoto roku jede na nové trati Automotodromu. Prvním vítězem byl Stefan Dörflinger v závodě osmdesátek, Fausto Gresini se stal vítězem třídy 125 cm³, Anton Mang třídy 250 cm³ a Wayne Gardner pětistovek.
• 1988 – Anton Mang se u nás rozloučil s úspěšnou kariérou. Závody byly ve znamení španělských úspěchů, Jorge Martinez vyhrál osmdesátky i stopětadvacítky a Juan Garriga dvěstěpadástky. Wayne Gardner obhájil prvenství ve třídě do 500 cm³.
• 1989 – tento rok se naposledy představila třída osmdesátek, kterou ovládl Herri Torrontegui. První vítězství i titul šampióna stopětadvacítek si odnesl Alex Criville. Doposud nejtěsnější vítězství v historii zaznamenala třída do 250 cm³, kde Reinhold Roth zvítězil o pouhou jednu desetinu sekundy. Američané v čele s Kevinem Schwantzem byli suverény pětistovek.

Devadesátá léta

• 1990 – jubilejní 40. ročník se jel jako Velká cena ČSFR. Poprvé chyběli na startu naši závodníci. Nizozemec Hans Spaan se stal vítězem třídy 125 cm³, dvěstěpadesátky byly kořistí Carlose Carduse. Wayne Rainey poprvé vítězem naší Grand Prix a zároveň mistrem světa.
• 1991 – Wayne Rainey obhájil prvenství v závodě pětistovek i v mistrovství světa. Dramatický závod třídy do 125 cm³ přinesl jako vítěze Alessandra Gramigniho a třídu do 250 cm³ vyhrál Helmut Bradl.
• 1992 – Velká cena silničních motocyklů se nekonala
• 1993 – brněnský závod se jede poprvé pod novým názvem Grand Prix České republiky. Své poslední vítězství v kariéře zaznamenal Wayne Rainey, ze souboje Biaggi – Capirossi vytěžil další Ital Loris Reggiani ve třídě do 250 cm³.
• 1994 – Massimiliano Biaggi zahájil sérii vítězství v kubatuře do 250 cm³. Kazuto Sakata navázal na loňské prvenství ve stopětadvacítkách. Vítězstvím v nejsilnější kubatuře se mezi elitu zařadil Michael Doohan.
• 1995 – třetím vítězstvím ve třídě 125 cm³ potvrdil Kazuto Sakata své kvality. Massimiliano Biaggi obhájil první místo ve dvěstěpadesátkách a Luca Cadalora kraloval ve třídě 500 cm³.
• 1996 – poprvé na nejvyšším stupni se objevil Valenitino Rossi v kubatuře do 125 cm³. Ve třídě do 250 cm³ už potřetí dominoval Massimiliano Biaggi. Prvním španělským vítězem kubatury pětistovek se stal Alex Criville.
• 1997 – titul mistra světa v kubatuře do 125 cm³ vybojoval Valenitino Rossi, ačkoliv v samotném závodě dojel třetí. Stejně jako v předešlých letech triumfoval Massimiliano Biaggi ve třídě 250 cm³. Po dvou letech se na první místo v nejsilnější kubatuře vrátil Michael Doohan.
• 1998 – nejmladším vítězem české Grand Prix se stal Marco Melandri ve třídě 125 cm³. Stroje Aprilia ovládly dvěstěpadesátky v čele s Tecujou Haradou. Massimiliano Biaggi vyhrál popáté za sebou, poprvé v pětistovkách.
• 1999 – své druhé vítězství ve třídě do 125 cm³ si připsal Marco Melandri, Valentino Rossi poprvé zvítězil v kubatuře 250 cm³ a nejrychlejší v pětistovkách byl Tadajuki Okada, který přerušil sérii vítězství Massimiliana Biaggiho.

Nové tisíciletí

Stupně vítězů v ročníku 2006 v třídě MotoGP

Casey Stoner v závodě třídy MotoGP v ročníku 2011

• 2000 – mezi legendy závodu se zapsal Max Biaggi svým šestým prvním místem. Roberto Locatelli se přiblížil k titulu vítězstvím ve třídě do 125 cm³ a jasně nejlepším v kubatuře do 250 cm³ se stal Šinja Nakano.
• 2001 – nejslabší třídu, ve které si dobře vedli i čeští jezdci Jakub Smrž a Jaroslav Huleš, vyhrál Španěl Toni Elías. Po dvou letech zvítězil Tecuja Harada ve dvěstěpadesátkách a v objemové třídě 500 cm³ byl první v cíli Valentino Rossi, Max Biaggi dokončil závod po pádu na 10. místě.
• 2002 – v kubatuře do 125 cm³ dojel na prvním místě Ital Lucio Cecchinello, dvěstěpadesátky byly v režii Marca Melandriho. Dokonalý triumf Italů na brněnském okruhu završil Max Biaggi v nejsilnější třídě Moto GP, který sedmým prvenstvím srovnal skóre G. Agostiniho.
• 2003 – závod třídy do 125 cm³ byl zklamáním pro favority. Havárie několika soupeřů umožnily Danielu Pedrosovi vzdálit se ostatním jezdcům a dojet si pro vítězství. Naopak zcela očekávaný průběh měla třída Moto GP, kterou ovládl Valentino Rossi. Dramatické chvíle přinesla i kubatura do 250 cm³, jejímž vítězem byl Randy de Puniet.
• 2004 – ve stopětadvacítkách projel jako první pod šachovnicovým praporem Jorge Lorenzo a ve dvěstěpadesátkách Sebastian Porto. Závod královské disciplíny Moto GP vyhrál před Valentinem Rossi španělský jezdec Sete Gibernau.
• 2005 – v nejsilnější třídě se o prvenství prali Valentino Rossi a Sete Gibernau. Z tohoto souboje nakonec vítězně vyšel Valentino Rossi. V nejslabší třídě vyhrál Thomas Luthi a v kubatuře do 250 cm³ si pro vítězství dojel Daniel Pedrosa.
• 2006 – stopětadvacítkám vládl Alvaro Bautista a dvěstěpadesátkám Jorge Lorenzo, V pětistovkách si vítězství vyjel Loris Capirossi a Valentino Rossi tak přišel o titul mistra světa.
• 2007 – V 125 cm³ zvítězil Hector Faubel, druhý dojel Mattia Passini a třetí náš Lukáš Pešek. V 250 cm³ kubatuře si vítězství vyjel Jorge Lorenzo před Andreou Doviziosem. Na třetí pozici dojel Fin Mika Kallio. V třídě MotoGP dominoval Casey Stoner, druhý skončil John Hopkins a třetí Nicky Hayden.
• 2008 – V 125 cm³ zvítězil Stefan Bradl, druhý dojel Mike Di Meglio a třetí dojel Joan Olivé. V 250 cm³ kubatuře si pro vítězství dojel Alex Debon, druhý dojel Alvaro Bautista a třetí skončil Marco Simoncelli. V třídě MotoGP zvítězil sedminásobný mistr MotoGP Valentino Rossi, druhý skončil Toni Elias a třetí dojel Loris Capirossi.
• 2009 – V nejsilnější třídě Moto GP opět zvítězil Valentino Rossi. Ve 250 cm³ zvítězil Ital Marco Simoncelli, ve 125 cm³ Španěl Nicolás Terol. Českým jezdcům se příliš nedařilo, nejlepší byl Lukáš Pešek s 12. místem v kubatuře 250 cm³ a Karel Abrahám, který ve stejné kubatuře odstoupil po nehodě z desátého místa.
• 2010 – Všechny tři kubatury ovládli minulí vítězové Grand Prix ČR. V MotoGP zvítězil Jorge Lorenzo (trojnásobný vítěz, 2x v 250 cm³ a jednou v 125 cm³), Moto2, jak byla nově nazývána třída 250 cm³, ovládl Toni Elías (vítěz v 125 cm³ z roku 2001) a ve 125 cm³ Nicolás Terol (vítěz v 125 cm³ v minulém ročníku). Z českých jezdců dojel nejlépe Jakub Kornfeil na pátém místě v kubatuře 125 cm³.

