Ventilový rozvod

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ventilový rozvod OHC pro 8 ventilů čtyřválcového motoru s jedním vačkovým hřídelem

Ventilový rozvod je typ rozvodového mechanismu využívající ventily na řízení sání a výfuku pístového motoru. Jde o nejčastější typ mechanických rozvodů, používaných ve čtyřdobých spalovacích motorech. Ventilový rozvod najdeme i u velkých (lodních) dvoudobých spalovacích motorů.

Princip činnosti[editovat | editovat zdroj]

Otevírání ventilů řídí příslušná vačka vačkové hřídele. U čtyřdobých motorů se vačkový hřídel otáčí přesně 2x pomaleji než hřídel klikový, protože jeden pracovní cyklus motoru trvá dvě otáčky kliky. Pohyb vačky se na sací a výfukové ventily přenáší pomocí dalších konstrukčních prvků: zdvihátky, zdvihacími tyčkami a vahadly. Pro snížení tření v mechanismu bývají zařazeny kladky, které mění smykové tření na valivé.

Zavírání ventilů je zabezpečeno nejčastěji pružinami, výjimečně u tzv. desmodromických rozvodů druhou vačkou.

Pohon rozvodu[editovat | editovat zdroj]

Rozvod s písty a hřídelí

Energie na pohon rozvodu je odebrána z klikové hřídele. Pohon může být řešen:

  • ojnicemi poháněnými excentrem

Pohon větších motorů by měl být vyveden z místa, kde se klikový hřídel otáčí nejrovnoměrněji, tj. z uzlu torzního kmitání. Toto místo je u setrvačníku. U malých automobilových motorů je torzní kmitání nízké, proto je pohon většinou veden z volného konce klikové hřídele (obvykle ze strany proti setrvačníku).

Rozdělení[editovat | editovat zdroj]

  • Podle umístění vačkového hřídele a ventilů se rozvody dělí na:
    • SV (Side Valves) - s ventily po straně válce (v bloku motoru)
    • OHV (over head valve) - s ventily v hlavě válce a s vačkovým hřídelem v bloku motoru
    • IOE[1] (Intake/Inlet Over Exhaust), sací ventil nad výfukovým neboli motor s "F" hlavou, kombinace SV a OHV
    • OHC (over head camshaft) - s ventily i vačkovým hřídelem v hlavě válce
    • DOHC - s dvěma vačkovými hřídelemi v hlavě válce
  • Rozvody s přidanými vlastnostmi:

Desmodromický rozvod[2] - i zavírání ventilů je řízeno vačkou

VVT [3](Variable valve timing) - regulace okamžiku zavření a otevření ventilu, regulace zdvihu ventilu

Výhody a nevýhody[editovat | editovat zdroj]

  • SV - spalovací prostor má nevýhodný tvar; téměř nepoužívaný
  • OHV - levnější konstrukce, která vyčerpala své možnosti; velké množství pohybujících se součástí
  • IOE - komplikovaná konstrukce
  • OHC, DOHC - optimální konstrukce
  • Desmodromický rozvod - náročný servis
  • VVT - optimalizace výkonu a spotřeby, vysoká cena

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ventilový rozvod na slovenské Wikipedii.

  1. IOE engine. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) Page Version ID: 1077740635. 
  2. PAUER, Václav. Vývoj konstrukce závodních vozů : vše podstatné z historie techniky formulových vozů. 1. vyd. vyd. Praha: Grada 355 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-247-3015-8, ISBN 80-247-3015-4. OCLC 707609023 
  3. AUTO, AAA. Variabilní časování ventilů | AAA AUTO auto bazar. AAA AUTO [online]. [cit. 2023-02-08]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]