Dřišťál obecný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Dřišťál obecný

Dřišťál obecný (Berberis vulgaris)
Dřišťál obecný (Berberis vulgaris)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: pryskyřníkotvaré (Ranunculales)
Čeleď: dřišťálovité (Berberidaceae)
Rod: dřišťál (Berberis)
Binomické jméno
Berberis vulgaris
L., 1753
Popisná ilustrace rostliny dřišťál obecný

Dřišťál obecný (Berberis vulgaris) je druh rostlin patřící do čeledě dřišťálovité (Berberidaceae). Listy jsou štětinkatě zubaté, nesíťkované. Korunní plátky na konci celokrajné. Listy 2–4 cm dlouhé, zúžené na 1 cm dlouhý řapík, vespod zelené. Hrozny květů krátce stopkaté, žluté, 4–6 cm dlouhé. Stopky květů 5–12 mm. Plody eliptické až podlouhle eliptické, 8–12 mm dlouhé. Trnitý keř až 2,5 m vysoký, původní v Evropě.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Některé kultivary tohoto druhu jsou používány v ČR jako okrasné rostliny. Jsou to efektní solitéry, ale většinou jsou používány do živých plotů a skupin.[1] Dřišťál se používal pro léčebné účely už ve starém Řecku. Šťávu z plodů doporučoval i Paracelsus (slavný alchymista, astrolog a lékař, 1493-1541) Všechny části rostliny obsahují ale i jedovaté látky, hlavně žlutý berberin. Je tedy třeba dávkovat s mírou, nejlépe po konzultaci s lékařem. Látky z kořenové kůry tlumí menstruační těžkosti, pomáhají při slabém krevním oběhu a působí proti zadržování vody v těle. Plody obsahují vitamin C.

Gastronomie[editovat | editovat zdroj]

Jemně trpké plody, nazývané dřišťálky, jsou přidávány do kompotů, ovocného cukroví a některých omáček. Lze z nich udělat marmeládu, šťávu na pití. Po zkvašení je lze vypálit jako zajímavý destilát.[2]

Kultivary[editovat | editovat zdroj]

  • Atropurpurea
  • Aureomarginata
  • Marginata

Pěstování[editovat | editovat zdroj]

Nároky[editovat | editovat zdroj]

Rostou i v polostínu, ale preferují plné slunce. Vhodná je téměř jakákoliv propustná, humózní až hlinitá půda. Snáší dobře sucho. Snáší exhalace. Dobře snáší řez, ale většinou jej nevyžaduje, obvykle netrpí škůdci.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Odrůdy se rozmnožují řízkováním. Z výsevu semene vzcházejí jedinci s nestejnými vlastnostmi. Snadno se kříží s jinými druhy, ale například i s mahónií.

Choroby a škůdci[editovat | editovat zdroj]

Příčný řez dřišťálovým listem napadeným rzí - nahoře dvě spermogonie, dole aecidie. Ilustroval Alexander Josef Bernard

Dřišťál obecný (Berberis vulgaris) je alternativním hostitelem rzi travní (Puccinia graminis) napadající pšenici,[3] která je její vážnou houbovou chorobou. V ČR byly dřišťály téměř zcela vyhubeny v osvětové masové kampani, která si kladla jako společensky významné omezit ohrožení pšenice touto rzí. Později se zjistilo, že rez travní, která má ve svém vývojovém cyklu 5 mezihostitelů, může bez újmy dřišťál vynechat. Dodnes je však v ČR ohroženým druhem.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HIEKE, Karel; PINC, Miroslav. Praktická dendrologie, díl 1.,. 1.. vyd. [s.l.] : nakladatelství SZN, 1978. 000128363.  
  2. KYBAL, Jan; KAPLICKÁ, Jiřina. Naše a cizí koření. Praha : Státní zemědělské nakladatelství, 1988. Kapitola Dřišťál obecný, s. 68.  
  3. PETERSON, P. D, a kol Prevalence and distribution of common barberry, the alternate host of Puccinia graminis, in Minnesota. Plant Disease. , roč. 89, čís. 2, s. 159–163. ISSN 0191-2917.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu