Minija

Minija
	řeka u Kintů
Základní informace
Délka toku	213 km
Plocha povodí	2942,1 km²
Průměrný průtok	38,7 m³/s
Světadíl	Evropa
Hydrologické pořadí	17010001
Pramen
	jezero Didovas; 55°50′33″ s. š., 22°15′37″ v. d.; 180 m n. m.
Ústí
	Atmata; 55°20′49″ s. š., 21°17′32″ v. d.; 0,3 m n. m.
Protéká
	Litva (Klaipėdský, Telšiaiský kraj)
Úmoří, povodí
	Baltské moře, Němen
Geodata
OpenStreetMap	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Minija (vyslov [Minyja]) je řeka na západě Litvy (Klaipėdský, Telšiaiský kraj). Je dlouhá 213 km. Povodí má rozlohu 2980 km².

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Oficiální výtok je z jezera Didovas na Žemaitijské vysočině, hydrografický je z jezera Sydeklis (lit. Sydeklio ežeras) v okrese Telšiai, 14 km na jih od Telšů. Pokud by délka byla počítána z tohoto bodu, byla by délka toku 213 km, ale protože z jezera Sydeklis vytéká potok pod jménem Mava, další jeho pokračování mezi jezery Ilgis a Pluotinalis pod názvem Kliurkė, dále spojka mezi jezery Pluotinalis a Didovas vůbec nemá oficiální název (v Oficiální klasifikátoru litevských řek je označena pouze jako D-1, hydrologické pořadí: 17010002) a teprv od Didova jezera pod názvem Minija, činí oficiální délka řeky jen 201,8 km. Na horním toku jsou na ní peřeje. Až do soutoku s řekou Salantas teče převážně směrem západním, od tohoto soutoku u Kūlupėnů se stáčí směrem na jih a tento směr převažuje až do soutoku s Atmatou. Ústí zprava do pravého ramene Němenu Atmaty. (Němen totiž vytváří deltu (viz článek) a jedním z jeho ramen je Atmata).

Přítoky[editovat | editovat zdroj]

V povodí Minije je přibližně 1360 vodních toků. Naprostá většina z nich je kratších než 30 km. Říční síť v povodí je velmi hustá, dosahuje 1,53 km/km². 51 % přítoků je levostranných.^[2]

Levé:

