Martin Kovář

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o historikovi. O plavci pojednává článek Martin Kovář (plavec).
Prof. PhDr. Martin Kovář, Ph.D.
Martin Kovář
Narození 6. listopadu 1965 (53 let)
Povolání pedagog
Alma mater Univerzita Karlova
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Martin Kovář (* 6. listopadu 1965 Jičín) je český historik, jehož působení je spojeno s Ústavem světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Vykonával i funkci prorektora této univerzity. Z univerzity a tamních akademických funkcí odešel následkem plagiátorské aféry na konci roku 2018. Odborně se zabývá především raně novověkými dějinami se zaměřením na dějiny Velké Británie.

Život[editovat | editovat zdroj]

Martin Kovář se narodil 6. listopadu 1965 v Jičíně. Je absolventem Lepařova gymnázia tamtéž (1984). Poté, v letech 1984–1989, vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obory bohemistika a historie. V roce 1990 tam složil rigorózní zkoušku (PhDr.) a v letech 1998–2001 absolvoval doktorské studium (Ph.D.). V letech 1990–1993 působil jako středoškolský učitel na Gymnáziu a Střední pedagogické škole v Nové Pace. Poté nastoupil jako odborný asistent na Katedře hospodářských dějin Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze. V letech 1995–2002 byl odborným asistentem Ústavu světových dějin FF UK v Praze. V roce 2002 se na této fakultě habilitoval a stal se ředitelem Ústavu světových dějin, jímž byl až do srpna 2017. V roce 2005 kandidoval na funkci děkana Filozofické fakulty Univerzity Karlovy; ve volbách nejtěsnějším rozdílem zvítězil Michal Stehlík.

Od roku 1994 působí Martin Kovář jako člen redakční rady časopisu Historický obzor, v letech 1997–2001 byl zástupcem šéfredaktora téhož časopisu. Kromě toho je členem redakční rady časopisu Prague Papers on the History of International Relations a Českého časopisu historického a předsedou redakční rady časopisu Dvacáté století – The Twentieth Century.

Martin Kovář absolvoval velké množství studijních a přednáškových pobytů na zahraničních univerzitách, například ve Velké Británii, Německu, Rakousku, Polsku, Itálii či v Kolumbii. V červnu 2013 byl jmenován profesorem světových a obecných dějin. V únoru 2014 jej rektor Univerzity Karlovy v Praze Tomáš Zima jmenoval prorektorem Univerzity Karlovy pro vnější vztahy.

Martin Kovář se věnuje především politickým, hospodářským, sociálním a kulturním dějinám Anglie (Velké Británie) a jejího impéria v 16.–21. století, politickým a kulturním dějinám Evropy ve 20. století, dějinám evropské integrace a transatlantickým vztahům ve 20. století. V roce 2012 získal společně s prof. Miroslavem Bártou Cenu rektora Univerzity Karlovy v Praze za tvůrčí počin roku za knihu Kolaps a regenerace. Cesty civilizací a kultur. Minulost, současnost a budoucnost komplexních společností.

Plagiátorství[editovat | editovat zdroj]

V roce 2018 obvinili tři doktorandi na Filozofické fakultě UK profesora Kováře z plagiátorství.[1] Podle jejich analýzy nepřípustným způsobem využil knihu britského historika Barryho Cowarda The Stuart Age: A History of England 1603–1714 ve svých pracích Anglie posledních Stuartovců 1658–1714 z roku 1998 a Stuartovská Anglie (Stát a společnost v letech 1603–1689) z roku 2001. Na dotaz novinářů Martin Kovář zprvu uvedl „Rozhodně odmítám, že bych se dopustil plagiátorství“ a sdělil, že připravuje rozbor stížnosti studentů.[2] Za několik dní však oznámil odchod z univerzity a rezignaci na tamní akademické funkce.[3] V habilitační práci měl podle tvrzení studentů Martin Kovář vycházet z monografie britského historika Jeremy Blacka Britain in the age of Walpole, aniž by ji uvedl jako zdroj.[4]

Etická komise Filozofické fakulty Univerzity Karlovy podezření z plagiátorství označila za „důvodné“ s tím, že Martin Kovář by se k němu měl do 3. ledna 2019 vyjádřit.[5] Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima se k obvinění jako biochemik odmítl vyjádřit[6] a uvedl, že nevěří, že obvinění nemá osobní podtext: „Všichni vždycky říkají, že jde o pravdu a že to není osobní a bez emocí. Tomu nikdy nevěřím.“[7]

Publikace[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. FFabula - spolek studentů historie. www.ffabula.cz [online]. [cit. 2018-12-07]. Dostupné online. 
  2. MAZANCOVÁ, Hana. Upozornili na údajné profesorovo opisování. Bylo to veřejné tajemství, není v tom nic osobního, říká student. Deník N [online]. 2018-12-06 [cit. 2018-12-07]. Dostupné online. (česky) 
  3. MAZANCOVÁ, Hana. Prorektor Univerzity Karlovy po obvinění z plagiátorství končí. Podle studentů opisoval od britského historika. Deník N [online]. 2018-12-13 [cit. 2018-12-13]. Dostupné online. (česky) 
  4. MAZANCOVÁ, Hana. „Nedopalky svíček“ i „zhroucení invaze“. Prorektor Kovář podle studentů opisoval i ve své habilitaci. Deník N [online]. 2018-12-13 [cit. 2018-12-16]. Dostupné online. (česky) 
  5. MRÁZOVÁ, Šárka. Podezření, že se Kovář dopustil plagiátorství, je důvodné, uvedla etická komise. Aktualne.cz [online]. 2018-12-18 [cit. 2018-12-21]. Dostupné online. (česky) 
  6. ZÍDEK, Petr. ZÍDEK: Rektor Univerzity Karlovy Zima se sám usvědčuje z nekompetentnosti. Lidovky.cz [online]. 2018-12-13 [cit. 2018-12-21]. Dostupné online. (česky) 
  7. SENKOVÁ, Zita. Tomáš Zima: Profesor Martin Kovář má právo obvinění z plagiátorství rozporovat. Rozhlas.cz [online]. 2018-12-20 [cit. 2018-12-21]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]