Milská stráň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxu
Přírodní rezervace
Milská stráň
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Milská stráň (v pozadí) od jihu
Milská stráň (v pozadí) od jihu
Základní informace
Vyhlášení 1. listopadu 1988
Vyhlásil MŠMT ČR
Nadm. výška 384-450 m n. m.
Rozloha 11,1 ha
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres Rakovník
Umístění Milý, okres Rakovník
Souřadnice
Milská stráň
Milská stráň
Další informace
Kód 1086
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní rezervace v Česku

Přírodní rezervace Milská stráň zaujímá zhruba ¾ km dlouhý úsek k jihu obráceného strmého svahu údolí Hřešického potoka v severovýchodním sousedství obce Milý v okrese Rakovník. Účelem rezervace je ochrana teplomilných travinných a křovinných společenstev rostlin a živočichů opukových, tzv. bílých strání. Rozloha PR činí 11,1 ha, nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 384 až 450 m.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Stráň v těsném sousedství vesnice Milý byla už v dávné minulosti odlesněna a po staletí vystavena lidské činnosti - dílem využívána jako pastvina, dílem jako sad.

Chráněné území bylo vyhlášeno vyhláškou Okresního národního výboru Rakovník ze dne 23. září 1988, a účinností dnem 1. listopadu téhož roku. Později bylo přehlášeno nařízením Okresního úřadu Rakovník č. 14/1996 ze dne 1. června 1996.

Přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Podklad svahu je tvořen opukami a pískovci křídového stáří (stupeň svrchní cenoman / spodní turon). Převažujícím půdním typem je pararendzina s příměsí opukové suti. Milská stráň představuje typickou ukázku srázu na okraji opukové plošiny Džbánu

Flóra[editovat | editovat zdroj]

V travnatých partiích je pro Milskou stráň typická válečka prapořitá, teplomilné trávníky tvoří množství vzácných druhů, mj. hvězdnice chlumní, vstavač nachový, trličník brvitý, bělozářka větvitá, zimostrázek alpský, trýzel panonský, čistec německý, ostřice chabá, pcháč bezlodyžný, mařinka barvířská, hlaváč žlutavý, rozrazil ožankovitý, šalvěj přeslenitá či turan pozdní.

Značnou část území zaujímají prakticky neprostupné křoviny asociace Ligustro-Prunetum (ptačí zob-slivoň), směřující přirozenou sukcesí k lesu typu habrové doubravy s příměsí buku. Typickými dřevinami jsou zde svída krvavá, dřín jarní, hloh jednoblizný, jeřáb muk, jeřáb břek, dřišťál obecný, různé druhy růží, např. růže májová, slivoň trnitá, jilm horský a líska obecná

v podrostu se vyskytuje hojnost bylin charakteristických pro habrové doubravy na vápnitém podkladě, např. zde roste strdivka nící, válečka lesní, violka divotvárná nebo jaterník podléška, při úpatí stráně se daří bělotrnu kulatohlavému. V křovinách je hojná ohrožená okrotice bílá.

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Milská stráň je hodnotnou lokalitou i z hlediska zoologického. Bioindikátory, dosvědčujícími xerotermní charakter a zachovalost území jsou z bezobratlých např. pavouk stepník červenonohý, cikáda chlumní a krasec Anthaxia nitidula. Z obojživelníků stojí za zmínku silně ohrožená rosnička zelená, silně ohrožený čolek horský a v roce 2011 potvrzen výskyt mloka skvrnitého. Z plazů je hojný silně orhožený slepýš křehký, dále se vyskytuje silně ohrožená užovka hladká a kriticky ohrožená zmije obecná. K vzácným druhům ptáků patří kriticky ohrožený strnad luční či silně ohrožená pěnice vlašská. Ze savců obývá Milskou stráň zejména početná populace plšíka lískového.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V současnosti je území bez hospodářského využití. K zachování travnatých partií se provádí pravidelné mýcení a kosení, za tímto účelem by bylo žádoucí obnovení pastvy.

Při cestě na horní hraně stráně (využívá ji modře značená turistická trasa Panenský Týnec - Třeboc) byl u odbočky ze silnice Milý - Bor instalován informační panel, osazeny lavičky a vytvořeno vyhlídkové místo, z něhož se otevírá působivý výhled k jihu do sbíhajících se údolí Hřešického a Bakovského potoka, na obec Milý, návrší Vošková a obec Srbeč.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Chráněná území ČR, Střední Čechy, svazek XIII. 2005, s. 552, 553, 851, ISBN 80-86064-87-5

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]