Hydrologické pořadí	Řeka	Délka (km)	Povodí (km²)	Vzdálenost od ústí (km)	Ústí kde	Koordináty ústí
17010006	Glitupis	4		203	spojka mezi jezery Pluotinalis a Didovas	55°50′19″ s. š., 22°16′10″ v. d.
17010030	M-17	2,9	1,7	197,1
17010050	Žarna	4,8	13,6	192,2	Žarėnai
17010070	Pamiralis neboli Patyralis	2,8	5,2	179,1	Medingėnai	55°49′33″ s. š., 22°4′52″ v. d.
17010080	Pala	20,2	99,8	172,3	Užpeliai	55°49′14″ s. š., 22°1′47″ v. d.
17010130	Alkupis	3,6	13,6	160,1	Daugėdai	55°49′12″ s. š., 21°55′16″ v. d.
17010140	M-15	5,3	4,6	159,1
17010170	Lukna	13,9	41,1	154,2	Stalgėnai	55°49′57″ s. š., 21°52′26″ v. d.
17010180	M-13 (Kūlupis horní)	3,0	3,0	142,7	Juodeikiai	55°51′31″ s. š., 21°48′10″ v. d.
17010220	Šilupis	3,7	6,8	134,3	hradiště Vieštovėnų piliakalnis	55°52′29″ s. š., 21°44′40″ v. d.
17010230	Vieštovė	11,8	23,2	132,5	hradiště Vieštovėnų piliakalnis	55°52′21″ s. š., 21°43′54″ v. d.
17010330	Linksnio upelis	4,9	5,5	121,7
17010370	M-11	3,0	2,5	108,2
17010380	Dubeikis	2,9	4,4	105,3	Prystovai	55°56′40″ s. š., 21°33′43″ v. d.
	Slinkupis					55°57′2″ s. š., 21°31′55″ v. d.
17010460	Alantas	42,9	146,4	90,9	Kartena	55°54′56″ s. š., 21°28′45″ v. d.
17010490	Kūlupis	9,0	7,6	90,1	Kartena	55°54′38″ s. š., 21°28′13″ v. d.
	Žvirgždų upelis			~88	Abakai	55°54′29″ s. š., 21°26′22″ v. d.
	Raudonupė					55°54′0″ s. š., 21°25′21″ v. d.
17010530	Prūdupis	7,2	7,3	82,7	Nausodis	55°53′0″ s. š., 21°24′28″ v. d.
17010540	Kartenalė II	12,4	51,2	78,6	Raguviškiai	55°51′19″ s. š., 21°23′15″ v. d.
17010550	Kalnupis	2,5	2,6	73,4	Baubliai	55°49′17″ s. š., 21°24′7″ v. d.
17010560	M-9	5,2	5,5	71,4
	Plėkupis					55°47′39″ s. š., 21°26′12″ v. d.
17010580	Žvelsa	38,6	131,9	62,8	Lapiai	55°45′14″ s. š., 21°26′5″ v. d.
	Skrandupalis					55°44′35″ s. š., 21°26′10″ v. d.
17010610	Gerdaujė	10,4	20,3	60,3	Rudaičiai	55°44′18″ s. š., 21°26′5″ v. d.
17010630	Aušrupis	4,4	3,0	56,4	Gargždai	55°43′2″ s. š., 21°24′49″ v. d.
17010640	Skinija	21,1	50,9	51,7	Lyveriai/Gargždai	55°41′17″ s. š., 21°23′42″ v. d.
17010680	Švokšlis	3,5	5,3	45,5	Bačiai	55°40′16″ s. š., 21°22′33″ v. d.
17010690	Brugis	2,6	2,0	42,9		55°39′28″ s. š., 21°19′58″ v. d.
17010710	Kisupė	9,2	16,5	38,2	Rokai	55°36′5″ s. š., 21°18′9″ v. d.
17010740	Neknupis	8,8	6,2	33,3	Voveriškiai (Priekulė)	55°34′9″ s. š., 21°18′52″ v. d.
17010750	Agluona	22,0	75,7	32,3	Priekulė	55°33′56″ s. š., 21°19′37″ v. d.
17010780	Gruodė	11,7	19,1	31,0	Stragnai I (Priekulė)	55°33′24″ s. š., 21°19′56″ v. d.
17010790	Piktvardė	5,9	10,3	25,5	Liaunai	55°31′34″ s. š., 21°21′5″ v. d.
17010810	Veiviržas	67,9	668,0	21,7	Grumbliai	55°30′13″ s. š., 21°20′50″ v. d.
17011010	Grumbys	3,4	3,8	20,8	Grumbliai	55°29′59″ s. š., 21°21′34″ v. d.
17011020	Čigonė	3,8	4,2	19,6	Grumbliai	55°29′25″ s. š., 21°21′51″ v. d.
17011040	M-3	4,6	4,0	17,8	Lankupiai
17011050	M-1	6,7	11,9	14,8	Sakūčiai
17011060	Tenenys	71,9	300,0	9,9	Vabalai	55°25′13″ s. š., 21°19′3″ v. d.
	Purvalankis	1,47			Minija

Pravé:

