Martin Kovář

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Další významy jsou uvedeny na stránce Martin Kovář (rozcestník).
Prof. PhDr. Martin Kovář, Ph.D.
Martin Kovář
Martin Kovář
Narození 6. listopadu 1965 (53 let)
Jičín
Povolání pedagog
Alma mater Univerzita Karlova
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Martin Kovář (* 6. listopadu 1965 Jičín) je český historik, jehož působení je spojeno s Ústavem světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Vykonával i funkci prorektora této univerzity.[1] Z univerzity a tamních akademických funkcí odešel poté, co byl na konci roku 2018 obviněn[2] a následně také usvědčen z plagiátorství.[3] Odborně se zabývá především raně novověkými dějinami se zaměřením na dějiny Velké Británie.

Život[editovat | editovat zdroj]

Martin Kovář se narodil 6. listopadu 1965[4] v Jičíně.[1] Je absolventem Lepařova gymnázia[5] tamtéž (1984). Poté, v letech 1984–1989, vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obory bohemistika a historie. V roce 1990 tam složil rigorózní zkoušku (PhDr.) a v letech 1998–2001 absolvoval doktorské studium (Ph.D.).[1] V letech 1990–1993 působil jako středoškolský učitel na Gymnáziu a Střední pedagogické škole v Nové Pace.[6] Poté nastoupil jako odborný asistent na Katedře hospodářských dějin Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze. V letech 1995–2002 byl odborným asistentem Ústavu světových dějin FF UK v Praze. V roce 2002 se na této fakultě habilitoval[1] a stal se ředitelem Ústavu světových dějin[1], jímž byl až do srpna 2017. V roce 2005 kandidoval na funkci děkana Filozofické fakulty Univerzity Karlovy; ve volbách nejtěsnějším rozdílem zvítězil Michal Stehlík.[7] V únoru 2014 jej rektor Univerzity Karlovy v Praze Tomáš Zima jmenoval prorektorem Univerzity Karlovy pro vnější vztahy.[8]

Martin Kovář působil v redakčních, edičních či vědeckých radách časopisů Historický obzor[9], Prague Papers on the History of International Relations[10], Český časopis historický[11] a Dvacáté století – The Twentieth Century[12].

Martin Kovář absolvoval velké množství studijních a přednáškových pobytů na zahraničních univerzitách, například ve Velké Británii, Německu, Rakousku, Polsku a Itálii. V roce 2013 byl jmenován profesorem světových a obecných dějin.[13]

Martin Kovář se věnuje především politickým, hospodářským, sociálním a kulturním dějinám Anglie (Velké Británie) a jejího impéria v 16.–21. století, politickým a kulturním dějinám Evropy ve 20. století, dějinám evropské integrace a transatlantickým vztahům ve 20. století. V roce 2012 získal společně s prof. Miroslavem Bártou Cenu rektora Univerzity Karlovy v Praze za tvůrčí počin roku za knihu Kolaps a regenerace. Cesty civilizací a kultur. Minulost, současnost a budoucnost komplexních společností.[4]

Plagiátorství[editovat | editovat zdroj]

V roce 2018 obvinili tři doktorandi na Filozofické fakultě UK profesora Kováře z plagiátorství.[14] Podle jejich analýzy nepřípustným způsobem využil knihu britského historika Barryho Cowarda The Stuart Age: A History of England 1603–1714 ve svých pracích Anglie posledních Stuartovců 1658–1714 z roku 1998 a Stuartovská Anglie (Stát a společnost v letech 1603–1689) z roku 2001. Na dotaz novinářů Martin Kovář zprvu uvedl „Rozhodně odmítám, že bych se dopustil plagiátorství“ a sdělil, že připravuje rozbor stížnosti studentů.[15] Za několik dní však oznámil odchod z univerzity a rezignaci na tamní akademické funkce.[16] V habilitační práci měl podle tvrzení studentů Martin Kovář vycházet z monografie britského historika Jeremy Blacka Britain in the Age of Walpole, aniž by ji uvedl jako zdroj.[17]

Etická komise Filozofické fakulty Univerzity Karlovy podezření z plagiátorství označila za „důvodné“ s tím, že Martin Kovář by se k němu měl do 3. ledna 2019 vyjádřit.[18] Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima se k obvinění jako biochemik odmítl vyjádřit[19] a uvedl, že nevěří, že obvinění nemá osobní podtext: „Všichni vždycky říkají, že jde o pravdu a že to není osobní a bez emocí. Tomu nikdy nevěřím.“[20]

