Přeskočit na obsah

Michal Pullmann

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
doc. PhDr. Michal Pullmann, Ph.D.
Narození3. dubna 1974 (52 let)
Bratislava
Povoláníhistorik
Funkceděkan (2018–2022)
PodpisMichal Pullmann – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Michal Pullmann (* 3. dubna 1974 Bratislava) je český historik a v letech 2018 až 2022 děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Těžištěm jeho výzkumu jsou moderní dějiny Československa a Česka. Je autorem knihy Konec experimentu: Přestavba a pád komunismu v Československu (2011)[1] a spoluautorem práce Co byla normalizace? (2017).[2]

Michal Pullmann pochází ze Slovenska a v letech 1980 až 1986 žil v Moskvě. Tam jeho otec Michal Pullmann, chemický odborník a nomenklaturní kádr KSČ,[3] pracoval v sekretariátu RVHP.

Michal Pullmann vystudoval historii a sociologii na Univerzitě Karlově a tamtéž roku 2003 získal doktorát z hospodářských a sociálních dějin. Absolvoval také studijní pobyt v Německu. Svým náboženským přesvědčením je luterán a svou filozofickou orientaci označuje jako postmarxismus. V letech 2018 až 2022 byl děkanem Filozofické fakulty UK, na které od svého absolutoria učí.[4]

Ve svých pracech zkoumá historii pozdního komunismu z perspektivy jeho jednotlivých aktérů, zkoumá jejich motivace a způsoby vzájemné komunikace, čímž vytváří plastický obraz normalizační společnosti, který není veden prostou dichotomií mezi vládnoucími a ovládanými. Pullmann se považuje za postmarxistu a stal se jednou z hlavních postav tzv. revizionistické školy, která u českého komunismu zdůrazňuje konsensus většinové společnosti a tvrdí, že ostatní historici nadsazují represi.

Kontroverze

[editovat | editovat zdroj]

Tradiční historici[kdo?] Pullmanovi vyčítají, že se pokouší zkreslit naše dějiny. Komunismus vykresluje jako něco, v čem lidé byli víceméně spokojeni, nepříliš hovoří o komunistických justičních vraždách, perzekucích v padesátých letech nebo normalizaci v 70. letech. Pullmann, žijící v té době v rodině nomenklaturního kádra KSČ, tyto represe nezažíval, jeho rodiny se represe nedotkly a jeho rodina komunistických prominentů byla v té době spokojena. To vše se podle Pullmannových kritiků promítá do jeho vidění světa a naší historie.[chybí zdroj]

Pullmann odmítl v roce 2020 vyvěsit transparent s Miladou Horákovou s textem Zavražděna komunisty a navrhl vyvěšení portrétu bez textu. K vyvěšení transparentu na Filozofické fakultě nedošlo;[5] Pullmann ve veřejném vyjádření vedení fakulty argumentoval, že FF samozřejmě odsuzuje justiční vraždu Milady Horákové, její památku uctí jinak.[6]

  1. Bourání stereotypů bude bolet, říká sociální historik Michal Pullmann. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2020-07-25]. Dostupné online.
  2. DATABAZEKNIH.CZ. Michal Pullmann. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2020-07-24]. Dostupné online.
  3. Jmenné evidence – Archiv bezpečnostních složek [online]. Dostupné online.
  4. KAISER, Daniel. Jsem postmarxista, s transparentem Horákové to bylo nedorozumění, říká děkan FF UK Pullmann - Echo24.cz. echo24.cz [online]. 2020-07-14 [cit. 2020-07-24]. Dostupné online.
  5. JADRNÝ, Petr. Univerzity i Národní galerie vyvěšují portréty Horákové. ‚Odmítla jen filozofická fakulta,‘ řekl Gregorini. iRozhlas [online]. 2020-06-22. Dostupné online.
  6. PULLMANN, Michal. Vyjádření vedení Filozofické fakulty UK k uctění památky Milady Horákové [online]. FF Univerzity Karlovy, 2020-06-22. Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]