Hydrologické pořadí	Řeka	Délka (km)	Povodí (km²)	Vzdálenost od ústí (km)	Ústí kde	Koordináty ústí
17010010	Šaltupis	1,9	1,8	199,8	Karšteniai
17010020	Tūtaka	7,5	19,8	199,4	Karšteniai	55°51′23″ s. š., 22°14′48″ v. d.
	M-16	3,6		192	Kereliškė
17010060	Vilka	13,7	39,6	185,5	Saušilis	55°51′4″ s. š., 22°7′55″ v. d.
17010110	Briedupis	6,9	13,1	170,7	Žvirzdaliai	55°49′40″ s. š., 22°1′4″ v. d.
17010120	Viešdauba	7,5	10,1	169,3	Žvirzdaliai	55°49′41″ s. š., 22°0′17″ v. d.
17010040	Lendrupis			169,0	Žvirzdaliai
17010150	Sausdravas	25,5	96,2	156,0	Stalgėnai	55°49′52″ s. š., 21°53′30″ v. d.
17010190	Didžioji Sruoja	9,1	14,5	141,4	Juodeikiai	55°51′54″ s. š., 21°48′28″ v. d.
17010210	Mažoji Sruoja	8,8	15,2	140,8	Juodeikiai	55°52′8″ s. š., 21°48′17″ v. d.
17010240	Babrungas	59	270,4	130,2	Stonaičiai	55°52′59″ s. š., 21°43′28″ v. d.
17010290	M-14	2,6	1,7	129,2	Stonaičiai
17010310	M-12	3,2	1,7	126,5
17010320	Orė	3,4	3,5	125,1	Pakutuvėnai	55°54′17″ s. š., 21°42′16″ v. d.
17010340	Varlupis	4,4	4,0	119,9	Narvaišiai	55°55′11″ s. š., 21°40′30″ v. d.
17010350	Auksališkis	4,8	10,3	118,8	Narvaišiai
17010360	M-10	5,1	5,9	113,6
	Lubdaubalis			~104	Prystovai	55°56′33″ s. š., 21°34′8″ v. d.
17010390	Mišupė	25,7	49,2	102,6	Prystovai	55°57′24″ s. š., 21°32′58″ v. d.
17010410	Salantas	42,1	268,5	98,5	Kūlupėnai	55°57′42″ s. š., 21°30′20″ v. d.
17010450	Vorautis	2,3	4,0	96,7	Kūlupėnai
17010510	Paltis	5,6	6,4	86,7	Asteikiai	55°55′3″ s. š., 21°25′54″ v. d.
17010520	Dirsupis	3,0	2,3	86,4	Asteikiai
	Dvilinkis II					55°48′50″ s. š., 21°24′38″ v. d.
17010570	Dvilinkis	2,4	4,1	67,3	Žvelsėniai	55°47′10″ s. š., 21°25′29″ v. d.
	Kurtupalis					55°45′8″ s. š., 21°25′53″ v. d.
17010620	Gargždupis	6,8	14,4	58,4	Gargždai	55°43′43″ s. š., 21°24′49″ v. d.
17010660	M-6	3,4	3,7	48,9	Gargždai
17010670	Lašiupis	6,8	10,1	47,9	Dovilai	55°40′4″ s. š., 21°21′26″ v. d.
	Ketvergio upalis					55°38′59″ s. š., 21°19′1″ v. d.
17010720	Ditupė	5,1	9,5	37,2	Dituva	55°35′41″ s. š., 21°17′31″ v. d.
17010730	M-4	4,8	4,7	33,6	Priekulė
17011190	M-2	6,5	18,6	9,2	Vabalai

Vodní kanál: Vilémův kanál – spojuje Miniji (zprava, 19 km od jejího ústí) s Kurským zálivem – přesněji s jeho vedlejším zálivem jménem Malkų įlanka v Klaipėdském přístavu.

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Zdroj vody je smíšený s převahou dešťového (55 % ročního průtoku), dále sněhového (22 % ročního průtoku) a nakonec spodní vody (23 % ročního průtoku). Jezernatost je pouze 0,6 % povodí, bažiny a slatiny tvoří 5,2 % povodí. Zalesněnost je 21 %.^[3] Nejvyšší průtoky jsou od října do dubna. Průměrný průtok ve vzdálenosti 93 km od ústí je 15,4 m³/s. Průměrný spád řeky je 0,084%. Led je na řece od prosince do března. Povodí řeky je na jih od soutoku s řekou Salantas nesymetrické (pro blízkost s mořem): převažují delší levé přítoky nad kratšími pravými přítoky. V řece je často napájen dobytek.

(Řeka, chybně označená jako Minija (ta více vlevo ze dvou) je Danė/Akmena). Řeka Minija (vpravo) a Vilémův kanál.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Na dolním toku je možná vodní doprava. Roku 1873 byla řeka Minija u vsi Lankupiai přímou vodní cestou spojena Vilémovým kanálem, (jinak také Klajpedským) s Klaipėdským přístavem přes záliv "Malkų įlanka" v Kurském zálivu (nyní přímo v Klajpedě). Na řece leží města Žarėnai, Kartena, Gargždai, Priekulė, Minija (ves).

Vodáctví[editovat | editovat zdroj]

Podrobný popis vodácké trasy

Řeka je sjízdná pro vodáky v délce 178 km.