Koncem ledna 2019 rektor Zima informoval etickou komisi, že s ohledem „na nutnost objektivního prošetření“ oslovil dva historiky, Roberta Kvačka a Jaroslava Pánka.[21] Jimi vypracované posudky, v nichž se tvrdí, že se Kovář plagiátorství nedopustil (jedná se prý o „interpretační přiblížení“), byly zveřejněny.[22] Etická komise FF UK uvedla, že jako orgán samosprávy je „plně kvalifikovaná případ posoudit samostatně, bez vnějších zásahů ze strany rektorátu“ a že posouzení plagiátorství „není zpravidla expertní záležitostí, ale schopností, kterou by měli disponovat všichni akademičtí zaměstnanci Univerzity Karlovy, chtějí-li samostatně publikovat“. Zveřejnění posudků etická komise označila „za velmi nestandardní a neprospívající řádnému vyšetření celé kauzy“ a uvedla, že rektorem zadané posudky nebyly zadány „způsobem, v němž bude zajištěno, že dotyční posuzovatelé nejsou odborně či osobně nijak spojeni s osobou toho, vůči němuž jí byl podán příslušný podnět.“[21][23][24] Více než 60 českých historiků ve společném prohlášení zveřejněné posudky označilo za problematické s tím, že představují takovou relativizaci hodnotících kritérií, která může mít "pro historickou vědu v našem prostředí devastující účinky".[25][26][27]

Sám Kovář se ke kauze podrobně vyjádřil 27. ledna 2019. Na 20 stranách rozebírá jednotlivé aspekty celé kauzy, srovnává texty a citační aparát a nakonec dochází k tomuto závěru: „Vznesené nařčení z plagiátorství nicméně zásadně odmítám. V žádném z daných případů nebylo mým záměrem prezentovat cizí obsahové sdělení jako sdělení vlastní. Inspirace některými klíčovými díly anglicky psané odborné literatury (kterou navíc ve všech případech ve svých knihách uvádím a opakovaně z nich cituji a odkazuji na ně) je něco jiného než zásadní porušení etických pravidel, než plagiát. (...) Tvrzení, že moje údajné plagiátorství bylo na FF UK dlouhá léta „veřejným tajemstvím“, a způsob, kterým i ve veřejném prostoru jeho autoři postupovali vůči mé osobě, zcela nepochybně vytvořil vůči mé osobě atmosféru negativní předpojatosti, apriorního odsudku mé literární práce, dlouholeté práce akademické a dokonce i mé osoby a vedl k mé dehonestaci v médiích, a to i na základě několika dalších již zmíněných prokazatelně lživých tvrzení doktorandů Crháka, Jandáka a Konečného, například toho, že jsem v seznamu literatury své knihy „Stuartovská Anglie“ (Praha 2001) neuvedl Cowardovu knihu „The Stuart Age“, což bez dalšího ověření skandálně převzala některá média (například Respekt).“[28]

Etická komise fakulty se na svém jednání 13. února 2019 usnesla, že „vznesené podezření z plagiátorství je oprávněné“. Rozhodnutí učinila kromě vlastních lingvistických a translatologických analýz na základě posudků čtyř zahraničních historiků a lingvistů. Komise, vzhledem ke skutečnosti, že projednávané práce „byly podkladem pro habilitační a jmenovací řízení”, rovněž vyslovila názor, že tituly docent a profesor získal Martin Kovář neoprávněně.[29][30] Předseda Etické komise Marc Niubo označil skutečnost, že k opisování mělo docházet po dobu 20 let, za „šokující”.[31] Tento závěr potvrdila dne 22. února 2019 i Etická komise Univerzity Karlovy,[32] která shledala „naplnění znaků plagiátorství v širším smyslu slova“.[33]

Druhý podnět[editovat | editovat zdroj]

