Mirkovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Mirkovice (část obce))
Tento článek je o obci na Českokrumlovsku. O části obce Hostouň pojednává článek Mírkovice.
Mirkovice
Část návsi
Část návsi
Znak obce MirkoviceVlajka obce Mirkovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecČeský Krumlov
Obec s rozšířenou působnostíČeský Krumlov
(správní obvod)
OkresČeský Krumlov
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel517 (2023)[1]
Rozloha15,49 km²[2]
Nadmořská výška540 m n. m.
PSČ382 32
Počet domů184 (2021)[3]
Počet částí obce6
Počet k. ú.5
Počet ZSJ7
Kontakt
Adresa obecního úřaduMirkovice 19
382 32 Velešín
oumirkovice@seznam.cz
StarostaRoman Fučík
Oficiální web: www.mirkovice.cz
Mirkovice
Mirkovice
Další údaje
Kód obce545627
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Mirkovice (německy Mirkowitz) se nachází v okrese Český KrumlovJihočeském kraji. Žije zde 517[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1362.[4]

Ve 14. století zde sídlil Kamaret z Mirkovic, který dne 5. 4. 1398 koupil půl lánu v Mirkovicích od Racka z Markvartic, purkrabího na Velešíně.[5] Kamaret z Mirkovic prodal v březnu1403 Mikuláši z Vranína čtvrtlán (asi 6 ha) a v březnu následujícího roku (1404) celý dvůr.[6]

Jižně od dnešní obce Mirkovice, v povodí Jíleckého potoka, se nachází rozsáhlé pole se stopami po mělkém dobývání zlata z 12. až 14. století. Zachovaly se haldy hlušiny, rýžovnické sejpy, zářezy po těžbě a tzv. hraničními kameny s vyrytými křížky, které ohraničovaly jednotlivá dobývací pole.[7]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Usedlost č. p. 1 je nejstarší stavba lidové architektury na území ČR s roubenou světnicí z let 1420–1430, po demolici v roce 2012 zachován zděný patrový špýchar, část roubené stavby byla přenesena do expozice lidové architektury Vlastivědného muzea Dr. Hostaše v Klatovech v Chanovicích.[8]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Přírodní památka[editovat | editovat zdroj]

Do katastrálního území Chabičovice zasahuje přírodní památka Vltava u Blanského lesa, která je zařazena jako evropsky významná lokalita do evropské soustavy chráněných území Natura 2000.[9][10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 206. 
  5. ČAPEK, František Josef. Svobodníci na bývalém panství Český Krumlov. Výběr z prací členů Historického klubu při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích. 1976, roč. 13, čís. 4, s. 238. ISSN 0862-5417. 
  6. Beiträge zur Geschichte Böhmens Städte- und Urkundenbücher aus Böhmen. Svazek 5. Praha: [s.n.], 1908. S. 143, 148. 
  7. MIRKOVICE, okr. Český Krumlov, Jihočeský kraj [online]. archeologickyatlas.cz. Dostupné online. 
  8. HLAVICE, Jiří; KODÝDEK, Libor; ŠNEJD, Daniel. Středivěké jádro domu zemědělské usedlosti čp. 1 v Mirkovicích : výsledky hloubkového průzkumu. Průzkumy památek. 2014, roč. XXI, čís. 2, s. 139–155. ISSN 1212-1487. 
  9. Maloplošná zvláště chráněná území. drusop.nature.cz [online]. [cit. 2020-03-19]. Dostupné online. 
  10. Charakteristika oblasti. AOPK ČR [online]. VIZUS CZ s.r.o [cit. 2020-03-19]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HLAVICE, Jiří; KODÝDEK, Libor; ŠNEJD, Daniel. Středivěké jádro domu zemědělské usedlosti čp. 1 v Mirkovicích : výsledky hloubkového průzkumu. Průzkumy památek. 2014, roč. XXI, čís. 2, s. 139–155. ISSN 1212-1487. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]