Delta Minije na mapě delty Němenu[editovat | editovat zdroj]

DELTA NĚMENU

Atmata

Atšakėlė

Aukštumala

Aukštumalos
protaka

Bevardis

Bevardė

Briedžių

Dumblė

Kadaginis

Kiemo

Kniaupas

Krokų Lanka

Kubilių

Kurský záliv

Leitė

Minija

Naikupė

Pakalnė

Palankys

Záliv Prūsinė

Purvalankis

Ragininkų

Rindos šaka

Záliv Rindutė

Rusnaitė

Rusnė

Rusnė
(Němen)

Rusnė

Senoji Skirvytė

Skatulė

Skirvytė (Severnaja)

Šakutė

Záliv
Šilinė

Šventos Elenos

Šyša

Šyškrantė

Tiesioji

Trušių

Ulmas

Uostadvaris

Duobelė

Upaitis

Vidujinė

Vikis

Vilkinė

Vilkinės

Vito

Vorusnė

Voryčia

Vytinė

Vytinės Uostas

Zingelinė

L Řeka je propojena průlivem jménem Purvalankis s lagunovým jezerem jménem Krokų Lanka.
0 km Říční delta. Zde se řeka zprvu rozdvojuje: levé rameno míří do Atmaty, která sama je pravým ramenem delty Němenu.
Pravé rameno (řeky Minije) míří do zálivu Kniaupų nebo také Kniaupas v Kurském zálivu, přičemž se přibližně v polovině vzdálenosti opět rozděluje na dvě hlavní ramena a ještě několik menších ramen. Zleva: slepé rameno (menší); rameno jménem Bevardis (Bezejmenné), které se opět vlévá do Atmaty (jedno z hlavních); rameno jménem Upaitis, které někdy tradičně také ještě nese název Minija, vlévá se přímo do zálivu Kniaupų (další z hlavních ramen); (tato dvě hlavní ramena spolu se zálivem a ramenem Atmata ohraničují ostrov jménem Zingelinė sala); čtyři (až 6) další ramena (menší) – jejichž vody také plynou do zálivu Kniaupų – , z nichž některá se dále štěpí, některá jsou slepá.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Most přes Miniji u obce Raguviškiai
Dva mosty mezi vesnicemi Ketvergiai a Šernai (Klaipėda)
Lávka přes Miniji na severním okraji Priekulė
Lávka přes Miniji mezi vesnicemi Lankupiai (okres Klaipėda) a Lankupiai (okres Šilutė)

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Minija mezi vsí Baubliai a zahrádkářskou kolonií Jokūbavy Rasa, v břehu hnízdí břehule

V řece jsou tyto druhy, v Litvě zařazené mezi přísně chráněné:

Ostroretka stěhovavá Chondrostoma nasus

dále druhy, v Litvě zařazené mezi chráněné

Pstruh obecný mořský Salmo trutta trutta
Pstruh obecný potoční Salmo trutta fario
Parma obecná Barbus barbus
Podoustev říční Vimba vimba

dále druhy, v Litvě zařazené mezi chráněné podle bernské konvence:

Mihule říční Lampetra fluviatilis
Slunka stříbřitá Leucaspius delineatus
Ouklejka pruhovaná Alburnoides bipunctatus
Hořavka duhová Rhodeus sericeus
Sekavec písečný Cobitis taenia
sekavčík zlatavý Sabanejewia aurata

další chráněné druhy:

Vranka obecná Cottus gobio
Losos obecný Salmo salar
Vydra říční Lutra lutra
Bobr evropský Castor fiber
Vlk obecný Canis lupus

Jsou tu časté také lišky, psík mývalovitý, norek americký (Mustela vison).
V blízkém okolí řeky hnízdí tyto v Litvě chráněné druhy:

Chřástal polní Crex crex
Břehule říční Riparia riparia
Ledňáček říční Alcedo atthis
Včelojed lesní Pernis apivorus
Luňák hnědý Milvus migrans
Moták pochop Circus aeruginosus
Poštolka obecná Falco tinnunculus
Dudek chocholatý Upupa epops (u obce Cigonaliai.)
Žluna zelená Picus viridis
Skřivan lesní Lullula arborea
Ťuhýk obecný Lanius collurio

Vyskytuje se (ale nehnízdí zde):

Čáp černý Ciconia nigra

Zde jako v celé Litvě poměrně často hnízdí jinde méně častý Čáp bílý Ciconia ciconia.