Druhý podnět k Etické komisi FF UK podal 29. ledna 2019 historik Daniel Srch. Týkal se Kovářova článku "The British Union of Fascists and British Society in the 1930s" z roku 2005 (publikován v roce 2006 ve fakultním periodiku Prague Papers on the History of International Relations[34]), který měl podle autora z velké části vycházet z jedné z kapitol knihy Richarda Thurlowa Fascism in Britain: A History 1918–1985 (konkrétně z kapitoly The British Union of Fascists and British Society 1932–1939) z roku 1987, aniž by Kovář zdroj citoval.[35] Závěry šetření tohoto podnětu Etická komise FF UK nejprve představila na březnovém akademickém senátu a zpřístupnila pouze interně. Akademický senát FF UK vyzval 13. června 2019 děkana fakulty, aby byla závěrečná zpráva zveřejněna.[36] Komise závěrečnou zprávu v anonymizovaném znění zveřejnila 27. června 2019 na stránkách fakulty. Na základě vlastních analýz a posudku zahraničního experta dospěla k „jednoznačnému a jednomyslnému závěru, že byla porušena etika vědecké práce a došlo k plagiování cizího textu. Bylo zjištěno přebírání celé výkladové struktury, jednotlivých argumentů, poznámek, citovaných pramenů a literatury, i jazykové výstavby textu”.[37]