Desátá léta

Marc Márquez ve vedení brněnského GP (2017)

• 2011 – V nejsilnější třídě Moto GP podruhé zvítězil Casey Stoner. V Moto2 zvítězil Ital Andrea Iannone, ve 125 cm³ Němec Sandro Cortese. Nejlepším českým výsledkem bylo 7. místo Jakuba Kornfeila ve třídě 125 cm³, Miroslav Popov ve stejné třídě dojel 17. a Karel Abrahám, který jel v MotoGP, odstoupil v polovině závodu.
• 2012 – První vítězství v Brně ve třídě MotoGP si připsal Španěl Dani Pedrosa. V Moto 2 také Španěl Marc Márquez a v nejslabší třídě Moto3 (nový název pro třídu 125 cm³) Němec Jonas Folger. Čeští jezdci byli vidět – Jakub Kornfeil dojel na 6. místě v Moto3 a Karel Abrahám na 7. místě v MotoGP.
• 2013 – V nejsilnější třídě Moto GP si pro vítězství dojel Marc Márquez, vítěz závodu Moto2 z předchozího roku. V Moto2 poprvé v Česku zvítězil Fin Mika Kallio a v Moto3 stejně tak Španěl Luis Salom. Jakub Kornfeil dojel osmý v Moto3, v MotoGP se českým závodníkům nevedlo dobře – Karel Abrahám dojel s velkou ztrátou na 19. místě, Lukáš Pešek nedojel vůbec.
• 2014 – V nejsilnější třídě Moto GP opět po dvou letech zvítězil Dani Pedrosa. V Moto2 zvítězil Španěl Esteve Rabat a v Moto3 Francouz Alexis Masbou, pro oba to byly první výhry v Brně. V MotoGP bral 2 body za 14. místo Karel Abrahám, v nesmírně vyrovnaném závodě Moto3 dojeli Jakub Kornfeil a Karel Hanika na 14. a 15. místě, přestože na vítězství ztráceli pouhých 1,8 sekundy.
• 2015 – V nejsilnější třídě Moto GP opět zvítězil po pěti letech Jorge Lorenzo. V Moto2 zvítězil Francouz Johann Zarco a v Moto3 Ital Niccolò Antonelli. Jakub Kornfeil v Moto3 dojel devátý, opět s minimální ztrátou 1,4 sekundy. Karel Hanika v Moto3 ani Karel Abrahám v MotoGP nebodovali.
• 2016 – V Moto GP zvítězil poprvé v Brně Brit Cal Crutchlow, v Moto2 Němec Jonas Folger (vítěz z Brna z roku 2012 v Moto3) a v Moto3 Brit John McPhee. Jakub Kornfeil si v Moto3 připsal 6. místo, Karel Hanika dojel těsně za body na 16. místě.
• 2017 – Ve třídě Moto GP opět po 4 letech zvítězil Španěl Marc Márquez, celkově šlo o jeho třetí vítězství v Brně. V Moto2 vyhrál Švýcar Thomas Lüthi a v Moto3 Španěl Joan Mir. Karel Abrahám v MotoGP připsal 3 body za 13. místo, ostatní čeští jezdci nebodovali.
• 2018 – V nejsilnější třídě Moto GP si pro vítězství dojel Ital Andrea Dovizioso, v Moto2 Portugalec Miguel Oliveira a v Moto3 Ital Fabio Di Giannantonio. Za ním se 3. místem před domácím publikem blýskl Jakub Kornfeil.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Grand Prix ČR na Wikimedia Commons
• Masarykův okruh

Portály: Česko | Sport