Skloňování[editovat | editovat zdroj]

1. p. Minija
2. p. Minije
3. p. Miniji
4. p. Miniji
5. p. Minijo!
6. p. (o) Miniji
7. p. Minijí

Minija je v češtině i v litevštině rodu ženského, číslo jednotné.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Minija na litevské Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Миния“.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Minija na Wikimedia Commons
vodácké trasy a servis (zaměřeno na řeku Minija) v litevštině
Foto

[1] Oficiální klasifikátor litevských řek

[2] Antanas Kontautas: Environmental problems and challenges of the Minija River – Towards a sustainable development of the river basin^{[nedostupný zdroj]}

[3] Dainius Martuzevičius: Sustainable development of Minija river basin^{[nedostupný zdroj]}

[1]

[2]

[3]

Povodí Veivirže (přítok Minije) v Litvě

Nadřazené vodstvo, řeka (v závorce řád)	Atlantský oceán (-2) • Baltské moře (-1) • Kurský záliv (-1) • Atmata (0) • Němen (0) • Minija (1) • Veiviržas (2) • jezero Kapstatas

Přímé přítoky Veivirže (přítoky Němenu 3. řádu) (Levý-Pravý (řkm) )	Aisė P (9,9 km) • Ašva L (20,1 km) • Dievupis (jezero Kapstatas) • Dirsteika P (56,2 km) • Drobūkštis L (50,6 km) • Graužupis P (32,9 km) • Juodupis P (54,9 km) • Kastys P (46,9 km) • Krioklys L (47,3 km) • Kuisis L (24,6 km) • Liekna L (48,9 km) • Pintakis L (28,2 km) • Santakys L (22,2 km) • Senupelis L (27,6 km) • Šalpė L (31,1 km) • Šalteikė P (22,9 km) • Upita P (34,2 km)

Přítoky přítoků Veivirže (přítoky Němenu 4. řádu) (přítok které řeky) (Levý-Pravý (řkm) )	Burbeklis (Ašva) P (47,0 km) • Dumblė I (Aisė) P (17,6 km) • Dumblė II (Aisė) L (13,4 km) • Greižina (Ašva) P (4,3 km) • Gurnupelis (Ašva) P (21,6 km) • Juodupis (Graužupis) P (0,2 km) • Kesė (Ašva) L (45,4 km) • Pasausoji (Aisė) P (23,4 km) • Piaunė (Aisė) L (19,7 km) • Remaulė (Ašva) P (43,4 km) • Skiemuo (Upita) P (2,3 km) • Stigrė (Ašva) L (36,0 km) • Šaka (Ašva) P (39,1 km) • Šakos upelis (Aisė) P (3,8 km) • Šalpalė (Šalpė) L (26,2 km) • Šlūžmė (Upita) L (1,6 km) • Švėkšnalė (Ašva) P (15,6 km) • Telšina (Ašva) P (5,7 km) • Varginys (Ašva) L (40,1 km) • Vatina (Ašva) P (0,6 km) • Vyknešys (Ašva) P (46,1 km) • Vilnutis (Ašva) P (12,5 km) • Žvelesys (Ašva) L (16,5 km)

Přítoky Němenu 5. řádu v povodí Veivirže (přítok které řeky) (Levý-Pravý (řkm) )	Alsė (Švėkšnalė) L (6,9 km) • Balsė (Šlūžmė) P (3,2 km) • Graumena (Šalpalė) L (10,5 km) • Juodupis (Juodupis) L (1,4 km) • Juodupys (Stigrė) L (3,8 km) • Kūlupelis (Šaka) P (1,6 km) • Lunguris (Šalpalė) L (21,4 km) • Pakalys (Švėkšnalė) L (5,6 km) • Purlė (Šalpalė) P (13,6 km) • Skardupis (Švėkšnalė) L (10,7 km) • Surkupis (Žvelesys) L (1,1 km) • Šilupis (Šlūžmė) L (4,1 km) • Trišakis (Šaka) L (1,3 km) • Tverupis (Dumblė I) P (1,7 km) • Vytautalis (Šalpalė) L (1,2 km)

Přítoky Němenu 6. řádu v povodí Veivirže (přítok které řeky) (Levý-Pravý (řkm) )	Girnupalis (Graumena) L (14,2 km) • Judrė (Graumena) P (5,7 km) • Kalapis (Graumena) P (3,3 km) • Kerupis (Graumena) L (12,1 km) • Piaunys (Pakalys) P (1,5 km)

Přítoky Němenu 7. řádu v povodí Veivirže (přítok které řeky) (Levý-Pravý (řkm) )	Kidulupis (Judrė) L (5,4 km) • Krioklys (Judrė) P (15,5 km) • Vydeika (Judrė) P (12,1 km)