Publikace[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e RYCHLÍK, Martin. Martin Kovář: Čas politické korektnosti skončil. Nebo končí.. Lidové noviny : Česká pozice [online]. 2014-09-21 [cit. 2019-02-05]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  2. Prorektor Univerzity Karlovy podezřelý z plagiátorství rezignoval. ČT 24 [online]. Česká televize, 2018-12-13 [cit. 2019-02-05]. Dostupné online. 
  3. Tisková zpráva k výsledkům šetření EK FF UK v případě podnětu podezření na plagiátorství prof. Martina Kováře ze dne 4. 12. 2018 [online]. 2019-02-14 [cit. 2019-08-14]. Dostupné online. (česky) 
  4. a b Věda na UK: historik Martin Kovář a kolapsy v dějinách [youtube]. UNIVERZITA KARLOVA. 24.5.2016 [cit. 2019-02-05] Dostupné online. (video je proloženo texty s vybranými životopisnými údaji)
  5. HOFFMAN, Vilém. Aula Lepařova gymnázia byla svědkem oslavy narozenin významného absolventa [online]. jicinskozpravy.cz, 2017-07-12 [cit. 2019-02-05]. Dostupné online. 
  6. BENDL, Stanislav. Přednáška předního českého egyptologa aneb čeká nás konec civilizace? [online]. Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Nová Paka, 2013-01-24 [cit. 2019-02-05]. Dostupné online. 
  7. Pražská filozofie si zvolila 29letého děkana. iDNES.cz [online]. 2005-12-08 [cit. 2019-02-05]. Dostupné online. 
  8. Rektor Univerzity Karlovy jmenoval prorektorky a prorektory pro funkční období 2018 – 2022 [online]. Univerzita Karlova, 2018-02-02 [cit. 2019-02-05]. Dostupné online. 
  9. Historický obzor : Redakční rada [online]. Historický obzor [cit. 2019-02-05]. Dostupné online. 
  10. Prague Papers on the History of International Relations [online]. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav světových dějin [cit. 2019-02-05]. Dostupné online. 
  11. Český časopis historický [online]. Historický ústav Akademie věd České republiky [cit. 2019-02-05]. Dostupné online. 
  12. Dvacáté století / The Twentieth Century [online]. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav světových dějin [cit. 2019-02-05]. Dostupné online. 
  13. Prof. PhDr. Martin Kovář, Ph.D. – Katedra hospodářských dějin – Vysoká škola ekonomická v Praze. khd.vse.cz [online]. [cit. 2019-02-10]. Dostupné online. 
  14. JANDÁK, Marek; KONEČNÝ, Tomáš; CRHÁK, Ondřej. Dopustil se profesor Martin Kovář, prorektor Univerzity Karlovy, plagiátorství?. www.ffabula.cz [online]. [cit. 2018-12-07]. Dostupné online. 
  15. MAZANCOVÁ, Hana. Upozornili na údajné profesorovo opisování. Bylo to veřejné tajemství, není v tom nic osobního, říká student. Deník N [online]. 2018-12-06 [cit. 2018-12-07]. Dostupné online. (česky) 
  16. MAZANCOVÁ, Hana. Prorektor Univerzity Karlovy po obvinění z plagiátorství končí. Podle studentů opisoval od britského historika. Deník N [online]. 2018-12-13 [cit. 2018-12-13]. Dostupné online. (česky) 
  17. MAZANCOVÁ, Hana. „Nedopalky svíček“ i „zhroucení invaze“. Prorektor Kovář podle studentů opisoval i ve své habilitaci. Deník N [online]. 2018-12-13 [cit. 2018-12-16]. Dostupné online. (česky) 
  18. MRÁZOVÁ, Šárka. Podezření, že se Kovář dopustil plagiátorství, je důvodné, uvedla etická komise. Aktualne.cz [online]. 2018-12-18 [cit. 2018-12-21]. Dostupné online. (česky) 
  19. ZÍDEK, Petr. ZÍDEK: Rektor Univerzity Karlovy Zima se sám usvědčuje z nekompetentnosti. Lidovky.cz [online]. 2018-12-13 [cit. 2018-12-21]. Dostupné online. (česky) 
  20. SENKOVÁ, Zita. Tomáš Zima: Profesor Martin Kovář má právo obvinění z plagiátorství rozporovat. Rozhlas.cz [online]. 2018-12-20 [cit. 2018-12-21]. Dostupné online. (česky) 
  21. a b Vyjádření Etické komise FF UK ze dne 28. 1. 2019 k věci údajného plagiátorství prof. Martina Kováře. www.ff.cuni.cz [online]. 2019-01-28 [cit. 2019-01-28]. Dostupné online. 
  22. Bývalý prorektor UK Kovář není plagiátor, tvrdí posudky dvou historiků. iDNES.cz [online]. 2019-01-28 [cit. 2019-01-28]. Dostupné online. 
  23. Minuta po minutě : Podezření z plagiátu na UK. Deník N [online]. 2019-01-28 [cit. 2019-01-29]. Dostupné online. 
  24. MAZANCOVÁ, Hana; VODRÁŽKA, Prokop. Na Karlově univerzitě hoří spor o posudky na profesora, který je viněn z plagiátorství. Přečtěte si je v plném znění. Deník N [online]. 2019-01-29 [cit. 2019-01-30]. Dostupné online. 
  25. Prohlášení historiků a historiček ke kauze údajného plagiátorství Martina Kováře. novydenik.com [online]. 2019-02-04 [cit. 2019-02-04]. Dostupné online. 
  26. MAZANCOVÁ, Hana; ČERNÁ, Eliška. Nemůžeme po studentech chtít něco, co profesor nedodržuje. Šedesát historiků odsoudilo posudky v plagiátorské kauze. Deník N [online]. 2019-02-04 [cit. 2019-02-04]. Dostupné online. 
  27. MRÁZOVÁ, Šárka. Omlouvání Kovářových chyb není dobrý příklad pro studenty, píše šedesát historiků. aktualne.cz [online]. 2019-02-04 [cit. 2019-02-04]. Dostupné online. 
  28. KOVÁŘ, Martin. Vyjádření k obvinění z plagiátorství [online]. 2019-01-27 [cit. 2019-02-14]. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. (česky) 
  29. Bývalý prorektor Kovář svou cestu k profesuře opřel o plagiáty, uvedla etická komise. ČT 24 [online]. 2019-02-14 [cit. 2019-02-14]. Dostupné online. 
  30. Tisková zpráva k výsledkům šetření EK FF UK v případě podnětu podezření na plagiátorství prof. Martina Kováře ze dne 4. 12. 2018 [online]. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2019-02-14 [cit. 2019-02-14]. Dostupné online. 
  31. Historik Kovář se dopustil plagiátorství. Opsané texty publikoval dvacet let, rozhodla etická komise. [online]. Info.cz, 2019-02-14 [cit. 2019-02-14]. Dostupné online. 
  32. KOTTOVÁ, Anna. Bývalý prorektor Kovář se dopustil plagiátorství, potvrdila etická komise Univerzity Karlovy. iRozhlas.cz [online]. 2019-02-22 [cit. 2019-02-22]. Dostupné online. 
  33. Etická komise potvrdila, že bývalý prorektor UK opisoval odborné texty. iDNES.cz [online]. 2019-02-22 [cit. 2019-02-22]. Dostupné online. 
  34. Bibliografie Historického ústavu AV ČR [online]. Historický ústav AV ČR [cit. 2019-08-11]. Dostupné online. 
  35. JANDÁK, Marek. V plagiátorské kauze Martina Kováře nejde jen o špatné citace. a2larm.cz [online]. 2019-06-18 [cit. 2019-08-11]. Dostupné online. 
  36. Schválená usnesení Akademického senátu FF UK [online]. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2019-06-19 [cit. 2019-08-11]. Dostupné online. 
  37. Závěrečná zpráva Etické komise FF UK k podnětu ze dne 29. 1. 2019 [online]. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2019-06-27 [cit. 2019-08-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]